Městské divadlo Brno uvede Steinbeckovo drama o snech a přátelství
V polovině třicátých let, kdy se Spojené státy vzpamatovávaly z následků Velké krize, působil John Steinbeck v rámci reformního Rooseveltova programu Nový úděl jako zpravodaj vládního Úřadu pro ochranu farmářství (FSA) na různých kalifornských rančích, ovocných plantážích a táborech migrantních zemědělských dělníků. Zkoumal najmě existenční podmínky námezdných pracovníků a o svých dojmech zpravoval nejen zmíněný úřad federálního Ministerstva zemědělství, ale i veřejnost v sérii novinových článků. Vlastní zkušenosti však autor zúročil především v proslulém románu Hrozny hněvu (1939) a v příběhu o zvláštní, poněkud nesourodé dvojici přátel, táhnoucích za obživou z ranče na ranč: pod názvem O myších a lidech mu dal v roce 1937 zároveň podobu prozaickou i dramatickou.
Slaboduchý silák Lennie a jeho ochránce George přicházejí pracovat na jednu farmu do Salinaského údolí v Kalifornii. Z pocitu vykořenění spřádají iluze a sny o svém příštím životě – životě majitelů vlastního malého hospodářství. Georgeova snaha uchránit Lennieho před maléry a nebezpečím okolního světa je marná. Lennieho záliba v hlazení hebkých věcí, jejíž důsledky vyhnaly oba přátele z předchozího působiště kvůli nařknutí ze znásilnění, ústí v tragédii, kterou předznamenává silákovo smrtící laskání myší a štěněte. Lennie nechtě zlomí vaz ženě šéfova syna Curleyho.
Název O myších a lidech odkazuje k básni Roberta Burnse To a Mouse (Polní myšce) z roku 1785, konkrétně k veršům: „Ty nejlepší plány myší a lidí / často nevycházejí.“ I George a Lennie mají svůj „nejlepší plán“, který je zmařen. Osudové zlo, ztělesněné zdánlivě žádostivou mladou ženou, ničí idylický svět snění ovšem poněkud paradoxně. Curleyho manželka je totiž v podstatě sestrou všech vyděděnců, stejně jako oni si buduje vlastní utopickou vizi svého života. Postava Lennieho, jednoho z těch lidí, které „Bůh nedodělal“, svým protikladem tělesné síly a duševní slabosti naplňuje steinbeckovský kult primitivů chudých duchem, jejichž nezpůsobilost pro život na tomto světě je vyvažována jejich blízkostí k Bohu a přírodě a prazákladními atributy lidství. Silný a působivý příběh je osobitou výpovědí o potřebnosti a zároveň bezmocnosti lidských iluzí, o odvěké touze člověka někam patřit a o nejistotách života. Když v roce 1962 udělovali švédští akademikové Steinbeckovi Nobelovu cenu za literaturu, označili dramatickou verzi O myších a lidech za „malé mistrovské dílo“.
Drama bylo ponejprv uvedeno 23. listopadu 1937 na jevišti broadwayského Music Box Theatre. Velký divácký ohlas stvrdila roku 1938 prestižní Cena Kruhu newyorských divadelních kritiků v kategorii „nejlepší americká hra“. Záhy byla hra inscenována v Londýně a v Paříži. Ve větší míře pronikla do Evropy samozřejmě až po druhé světové válce a patřila k hojně hraným kusům druhé poloviny 20. století. Jen v českých divadlech byla uvedena v třiceti šesti inscenacích (nejdříve roku 1945 v brněnském Národním divadle, naposledy zatím v roce 2013 ve zlínském Městském divadle). V USA byla dvakrát zfilmována: poprvé v roce 1939 Lewisem Milestonem, podruhé v roce 1992 Garym Sinisem, který rovněž ztvárnil George, a to po boku Johna Malkoviche v úloze Lennieho. Aktuálnost sociálních aspektů hry dávno pominula, síla její výpovědi nikoliv. Svědčí o tom fakt, že se stále vrací na jeviště v různých koutech světa. Také její poslední uvedení na Broadwayi v roce 2014 se stalo velkým hitem.
Režie: Petr Gazdík. Scéna: Emil Konečný. Kostýmy: Eliška Lupačová Ondráčková. V hlavních rolích: Jakub Uličník (Lennie) a Ondřej Studénka (George). Dále hrají: Kateřina Marie Fialová, Viktor Skála, Karel Mišurec, Martin Havelka, Igor Ondříček, Jan Brožek, Alan Novotný, Ladislav Kolář. Premiéra 18. a 19. února 2017 na Činoherní scéně Městského divadla Brno.
