České divadlo Moravské divadlo Olomouc: inscenace Liška B. v režii Miroslava Krobota slibuje zábavnou hudební podívanou Moravské divadlo Olomouc: inscenace Liška B. v režii Miroslava Krobota slibuje zábavnou hudební podívanou
Nepotlačitelná touha po svobodě, pokora před vesmírným plynutím času a setkání mládí a stáří ve všech svých odstínech jsou hlavními motivy, kterými se Miroslav Krobot a Lubomír Smékal ve své dramatizaci Těsnohlídkovy Lišky Bystroušky inspirovali. Vznikla tak inscenace Liška B., kterou Miroslav Krobot též zrežíroval. Činohra o nebojácné lišce bude doplněna skladbami Martina Hůly. Premiéra se uskuteční v pátek 19. ledna v 19 hodin.
V roce 1920 se objevila v redakci brněnských Lidových novin řada kreseb malíře Stanislava Lolka, znázorňujících různé výjevy ze života liščího mláděte, jež zde několik měsíců ležely bez povšimnutí. Po čase přišel tehdejší šéfredaktor Heinrich za redaktorem Rudolfem Těsnohlídkem a požádal ho, aby k nim napsal slovní doprovod. Z této náhodné výzvy vznikla lyrická bajka Liška Bystrouška, která natolik zaujala Leoše Janáčka, že se jí rozhodl zpracovat do opery Příhody lišky Bystroušky, jíž znají lidé po celém světě.
Na činoherních scénách však toto dílo žádnou inscenační tradici nemá. „Prvního činoherního zpracování se Liška dočkala až v roce 1979 díky brněnskému Divadlu na provázku, kde jí režíroval Zdeněk Pospíšil. Teprve v roce 2004 vznikla slavná Pitínského inscenace v Uherském Hradišti a třetí ryze činoherní adaptaci uvedlo režijní duo SKUTR v Národním divadle Brno v roce 2013. Olomoucká Liška B. je tím pádem teprve čtvrtým činoherním nastudováním,“ popsal stručnou historii uvedení umělecký šéf činohry Roman Vencl a dodává: „S nápadem na inscenování Lišky Bystroušky přišel sám Miroslav Krobot, a to hned po premiéře Zániku samoty Berhof, který u nás nastudoval před dvěma lety. Nám obrovsky zalichotilo, že by se k nám do Olomouce chtěl vrátit, protože je to výrazná osobnost českého divadla, s níž by chtěla spolupracovat snad každá divadelní scéna.“
„Liška Bystrouška se mi vždy líbila, ať už jako kniha nebo opera. Nikdy ale nebyl prostor se do toho pustit. A povedlo se to až teď v Olomouci asi po dvaceti letech. Adaptace zůstává do značné míry věrná Těsnohlídkově předloze, nic nepřidáváme ani nevynecháváme. Je tam ale určitě posun od bajky k příběhu vztahu Revírníka a Lišky,“ prozradil Miroslav Krobot, bývalý dlouholetý umělecký šéf Dejvického divadla. „My ho nevnímáme úplně jako vztah zvířete a člověka, ale v podstatě potkávání mládí a stáří, zajímá nás to, čím se mohou vzájemně obohacovat a čím se mohou zraňovat,“ vysvětluje dál Lubomír Smékal, který je zároveň dramaturgem inscenace.
Inscenace je také protkána několika autorskými skladbami. „Soubor olomoucké činohry má tu výhodu, že je hodně muzický, tak jsme se to snažili využít. Je tam asi dvanáct skladeb, které zkomponoval Martin Hůla. Doufám, že to kromě příběhu samotného bude další důležitá poloha inscenace,“ uvedl Krobot s tím, že skladby spolu s Lubomírem Smékalem otextovali a interně své dílo nazývají „antimuzikál“. Písně poté se souborem nastudoval Filip Tailor. Výtvarníkem scény a kostýmů, jež odráží lidovost příběhu, je Marek Cpin, který inscenaci vizuálně zasadil do 70. let.
V inscenaci bude hrát celý soubor a také několik hostů. „Diváci uvidí například Pavla Hekelu nebo Adama B. Sychrowa. Poprvé si na našem jevišti zahraje také Barbora Šebestíková z divadla Tramtarie a podruhé od Roku na vsi třeba Jan Vrbacký. Kvůli titulní roli Lišky pak svou mateřskou dovolenou na pár týdnů přerušila Daniela Klevetová, která se alternuje s Kristínou Herz. Od začátku bylo jasné, že druhou hlavní postavu příběhu, tedy Revírníka, budeme muset rovněž hledat mimo náš ansámbl. Sezvali jsme tedy panu režisérovi na předzpívání několik hostů od Ostravy až po Prahu,“ sdělil Roman Vencl. „Hledali jsme typologicky člověka, který by odpovídal Revírníkovi. Jiří Přibyl je pro mě typově i herecky hodně zajímavý. Jelikož je operní pěvec, velká činoherní role může být zajímavá i pro něj. Jirku Bartoně jsem neznal, ale typově nám seděl a těší mě, že je to takové dobrodružství,“ dodal Miroslav Krobot.
Závěrem se oba tvůrci shodují, že diváci by měli přijít především, aby se pobavili. „My jsme se hlavně snažili o to, abychom se bavili. Myslím, že věci, které člověka baví, pak za něco stojí. Zkoušení je proces. Máme základ, který žije svým životem a nějak se vyvíjí, a na to my navazujeme. Je to zábava. A já jsem nadšený z celého souboru, jak jsou do toho zapálení,“ uvedl Lubomír Smékal.
„Mám radost, že v Moravském divadle po dvou letech opět přivítáme legendu českého divadelnictví Miroslava Krobota a vkročíme do druhé poloviny sezony s titulem, který nabídne lidový humor a třeba i zamyšlení nad životem. Přeji celému inscenačnímu týmu a hercům, aby se premiéra vydařila,“ doplnil ředitel Moravského divadla David Gerneš.
