Ministerstvo kultury si má v rozpočtu pohoršit skoro o 3,4 miliardy korun
Rozpočet ministerstva kultury by měl v příštím roce klesnout proti letošku o 3,39 miliardy korun. Letos úřad hospodaří s dosud nejvyšší částkou 21,52 miliardy korun, v příštím roce by to mělo být 18,13 miliardy korun. Vyplývá to ze zveřejněného návrhu státního rozpočtu na rok 2026. Zatímco letos příjmy ministerstva kultury přesáhly dvě miliardy korun, pro příští rok návrh ministerstva financí počítá s příjmy 555,7 milionu korun. Podle ministerstva vypadnou zejména peníze z Národního plánu obnovy.
Letošní rozpočet byl podle ministerstva dosud nejvyšší, oproti roku 2024 vzrostl o 30 procent. Návrh rozpočtu pro příští rok je ve výši 84,5 procenta toho letošního. Ze zdrojů klesly především nedaňové příjmy z Evropské unie, které sloužily pro Národní plán obnovy. Letos tyto příjmy činily zhruba 1,85 miliardy korun, v příštím roce má jít o 371 milionů korun.
Adekvátně k příjmům mají v příštím roce klesat výdaje ministerstva. Mezi příspěvkové organizace ministerstva, jako je Národní divadlo, Národní knihovna, Národní památkový ústav či Národní galerie Praha, se má v příštím roce rozdělit zhruba 8,6 miliardy korun. Letos částka pro příspěvkové organizace převyšuje 10,1 miliardy korun.
O více než polovinu, z letošních 3,22 miliardy na 1,4 miliardy korun v příštím roce, má klesnout částka na podporu živého umění a kulturních služeb. Vzroste naopak objem peněz pro Státní fond audiovize. Pro příští rok se navrhuje částka 1,92 miliardy korun, letos jde o 1,63 miliardy korun.
Mluvčí ministerstva Jana Malíková dnes ČTK sdělila, že návrh bude předmětem dalších jednání. „Návrh rozpočtu na rok 2026 již neobsahuje peníze z Národního plánu obnovy, který končí v letošním roce," uvedla Malíková k nižším příjmům. Letos se z plánu rozděluje 1,63 miliardy korun. „Zároveň neobsahuje mimořádné příjmy vázané na prodej nemovitostí Státního fondu kultury. Navržená výše rozpočtu umožňuje mimo jiné vypsat všechny dotační tituly, pokračování klíčových investičních projektů a stabilní podporu příspěvkových organizací," doplnila Malíková.
Podle stínové ministryně a europoslankyně ANO Jaroslavy Pokorné Jermanové bude muset příští vláda rozpočet zásadně změnit, aby udržela stabilitu kulturních institucí. „Vláda slibovala na začátku svého mandátu, že se zvýší podíl výdajů na kulturu na jedno procento z objemu státního rozpočtu. Nyní jsme v situaci, kdy je rozpočet kultury meziročně tenčí o více než tři miliardy korun, takže činí 0,63 procenta. To je za dlouhá léta nejméně," uvedla Pokorná Jermanová na dotaz ČTK.
Ondřej Chrást (Piráti), do loňského odchodu Pirátů z vlády náměstek ministra kultury Martina Baxy (ODS), označil na dotaz ČTK navržený pokles rozpočtu za špatnou zprávu pro páteřní příspěvkové organizace ministerstva i pro živou kulturu.
„Kultura dlouhodobě čelí systémovému podfinancování, zejména v oblasti investic a platů, které zdaleka nedosahují ani průměrné mzdy. Její ekonomický potenciál přitom díky rozvíjejícím se kreativním odvětvím stoupá, podílí se výraznou mírou na HDP, musí se s ní počítat jako se zásadní společenskou i ekonomickou silou," uvedl Chrást.
Podle dříve přijatého zákona má pokračovat majetkové vyrovnání státu s církvemi. Letos šlo o transfer zhruba 3,78 miliardy korun na finanční náhrady a pro podporu činnosti. S téměř totožnou částkou návrh rozpočtu počítá i pro příští rok.
Státní rozpočet, který je navržený se schodkem 286 miliard korun, musí vláda projednat do konce září. Po říjnových volbách o něm pak bude jednat Sněmovna v novém složení.
