23.05.2025 08:51

Městské divadlo Brno oslaví 80. výročí inscenací Manon Lescaut

Slavná básnická adaptace románu Antoina Françoise Prévosta o milencích s nešťastným osudem byla v roce 1945 první inscenací nově vzniklého Svobodného divadla. To se vyvinulo v dnešní Městské divadlo Brno, které 80. výročí své existence oslaví opět tímto slavným dílem.

Vítězslav Nezval napsal svou veršovanou hru v roce 1940 a okamžitě se stala jedním z nejuváděnějších titulů na českém jevišti. Není tedy divu, že si tento titul v roce 1945 zvolili i mladí divadelníci pro zahájení nové brněnské činoherní scény na Falkensteinerově ulici s názvem Svobodné divadlo. Od té doby dnešní Městské divadlo Brno ještě několikrát změnilo svůj název i místo působení. Ale na jeho jeviště se známé dílo předního českého básníka vrátilo hned několikrát, obvykle v souvislosti s významnými výročími. A proto i letos v době oslav 80 let naší existence Manon Lescaut znovu ožije.

Příběh mladé Manon začíná v Amiensu, kde má vstoupit do kláštera. Všechno ale změní setkání s rytířem des Grieux. Ten pro Manoninu krásu zapomene na svou církevní kariéru a prchá s ní do Paříže. Manon rytířovu vroucí lásku opětuje. Ale stejně jako jeho miluje i luxus a pohodlí. Tím se roztáčí emotivní děj plný sporů a usmíření, rozchodů a návratů, bojů a obětí, ale hlavně také hlubokých vášní a lásky.

Toto lyrické drama vám představí režisér Stanislav Moša jako impresionisticky pojatou scénickou báseň plnou citu a nádherných Nezvalových veršů zahalenou do hudebního hávu. Autorem hudebního doprovodu, který bude znít pod celou inscenací, je Lukáš Janota. O dramaturgii se postará Klára Latzková ve spolupráci s Vojtěchem Balcarem.

Vzdušnou scénu inspirující se sakrální architekturou a vytvářející velký prostor pro metaforu navrhl Christoph Weyers. Kostýmy Andrey Kučerové podporují poetičnost scény díky práci s lehkými materiály, které jsou vrstveny přes sebe. Přesto si zachovávají siluety typické pro 18. století, do kterého je příběh zasazen.

V titulní roli Manon se vám představí Barbora Slaninová, Rytíře des Grieux se ujme Martin Mihál, jeho přítele Tiberge zase ztvární Marco Salvadori. V dalších rolích se můžete těšit na Patrika Bořeckého, Lenku Janíkovou, Petra Halberstadta, Jana Valeše, Dianu Velčickou, Jakuba Mauera, Alana Novotného, Stanislava Slováka, Nikolaose Natanailidise, Dušana Vitázka a Patrika Földešiho.

Rozhodně se tedy vydejte na nezapomenutelnou inscenaci slavné Nezvalovy scénické básně, na kterou se můžete těšit jak na Hudební scéně, tak na Biskupském dvoře. Premiéra se uskuteční 7. června 2025 ve 20.30 hodin na letní scéně Městského divadla Brno na Biskupském dvoře.

Manon Lescaut

 

Autor článku: Kateřina Vižďová

Městské divadlo Brno oslaví 80. výročí inscenací  Manon Lescaut

Inscenace

13.06.2025

MÁ VLTAVA – baletní představení předních evropských sólistů v režii bratří Bubeníčků přesně za měsíc roztančí zámecký areál ve Veltrusech

Mimořádné open-air představení MÁ VLTAVA, které propojuje klasickou hudbu Bedřicha Smetany a současný tanec, přiváží do zámeckého areálu ve Veltrusech světově uznávaný choreograf a tanečník Jiří Bubeníček. Představení vzniklo ve spolupráci s předními sólisty významných evropských baletních scén.

13.06.2025

Händelova opera Julius Caesar v Egyptě v autentické podobě pouze pětkrát v Ostravě

Operní opus Georga Friedricha Händela (1686–1759) o Caesarově tažení do Egypta a jeho vztahu s královnou Kleopatrou ovládne ostravské Divadlo Antonína Dvořáka na konci sezóny. Premiéra opery Julius Caesar v Egyptě bude 19. června a po pouhých pěti představeních v Ostravě jsou v plánu ještě tři na festivalu ve Znojmě.

13.06.2025

Divadlo Husa na provázku se v příští sezoně zaměří na téma strachu

Dramatický debut oceňovaného prozaika Petra Šestáka, adaptace strhujícího historického románu nositele Nobelovy ceny I. B. Singera, komorní ponor do vnitřního světa a prožívání zvířat i objektové divadlo pro děti z dílny seniorského Studia 60+. Sezona 2025/26 v brněnském Divadle Husa na provázku ponese heslo Neboj, neboj! a nabídne řadu možností pohlédnout do tváře osobním i kolektivním strachům dneška.