Martin Baxa předal Ceny Ministerstva kultury v oborech zájmových aktivit za rok 2024

 Na začátku slavnostního zahájení poděkoval všem oceněným za jejich dlouholetou neúnavnou práci na poli neprofesionálního umění a za jejich celoživotní přínos v daném oboru.

„Bylo mi velkou ctí dnes předat Ceny Ministerstva kultury za neprofesionální umění, které v naší zemi představuje silnou součást kulturního života. Neprofesionální umění vzniká z opravdové lásky k tvorbě, z potřeby vyjádřit se, spojovat lidi a uchovávat živé tradice. Je to umění, které vyrůstá z každodennosti, zakořeněné v místních komunitách, ve sborech, souborech, dílnách i ateliérech – tam, kde se tvoří srdcem. Ocenění, která dnes předáváme, nejsou jen poděkováním, ale i vyjádřením hlubokého respektu k těm, kdo celý život věnují svou energii, čas a talent druhým. Děkuji všem laureátům za jejich neúnavnou práci, pedagogické vedení i inspiraci, kterou předávají dalším generacím,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa.

Ceny Ministerstva kultury v oborech zájmových uměleckých aktivit v roce 2025 obdrželi (za rok 2024): 

Cena MK v oboru divadelních a slovesných aktivit byla udělena paní Jaroslavě Holasové za pedagogický a tvůrčí přínos v oblasti loutkového, dětského, mladého, studentského a experimentujícího divadla.

Jarka Holasová je v současnosti jednou z nejvýraznějších učitelek literárně-dramatického oboru ZUŠ. Pracuje v ZUŠ F. A. Šporka v Jaroměři, kde literárně-dramatický obor v roce 1988 zakládala. Zároveň hraje loutkové pohádky podle klasických autorů v mateřských školách. Loutkové divadlo jako prostředek přístupu k dětem objevila při studiu v pedagogické třídě na Gymnáziu v Náchodě. Pod jejím pedagogickým vedením se soubory z jaroměřské ZUŠ od r. 2003 pravidelně účastní krajských přehlídek dětského, loutkového, mladého a experimentujícího divadla a divadla poezie. Její inscenace byly mnohokrát oceněny na celostátních přehlídkách Loutkářská Chrudim, Šrámkův Písek, Mladá scéna, Dětská scéna nebo Wolkrův Prostějov, některé z nich byly nominovány či doporučeny na mezidruhový festival Jiráskův Hronov. Velmi úspěšní jsou na přehlídkách také její sóloví recitátoři. V roce 2008 byla Jarce Holasové udělena Cena za tvořivou pedagogickou práci v inscenacích ZUŠ Jaroměř, v roce 2012 Cena za rozvoj mladého východočeského loutkářství, v roce 2018 potom Cena za inspirativní vedení současné divadelní generace a v roce 2024 Cena za pedagogicko-režijní vedení souborů ZUŠ Jaroměř. Na 57. loutkářské Chrudimi v roce 2008 byla její práce oceněna Cenou za tvořivou pedagogickou práci v inscenacích ZUŠ Jaroměř.

Cena MK v oboru tradiční lidové kultury a folkloru byla udělena společně sestrám Jitce Vítkové a Blance Sloukové za dlouholetou úspěšnou činnost při předávání, zpracování a scénické prezentaci tanečního folkloru v prostředí dětských tanečních souborů na Pardubicku. 

Sestry Jitka Vítková a Blanka Slouková se významným způsobem zasloužily o rozvoj hudebního a tanečního folkloru v Pardubicích, respektive v celé východočeské oblasti. Teprve díky jejich činnosti se zde od sedmdesátých let začala organizovaně rozvíjet a také popularizovat činnost folklorních souborů. Zvláštní pozornost zasluhuje zejména jejich činnost pedagogická. Každé z nich prošla jejich tanečními hodinami více než tisícovka pardubických dětí. Skutečnost, že dnes patří východní Čechy k místům, kde působí celá řada kvalitních a úspěšných dětských i dospělých folklorních kolektivů, stejně jako výrazných tvůrčích osobností, je do značné míry právě jejich zásluha. Vedle dlouholeté práce s dětmi jsou obě sestry členkami odborné rady pro folklor při NIPOS-ARTAMA, kde se podílejí na směřování celého oboru, působí v programové radě Folklorního festivalu Pardubice – Hradec Králové. Se svými soubory také mnohokrát úspěšně reprezentovaly Českou republiku na mezinárodních folklorních festivalech u nás i v zahraničí a zprostředkovaly návštěvy celé řady zahraničních kolektivů u nás.

Cena MK v oboru audiovizuálních a výtvarných aktivit byla udělena Milanu Šebestovi za celoživotní přínos k rozvoji amatérského filmového hnutí a oboru filmové a audiovizuální výchovy prostřednictvím pedagogického, lektorského a metodického působení.

Milan Šebesta patří mezi klíčové osobnosti amatérského filmového hnutí. Sám jako filmový profesionál po desetiletí předával své zkušenosti filmovým amatérům a podílel se na přehlídkách a soutěžích neprofesionálního filmu. Jeho přínos v oblasti amatérského filmového hnutí spočívá především v jeho lektorském působení. Po několik dekád se jako odborný porotce účastnil přehlídek amatérského a nezávislého filmu. Pravidelně porotám předsedal. Dlouhodobě se jako porotce a lektor účastnil Arsfilmu Kroměříž nebo Celostátní přehlídky filmové tvorby České vize (dříve pod názvem Český videosalon nebo Český lvíček). Vedle svého působení v kategorii dospělých tvůrců pravidelně participoval (opět v pozici porotce, lektora či mentora) na přehlídkách věnovaných tvorbě dětí a mládeže, jako jsou kupříkladu Zlaté slunce, Juniorfilm, Malé vize atd. V rámci festivalů a přehlídek předsedal a lektoroval stovky rozborových seminářů. Je členem odborné rady pro amatérský, nezávislý film a filmovou a audiovizuální výchovu při NIPOS.

