Nadcházející jubilant Jiří Suchý má plné ruce práce
Praha 28. září (ČTK) - Plné ruce práce, ale zároveň plnou hlavu starostí a spoustu plánů má nadcházející pětasedmdesátník Jiří Suchý. Výtvarník, muzikant, zpěvák, textař, herec a spoluzakladatel Divadla Semafor po krušné anabázi spojené s vlastní scénou v Karlíně zničenou povodní teprve loni nalezl střechu nad hlavou v Dejvicích. Nové prostory označuje za dosud nejhezčí Semafor, jaký za uplynulých sedmačtyřicet let měl.
"Nemohu říci, že bychom tu zažili nějaké nevlídné momenty. Problémy byly, ale s těmi je nutno u každé novostavby počítat," řekl. Provoz v rekonstruovaném suterénním prostoru někdejší tančírny Globus přijde jeho společnost s ručením omezeným na milion korun měsíčně. Přitom je schopen při vyprodaném hledišti vydělat maximálně 450.000 korun. "Něco dodáme z grantu města, něco od sponzorů a dál to flikujeme, jak se dá," řekl ČTK Suchý a prozradil, že sám patří mezi pětici sponzorů. Jedinou jeho výsadou je, že si může zahrát na jevišti.
Na oslavu narozenin se Suchý netěší - oslavuje totiž až bytostně nerad. "Nejraději bych se sebral a na čtrnáct dnů zmizel. Ale je to asi slušnost vůči nejbližším přátelům. A tak připravím večer právě pro ně, na kterém si splním to, co bych si chtěl skutečně zazpívat," uvedl a dodal, že půjde o "širší nejužší kruh".
Osmačtyřicátou sezonu zahájil Semafor 14. září premiérou hudební komedie Sukně smutnou jehlou spíchnutá. Další novinkou bude v říjnu "vanmenšou" A já sám, vždycky sám, kterou Suchý označuje za pořad o své manažerské a produkční neschopnosti. Založil totiž filmovou společnost, na kterou těžce doplatil. Uvede i malou inventuru semaforských inscenací A co když ne s podtitulem Suchý pomlouvá, Molavcová žasne, což se ale po přestávce obrátí.
V prosinci naplní semaforské hlediště série tradičních vánočních představení Tiše a ochotně. V listopadu se na scénu vrátí zpěvohra Vladimíra Franze a Jiřího Suchého Pokušení svatého Antonína. Od ledna by měl Suchý s Molavcovou zkoušet v Národním divadle v Praze s režisérem Milošem Formanem operu Dobře placená procházka, kde mají oba hrát - on svou roli z 60. let a Molavcová postavu, kterou tehdy ztvárnila Hana Hegerová. Zároveň začne zkoušet Aristofanovu Lysistratu, jíž dal kdysi na výzvu Jiřího Menzela pro vinohradské jeviště rýmovanou podobu. Nyní ji uvede jako hudební komedii.
Na "třeskutou satiru" Suchý nepomýšlí - nikdy ho nelákala. V Semaforu se o ni pokusil v roce 1968 a pak v roce 1990, nepřineslo mu to ale uspokojení. "Přišli jsme na to, že nám to není dáno. Máme sklon k určité poetice, a když reflektujeme určité aktuální situace, tak to je třeba tím, že zpíváme píseň o svobodě. Konkrétní narážky od nás neuslyšíte," řekl a dodal, že v době totality se často povedlo udělat vtip třeba i nechtěně.
"Lidé si vše převáděli na jinotaje, ale když je to dovoleno, neláká mě to," dodal.
Jiří Borovička kš
