Městské divadlo v Mostě uvede komedii Hrabě Monte Cristo aneb Pomsta není řešení
Městské divadlo v Mostě nazkoušelo inscenaci Hrabě Monte Cristo aneb Pomsta není řešení. Tvůrci komedie se volně inspirovali románem Alexandra Dumase staršího a poetikou Monty Pythonů. Režie představení se ujal Petr Svojtka. Premiéra na velké scéně bude v pátek. ČTK to řekla Lenka Krestová z městského divadla.
V původním příběhu se marseillský námořník Edmund Dantès stane obětí spiknutí a zrady. Podaří se mu utéct z vězení, získá obrovský poklad a začne se mstít. Představení mosteckého divadla se ptá, zda se všechno seběhlo vskutku tak, jak píše Alexandre Dumas. „Náš příběh bere z románu pouze základní dějovou linku a velký romantický nádech, v mnohém se ovšem od své předlohy liší. Volně nakládá s dějovými i tematickými linkami a k původnímu ději postavám přistupuje s velkým nadhledem. Jedná se tedy o komedii, ve které není nic tabu a vše se nahlíží s velkou mírou nadsázky," uvedl dramaturg Jiří Janků.
Diváci se mohou těšit na humor autorské dvojice Janků-Svojtka doplněný o výkony herců mostecké činohry. V hlavní roli se představí Lukáš Kofroň, Jiří Kraus, Jakub Dostál, Eliška Matzkeová a další. Autorem hudby je Jiří Janouch, scénu a kostýmy připravoval Jozef Hugo Čačko.
Velkou míru nadsázky naznačuje už název hry. Významnou inspirací, ke které se autoři hlásí, byla britská komediální skupina Monty Python a zejména pak její kultovní film Život Briana. „Jejich humor nás oslovuje po celou naši divadelní kariéru a déle než čtvrt století se snažíme od zastupující agentury získat práva na uvedení tohoto kultovního opusu na jevišti. Bohužel, dosud se nám to nepovedlo," uvedl Svojtka. Před lety dvojice získala alespoň povolení napsat hru z televizních skečů Monty Pythonův létající cirkus a pod názvem Monty Pythonův létající kabaret ji uvedla v roce 2007 v divadle Rokoko v Praze. Inscenace se hrála sedm let.
Edmund Dantès je na mosteckém jevišti antihrdinou, jemuž se vše děje na základě omylů a nedopatření. Hybnou silou příběhu není jeho aktivita, ale daleko více neschopnost stavět se k životu čelem, díky čemuž je jaksi vláčen osudem. Jednotlivé scény příběhu jsou pak, stavěny do formy skečů a mnohé z nich jsou přímo inspirovány břitkým, anarchistickým, absurdním a surrealistickým humorem, který je pro film Život Briana typický.