Na Hudební scénu Městského divadla Brno míří další muzikál A. L. Webbera
Dříve než se na světových jevištích objevil další titul muzikálového krále Andrew Lloyd Webbera Whistle Down the Wind, napsala Mary Hayley Bellová nenápadnou novelku se stejným názvem. Anglická herečka a spisovatelka, známá také jako Lady Mills(ová), neboť jejím mužem byl známý herec John Mills, napsala svoje nejznámější dílo během několika dní v roce 1957. Nechala se tehdy inspirovat svými třemi dětmi a podle nich sepsala příběh sourozenců Vlaštovky, Rošťandy a Ubožáčka, jež jednoho dne objeví ve stodole muže, kterého považují za Ježíše Krista. Knihu následně proslavil stejnojmenný film z roku 1961 režiséra Bryana Forbese, ve kterém roli Vlaštovky hrála právě dcera autorky knižní předlohy Hayley Millsová a za tuto roli byla nominována na prestižní cenu britské televizní a filmové tvorby.
Film, který patří do zlatého fondu britské kinematografie a ve své době ovlivnil značnou řadu diváků, oslovil i muzikálové tvůrce, a to hned dvakrát. V roce 1989 vznikla jeho první muzikálová adaptace Richarda Taylora a Russella Labeyho, která ovšem nezaznamenala žádný významný úspěch. Teprve v roce 1996 proběhla ve Washingtonu premiéra Lloyd Webberovy adaptace, ovšem ani ta nikterak nepřesvědčila. Andrew Lloyd Webber tedy ve spolupráci s Jimem Steinmanem, významným americkým textařem, hudebníkem a producentem, který má mimo jiné na svém kontě i hudbu k jinému světoznámému muzikálu Tanz der Vampire (Ples upírů), Patricií Knopovou a režisérkou Gale Edwardsovou, kterou proslavilo především její londýnské znovuuvedení muzikálu Jesus Christ Superstar v roce 1996, znovu upravil libreto pro jeho uvedení na West Endu. V londýnském Aldwych Theatre již muzikál zaznamenal obrovský úspěch a po premiéře 1. července roku 1998 se zde hrál téměř tři roky a dosáhl více než tisíce repríz. V roli Vlaštovky se zde mimochodem objevila i Laura Michelle Kellyová, která později zazářila v titulní roli muzikálu Mary Poppins.
Děj muzikálu oproti knižní i filmové předloze autoři přemístili z britského na americký venkov. Odehrává se tedy v padesátých letech 20. století v malém městečku v Louisianě, kde všichni obyvatelé společně navštěvují presbyteriánský kostel. Tři sourozenci – Vlaštovka, Rošťanda a Ubožáček, se vyrovnávají nejen s nedávnou ztrátou maminky, ale také s pocitem, že jim dospělí nerozumějí. Zdánlivě poklidný život maloměstského společenství naruší zpráva o uprchlém trestanci, který by se mohl skrývat někde v jejich okolí. Ve stejný okamžik děti nalézají ve stodole muže, kterému shodou okolností uvěří, že je Ježíš Kristus. Zatímco děti za tímto Mužem chodí, pečují o něj a prostřednictvím jejich lásky a víry se z něj stává snad i lepší člověk, dospělí pátrají po anonymním zločinci, kterého chtějí nemilosrdně zlikvidovat. Žene je hysterický strach a neuvědomují si, že odsuzují možná nevinného člověka.
Téma střetu chápání a vnímání dětského a dospělého světa zde stojí v centru dění a vytváří dramatické napětí po celou dobu představení. Na konci příběhu o tom, že jsou lidé z velké části takoví, jak se k nim chováme a za jaké je považujeme, stojí nezodpovězená otázka, zda onen Muž ve stodole byl, nebo nebyl Ježíšem Kristem. Vždyť jedna z postav ve hře říká: „Pořád v kostele posloucháme o tom, že se Ježíš vrátí. Tak proč by to nemohl být on? Nějaký zázrak už by to chtělo!“
Českou premiéru tohoto výjimečného muzikálu, který ovšem nabízí řadu nesmrtelných melodií tak, jak jsme tomu v díle Andrew Lloyd Webbera zvyklí, uvádíme v režii Petra Gazdíka, který značnou část textu ve spolupráci s Karlem Škarkou a Zuzanou Čtveráčkovou, také přeložil. Na scéně Emila Konečného, s projekcemi Petra Hlouška a v kostýmech Andrey Kučerové se opět objeví i velká dětská company, se kterou již tento režisér poněkolikáté pracuje, stejně jako choreografka Carli Rebecca Jefferson. Hudební nastudování mají na starosti Dan Kalousek a Jakub Žídek. V hlavních rolích se můžete těšit na Elišku Skálovou, Dušana Vitázka, Viktórii Matušovovou, Tomáše Saghera či Petra Gazdíka. Premiéra proběhne na Hudební scéně 24. října 2015.