Cena MK v oboru tanečních aktivit byla udělena Ing. Lence Švandové za tvůrčí i pedagogický rozvoj tvořivé taneční výchovy a scénického tance.

Lenka Švandová je pedagožka, tanečnice, choreografka. Své studenty vede ke kreativitě a propojení tance s dalšími uměleckými směry. Její pedagogická práce zahrnuje široké spektrum věkových kategorií od dětí přes studenty až po dospělé ženy. V roce 1998 založila občanské sdružení Taneční scéna, jehož je předsedkyní. Organizuje přehlídky dětského scénického tance, jako je každoročně pořádané Setkání mezi městy, na němž vystupují amatérské taneční skupiny a studenti ZUŠ. Dále se podílela na koncepci dvouletého vzdělávacího programu pro pedagogy tance ve spolupráci s Pedagogickým centrem Brno (2001–2003). Jako členka odborné rady NIPOS pro scénický tanec působí také jako porotkyně přehlídek a lektorka vzdělávacích seminářů pro taneční pedagogy. Za svou práci získala několik významných ocenění. Mimo jiné je držitelkou zvláštního ocenění ředitelky NIPOS za mimořádnou pedagogickou práci, taneční tvorbu a dlouhodobé výrazné výsledky v oblasti tvořivé taneční výchovy dětí (2018) a zvláštního ocenění ředitelky NIPOS za mimořádný tvůrčí přínos, taneční tvorbu a dlouhodobé výrazné výsledky v oblasti rozvoje oboru scénického tance mládeže a dospělých (2022).

Cena MK v oboru hudebních aktivit byla udělena Ing. Janu Sárazovi za celoživotní přínos k rozvoji neprofesionální komorní a symfonické hudby.

Jan Sáraz má osobní zásluhu na zviditelnění komorní hudby na Bučovicku a Kyjovsku, propaguje tento žánr mezi mladými lidmi, řada z nich si našla cestu do koncertních sálů. V osobě Jana Sáraze se pojí neprofesionální muzikant a organizátor hudebního života. V roce 2003 se díky němu poprvé uskutečnila jedna z etap Národního festivalu neprofesionálních komorních a symfonických těles (NFKST) v Jihomoravském kraji. Od roku 2005 se stal členem Odborné rady pro neprofesionální komorní a symfonickou hudbu NIPOS a od téhož roku se jihomoravská etapa stala nedílnou součástí NFKST. Organizační schopnosti prokazuje do současnosti i ve spolupráci s MK ČR. Již krátce po účinkování na NFNKST se aktivně zapojil do práce v různých komisích, od roku 2010 je předsedou Asociace neprofesionálních komorních a symfonických těles a členem Výboru Evropské orchestrální federace, dvě volební období byl členem představenstva České hudební rady. Byl aktivním členem pracovní skupiny MK ČR pro dobrovolnictví v kultuře. Jan Sáraz dále organizoval pět ročníků Bienále flétnových souborů v Boskovicích a Bučovicích, v roce 2015 připravil rozsáhlý projekt „Jakub Jan Ryba nebyl jen Hej, mistře“ zahrnující šest koncertů v Jihomoravském kraji a na Vysočině.

Cena MK v oboru dětských uměleckých aktivit byla udělena Mgr. Tomáši Motýlovi za mnohaletý přínos v oblasti dětského sborového zpěvu a významný podíl na rozvoji kulturního života.

Tomáš Motýl se od roku 1976 se podílel na vedení sboru Motýlů Šumperk, v roce 1980 se stal druhým sbormistrem tělesa, od roku 1994 působil v jeho čele až do roku 2017. Nevelký začínající sbor si v krátké době našel své místo mezi významnými pěveckými tělesy své země a v průběhu více než pětapadesátileté činnosti se rozvinul do podoby sborové školy s téměř třemi stovkami zpěváků. Přestože působí mimo velká kulturní centra, je již dlouho známým a vyhledávaným tělesem doma i v zahraničí a jeho historie obsahuje řadu pozoruhodných momentů. Mezi nejvýznamnější úspěchy jeho profesní dráhy patří dvojí účast tělesa na mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro (1987, 2008) a celá řada mezinárodních soutěžních ocenění.  Od roku 1968 sbor pořádá okresní soutěž a později přehlídku Zlatá lyra, na jejíž organizaci se Tomáš Motýl podílel nepřetržitě od roku 1981. Za své působení se sborem získal Cenu Františka Lýska (2006), Cenu Bedřicha Smetany (2010) a čestné občanství města Šumperka (2021). Motýl byl od 90. let do roku 2023 členem Odborné rady NIPOS pro dětský sborový zpěv, řadu let působí rovněž jako člen porot krajských a celostátních sborových soutěží a festivalů (krajská kola CPŠDPS a soutěží ZUŠ, CP Porta musicae, CP školních dětských pěveckých sborů Primachori). Je také dlouholetým lektorem vzdělávacích seminářů pro sbormistry (NIPOS – Klub sbormistrů).