Ministr kultury Lubomír Zaorálek udělil cenu Artis Bohemiae Amicis paní Ince Vostřezové

Ocenění převzala dne 12. ledna 2020 paní Inka Vostřezová v pražském Činoherním klubu u příležitosti oslavy svých 90. narozenin. Rezortní medailí ministr kultury Lubomír Zaorálek ocenil její celoživotní působení v kulturní sféře a šíření dobrého jména české kultury doma i v zahraničí. Medaili jí v zastoupení ministra předal ředitel Odboru umění, literatury a knihoven Milan Němeček.

Inka Vostřezová se narodila v Praze 4. ledna 1930 manželům Vainsteinovým, židovským emigrantům z tehdy rumunské Besarábie. Rodiče, kteří si původně Československo vybrali jako nejméně antisemitskou zemi, byli nuceni Prahu i s malou Inkou v roce 1939 opustit právě kvůli nacistické hrozbě. Její naplnění prožili ve Velké Británii, kam utekli. Dva roky strávila v Londýně v dětském domově pro emigranty. Poté pět let studovala v internátní škole vedené kvakery, jejichž moderní pojetí výuky jí vyhovovalo a ovlivnilo ji v budoucích zájmech. Po skončení války nastoupila Inka Vostřezová do septimy dívčího gymnázia v Praze. Maturitu zde už ale neskládala, protože ji uchvátil folklorní tanec nově založeného Československého státního souboru písní a tanců, do kterého v osmnácti letech nastoupila a vydržela v něm téměř po celý svůj profesní život. V roce 1951 byl na základě udání čtvrt roku vězněn její otec, rok poté se vdala za kolegu ze souboru Vladimíra Vostřeze. V roce 1967 absolvovala obor choreografie na HAMU. Během svého života se živila jako choreografka, tanečnice, profesorka speciální třídy taneční konzervatoře v Praze, konferenciérka. Tlumočila projev českého ministra v kongresu Spojených států amerických, překládala titulky k filmům, ale také celoživotní dílo profesora Františka Bonuše „Zlatá brána“, které vyšlo v jejím překladu v USA. V letech 1990-1996 působila jako první tajemnice československého a posléze českého zastupitelského úřadu ve Washingtonu. V roce 1997 pracovala na žádost prezidenta Václava Havla tři měsíce jako tajemnice jeho manželky Dagmar Havlové, ale poté se rozhodla odejít do důchodu. Navzdory svému vysokému věku je i nadále aktivní a zajímá se o kulturní dění.