Městská divadla pražská uvedou Dobrodružství s Oldřichem Víznerem, hru Sándora Máraie o lásce, zradě a lidské důstojnosti

Komorní drama neobvyklého milostného propletence vypráví o lásce manželů a milenců, ale také o zodpovědnosti za osud svých nejbližších i za svůj vlastní, plně a správně prožitý život. Pro Městská divadla pražská hru nastuduje pohostinsky Radovan Lipus, v titulní roli Profesora uvidíme Oldřicha Víznera.

Sándor Márai (1900 – 1989) je považován za jednu z nejvýznamnějších postav maďarské, ale i světové literatury 20. století. V češtině už vyšla řada jeho knih, včetně slavného románu Svíce dohořívají, o jehož zfilmování původně usiloval Miloš Forman a který do divadelní podoby adaptoval významný anglický dramatik Christopher Hampton.

Podobně jako Svíce dohořívají, také Máraiova hra Dobrodružství vypráví o zklamané lásce.

Profesor (Oldřich Vízner) kvůli své mladé manželce Anně (Zuzana Kainarová) opustil kdysi vědeckou kariéru. Když mu jeho nadějný kolega (Lukáš Jurek), sdělí, že s ním nebude provozovat novou kliniku a místo toho vycestuje svou milenkou do Paříže, vážený muž a lékař vypadá zaskočeně. Zaskočená je i doktorka Eszter (Stanislava Jachnická), Docentova oddaná přítelkyně a spolupracovnice. Plány odhodlaného Docenta, Anniny a Eszteřiny city a Profesorovy představy o smyslu jeho práce i celé dosavadní existence projdou od té chvíle překvapivou zkouškou a proměnou…

Dobrodružství srdce i těla

„Dobrodružství tu probíhá v lidských myslích, duších, srdcích i tělech“, říká režisér Radovan Lipus, kterého Máraiův uhraničivý text okamžitě nadchl. “Je to něco navenek skrytého, co ale zásadním způsobem poznamenává naše životy, otřese jimi, vyrve je z kořenů a pak už nic není jako dřív. Myslím, že i v tom – kromě brilantně zachycených vnitřních stavů a pohnutek všech hrdinů – spočívá veliké napětí téhle hry,“ míní režisér.

Zásadní figuru Profesora Radovan Lipus svěřil ne náhodou zkušenému Oldřichu Víznerovi. „Profesor je postava svou mohutností až learovského formátu, místy téměř nelidská, takřka božská,“ říká Lipus. Podle něj má Profesor ohromující mentální i duševní kapacitu a dokonale vidí do všech ostatních. „Cítí akutní bolest ze svého profesionálního i osobního selhání a přesto ponechává všem okolo to nejdůležitější – možnost svobodně se rozhodnout,“ dodává režisér.

Márai je geniálním pozorovatelem jemných hnutí lidské duše a brilantním anatomem okamžiku. Proniká do těch hloubek lidských vztahů, kam se obyčejný pozorovatel často neodváží. Nikdy, ani v okamžicích největší krize, svým postavám nebere důstojnost a šanci na vznešenou a ušlechtilou lidskou existenci. A právě ona noblesa, s jakou jeho postavy řeší životní situace, nám dává nahlédnout do bídy našich životů. Staví před nás ideál a ujišťuje nás, že není nedosažitelný. Každý má možnost si zvolit, jestli bude žít přízemně, nebo jestli v sobě najde velkorysost, která není výsadou vyvolených, ale reálnou možností pro každého, a která tvoří úhelný kámen lidské důstojnosti – tedy toho, čeho si Márai cení nadevše.

Příběh z lékařského prostředí, vypráví především o jednom napínavém dobrodružství milostném. O nic méně napínavé ale není ani dobrodružství na jakékoli cestě, která překročí hranice našeho sobectví, pohodlí a falešných iluzí. „Ze zdánlivě banální situace jedné manželské nevěry vytvořil Márai strhující drama, které se důvěrně dotkne každého, kdo se někdy do podobné situace dostal nebo jí třeba jenom přihlížel. Nebál se při tom velkých slov ani citů a na jeho konci nabídl divákům nečekané rozuzlení,“ dodává dramaturgyně Věra Mašková.

Hru do češtiny citlivě a přesně přeložila Kateřina Pošová (1930 - 2008), která přetlumočila i mnoho výtečných maďarských filmů. Vedle režiséra Radovana Lipuse, který se do Městských divadel vrací po dlouhých jedenácti letech, se na inscenaci výrazně podílí i oproštěná stylizovaná scénografie Petra Matáska.

Výraznou roli hrají i elegantní dobové kostýmy mladé výtvarnice Evy Jiřikovské a emotivní hudba Pavla Helebranda.

Sándor Marai – život jako cesta

Život Sándora Máraie si v mnohém nezadal s jeho literárními hrdiny, do jejichž osudů se také zásadně promítly nejen čistě osobní postoje, ale i historické události a zvraty v evropské společnosti od začátku minulého století.

Márai se narodil se 11. dubna roku 1900 v Košicích jako Sándor Grosschmid. Byl prvním, kdo objevil pro maďarské čtenáře Franze Kafku. Proslul jako kritik totalitních ideologií a odmítal jak maďarský, tak německý nacionalismus. Jeho protikomunistický postoj ho v roce 1948 přivedl do emigrace. Žil ve Švýcarsku, Itálii a Spojených státech, usadil se New Yorku, v italském Salernu a nakonec v San Diegu. Po smrti manželky se uzavřel světu a 22. února 1989 z něj dobrovolně odešel.

Ocenění se mu dostalo až po smrti, kdy jeho dílo mohlo konečně vyjít i v jeho vlasti. Dnes je považován za jednoho z nejdůležitějších evropských spisovatelů 20. století. Dokázal mistrně zachytit jemné psychologické odstíny a věnoval se zásadním tématům, jako je důvěra, přátelství, láska, naplno prožitý život a stáří.

V češtině vyšly jeho fascinující Deníky ( (2008) a romány Cizí lidé; (1936), Host v Bolzanu (1942), Svíce dohořívají; (2003), Zpověď; (2003), Země, země…!; (2004), Odkaz Ester; (2004), Judita; (2005) a Čutora, pes s charakterem; (2005).

Divadelní hru Dobrodružství z roku 1940 uvádí Divadlo Rokoko v české premiéře.

DOBRODRUŽSTVÍ

Sándor Márai

Režie: Radovan Lipus

Hrají:

Profesor Oldřich Vízner

Jeho žena Anna Zuzana Kajnarová

Eszter Stanislava Jachnická

Doktor Szekeres Hanuš Bor

Erszi Veronika Janků

Novinář Petr Klimeš

Dramaturg Věra Mašková