Moravské divadlo Olomouc připravilo v koprodukci s Národním divadlem Brno Janáčkovu operu Jenůfa

Nadčasový, mrazivý příběh z moravského venkova o žárlivosti, odpuštění i naději ztvární soubor opery a operety Moravského divadla Olomouc v inscenaci Jenůfa, která vzniká v koprodukci s Národním divadlem Brno v rámci festivalu Janáček Brno. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou a dirigentkou Annou Novotnou Peškovou představí Jenůfu v původní verzi z roku 1904. Nechají se při tom inspirovat osudy klientek organizace Úsměv mámy. V neděli 23. června proběhl úvodní workshop, na němž se klientky poprvé seznámily s inscenačním týmem, jeho záměrem a procesem zkoušení.

Opera Jenůfa, která bude uvedena v její první verzi z roku 1904 v edici Marka Auduse, slaví sto dvacet let od svého premiérového uvedení. Nové nastudování přináší aktualizovaný pohled na toto světoznámé operní drama a otevírá řadu témat. „Otázky mateřství, zodpovědnosti, vzbouření, ale i lásky, pevnosti a naděje jsou pro inscenaci důležitější než venkovský kolorit. Janáček z Preissové vyhmátl to dějově nejpodstatnější, nová inscenace přenáší jeho dílo do současnosti a ptá se, jestli jsme se posunuli někam dál,“ vysvětluje dramaturgyně Marta Ljubková. Vznikne tak operní dílo s plným respektem k Janáčkově strhující hudbě, které má ovšem ambici předvést výsek současného světa, kdy se otevřeně začíná mluvit například i o náročném poporodním období. Tvůrčí tým, který s oblibou přenáší rezonující společenská témata do světa opery, proto oslovil klientky olomoucké pobočky organizace Úsměv mámy. Cílem je jejich autentické jevištní bytí přirozeně zakomponovat do libreta z období realismu a nadčasové hudby.

V neděli 23. června proběhl v Moravském divadle úvodní workshop, kde se klientky organizace – mámy, které se v minulosti potýkaly s poporodní depresí nebo dalšími psychickými problémy spojenými s mateřstvím – a tvůrkyně poprvé setkaly. „Aby měly lepší představu o tom, jak taková inscenace vzniká a co obnáší její zkoušení, připravily jsme herecký workshop, kde si mj. vyzkoušely i dvě konkrétní scény z Jenůfy,“ uvedla šéfka olomoucké opery a režisérka inscenace Veronika Kos Loulová a dodává, že nyní mají klientky čas na sepsání reflexe této zkušenosti a zvážení, zda v inscenaci budou chtít účinkovat.

Zkoušení před premiérou, která se uskuteční 15. listopadu v Moravském divadle Olomouc, začne v září. Inscenace bude poté uvedena na festivalu Janáček Brno 2024. „Už teď si jsme vědomy, že zkoušení bude svým způsobem pro operu netypické, nicméně jen samotný workshop nás obohatil v tvorbě. V divadle se hraje, napodobuje se to, co je napsané ve scénáři. Ale tady najednou cítíme sílu autentických výpovědí, skutečných prožitků, které nejsou předstírané,“ sdělila Kos Loulová.

Vedle standardních zkoušek orchestru, sólových pěvců a sboru bude potřeba určité části přípravného procesu přizpůsobit potřebám účinkujících maminek. Zkoušky budou rozděleny do kratších bloků a v plánu je i případné hlídání dětí. U zkoušení budou také přítomné psychoterapeutky z Úsměvu mámy pro případ nenadálých psychických problémů.

Spoluprací s Moravským divadlem by zástupkyně organizace Úsměv mámy chtěly zviditelnit téma i mimo cílovou skupinu. „Mnoho našich klientek v sobě nachází velkou odvahu a sílu sdílet svou zkušenost, předat svůj příběh ve snaze pomoci dalším ženám v podobné situaci. Workshop byl pro nás velkým vytržením z každodenního života. Pohled na práci tvůrkyň opery byla vskutku obohacující a doslova pohledem „za oponu“. Místy to byla práce náročná na pozornost a tento zážitek klientky docela dlouho zpracovávaly. Divadlo je pro nás sice stále oblast zahalená tajemstvím, ale i tvůrčí tým bude konkrétnější podobu našeho zapojení nadále hledat a vyjasňovat. Jsme zvědavé a těšíme se,“ uvedla Renata Banášová, klinická psycholožka a psychoterapeutka působící v Úsměvu mámy, o proběhlém workshopu a nutnosti šíření osvěty.

K tomu přispěje i celovečerní dokument o vzniku inscenace, který připravuje režisérka Tereza Tara. Již dříve se tématům mateřství a poporodních psychických problémů ve svých dokumentech věnovala a nyní ji zajímá jejich propojení se světem umění a divadla.