07.11.2022 10:38

Morávkův film Bandité pro baladu zrcadlí obdiv k Zakarpatské Ukrajině

Obdiv k osudu zakarpatských Ukrajinců je hlavním motivem nového filmu Vladimíra Morávka s názvem Bandité pro baladu. Legendu o Nikolovi Šuhajovi zpracoval režisér jako road movie z ukrajinské Koločavy. V práci s neherci se režisér odkazuje i k Miloši Formanovi. Důležitá je pro snímek hudba, písně z muzikálu hraje Jihočeská filharmonie. ČTK to řekl Morávek. Film měl 4. listopadu republikovou premiéru v budějovickém kině Kotva.

"Vychází to z našeho zážitku, kdy jsme se rozhodli, že zažijeme cestu Jihočeské filharmonie do Koločavy, kde na závěr zahraje slavný koncert z Balady pro banditu. Při tom se stalo moc malých katastrof, já si je všechny zapisoval. Pak jsme se rozhodli, že na příběh toho hrozně dobrého úmyslu evropských intelektuálů, kteří milují jakousi hudbu a příběh a chtějí ho provést v prostoru jeho vzniku, navážeme, co všechno se při tom pokazí," řekl Morávek. Ve filmu tak zrcadlí reálný zážitek, který byl podle něj legrační, dojemný a katarzní.

Klíčovou postavou je mladá ukrajinská dívka (Tereza Marečková). Ve snímku se objeví i autor hudby ke slavné inscenaci Miloš Štědroň či herci Miroslav Donutil a Boleslav Polívka. Herce, do nějž se zamiluje dívka z Koločavy, ztvárnil Jan Zadražil.

Natáčelo se v Brně a na Zakarpatské Ukrajině, která byla kdysi součástí Československa. "Ten film je o nebetyčné lásce. O Zakarpatské Ukrajině, o kraji, kde Nikola Šuhaj loupežník byl slavným mužem. Zakarpatští Ukrajinci byli součástí československého státu. Jediné československé vojsko, které se nevzdalo v březnu 1939, bylo na Koločavě, protože vyhlásili samostatnost a hned druhý den na ně zaútočili Maďaři. A oni bojovali, čtrnáct dní bojovali za ideje zanikajícího československého státu," řekl Morávek. Stejně tak chtěli patřit do Československa, když zanikl Sovětský svaz. Podle Morávka v sobě mají obrovskou lásku k idejím českoslovenství. Ctí Leoše Janáčka, Bedřicha Smetanu, Aloise Jiráska. "To vás zahanbuje. Vidíte, jak někdo miluje něco, k čemu vám lásku už rozmluvili. Zastydíte se, zatoužíte být lepší. Obdiv k osudu zakarpatských Ukrajinců je hlavní motiv filmu. Velmi dojemně touží po čemsi, čeho se jim nedostává, a oni to nepřestávají milovat. To je posilou i pro naše životy: milovat i to, co ztrácíš," řekl Morávek.

Morávek zapojil místní obyvatele, trochu v duchu formanovských filmů šedesátých let 20. století. "Jako když Forman točil film Hoří, má panenko. Ve filmu je velmi těžké rozpoznat, co je realita a co inscenovaná realita. Proto tam nakonec asi nejvíc excelují Martin Huba a Pavla Tomicová, lidé, kteří dokážou hrát tak, že to žijí," řekl režisér.

Dalším zásadním 'hercem' je hudba. Štědroňovo dílo vnímá Morávek jako strhující melodie, "vytí mužských srdcí, odpovědi ženských hlasů, humor, laskavost. To je velkolepý tvůrčí čin. A Jihočeská filharmonie svým nastudováním těchto písní udělala podobně záslužný čin," řekl režisér.

Je to jeho třetí celovečerní snímek, po Nudě v Brně (2003) a Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (2005). Míní, že novinka je oproti nim tesknější. "Také osud Evropy a Zakarpatské Ukrajiny je tesknější. Jihočeská filharmonie nádherně zpívá na téma úzkosti. A to je to, co má teď umělec dělat," řekl Morávek v narážce na válku na Ukrajině.

Balada pro banditu je příběhem podle románu Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník. Šuhaj byl skutečnou postavou, zahynul v srpnu 1921. Příběh zpracovali filmaři i divadelníci. Nejslavnější je inscenace Milana Uhdeho a Miloše Štědroně v brněnském Divadle Husa na provázku ze 70. let 20. století. V širokou známost vstoupil příběh i díky filmu z roku 1978, kde hráli hlavní role Miroslav Donutil a Iva Bittová.

Bandité pro Baladu

Autor článku: ČTK: vkc, gcm

Morávkův film Bandité pro baladu zrcadlí obdiv k Zakarpatské Ukrajině

Zprávy

09.09.2025

Nová výstava v Českém muzeu hudby je věnována operní pěvkyni Soně Červené

Nová výstava v Českém muzeu hudby je věnována jedné z nejvýznamnějších osobností české i světové hudební scény, operní pěvkyni Soně Červené, u příležitosti stého výročí jejího narození. Tento výstavní projekt nabízí jedinečný pohled na život a tvorbu umělkyně, která svou mimořádnou barvou hlasu, širokým hlasovým rozsahem a nezaměnitelným charismatem ovlivnila pěvecké umění po celém světě.

08.09.2025

Nová publikace NIK se věnuje scénografce Janě Prekové

Národní institut pro kulturu (NIK) vydává monografii představující významnou českou scénickou a kostýmní výtvarnici, vizuální umělkyni, pedagožku a kurátorku Janu Prekovou, jejíž tvorba reprezentuje experimentální a inovativní přístup na poli české scénografie v uplynulých více než čtyřiceti letech. Kniha obsahuje bohatý obrazový materiál, návrhy, kresby, pracovní skici a množství fotografií.

08.09.2025

Pražští radní odvolali z funkce ředitele Studia Ypsilon Karla Františka Tománka

Pražští radní odvolali k dnešnímu dni ředitele Studia Ypsilon Karla Františka Tománka. Ve funkci byl od 1. března, plánoval propojení divadla a Divadelní fakulty Akademie múzických umění (DAMU). Řízením městské příspěvkové organizace radní pověřili zástupkyni ředitele a vedoucí ekonomku Blanku Pechovou. Tománkovi vytýkají především chyby v hospodaření a nenaplnění klíčové části jeho koncepce.