Nadšené recenze vídeňského tisku na incenaci Janáčkovy opery

Vídeň 14. května (zpravodaj ČTK) - Nadšené reakce recenzentů vídeňských listů vyvolala sobotní premiéra nové inscenace opery Leoše Janáčka Z mrtvého domu v Divadle na Vídeňce, která se stala vrcholem hudební části festivalu Wiener Festwochen. Kurier ji označuje za triumf, Die Presse za zážitek, který lze sotva překonat.

Jediné špatné na tomto představení je to, že je ve Vídni k vidění dohromady pouze čtyřikrát, píše Kurier a připomíná, že projekt se později představí v Amsterodamu, v Aix-en-Provence, v Metropolitní opeře v New Yorku a v milánské opeře La Scala. "Je to velká škoda, protože inscenace je triumfem, nejintenzivnějším hudebním představením za dlouhou dobu," zdůrazňuje Kurier.

Vyzdvihuje "grandiózní" Janáčkovu hudbu, která "muzikálně zasahuje daleko do nové doby". Soudí, že opera je neprávem uváděna jen zřídka.

Hudbu tentokrát navíc výrazně umocňuje uvedení "revoluční ve svém konzervativismu - opera je zde prostě vyprávěna, což dokazuje, jak překonané jsou všechny divadelní režie včerejška", soudí list a dává inscenaci plných pět z pěti možných bodů ve svém hodnocení.

Nadšen je také recenzent listu Die Presse, který oceňuje především celkový dojem představení. "Zavádí nás do pekla na zemi, atmosféra sibiřského trestaneckého tábora je tak zničující a vyznívá tak nepřikrášleně beznadějně, že výsledkem je hudební představení, které nemůže být ideálnější. Odcházející divák si nemůže být jist, jestli se těchto obrazů bude vůbec kdy schopen zbavit," rozplývá se kritik.

Vyzdvihuje navíc Janáčkovu "skladatelskou radikálnost", kterou se podařilo dirigentovi i orchestru od prvního taktu dokonale uchopit.

Deník Der Standard je v hodnocení zdrženlivější a uvádí, že se "z mnohohlasé scénické fugy, v níž jsou jednotlivé hlasy precizně vystavěny, nepodařilo dosáhnout jednotného účinku". O to víc vyzdvihuje hudební stránku představení a vynikající výkon orchestru.

Kritiky se bez výhrad uznale vyslovují i k výkonům sólistů, z českých a slovenských jmenovitě zmiňují Štefana Margitu a Jiřího Sulženka. Kromě malého počtu repríz litují i toho, že jde zřejmě o poslední spolupráci legendárních francouzských tvůrců - dirigenta, skladatele a hudebního vědce Pierra Bouleze a režiséra Patrice Chéreaua, kteří se ve Vídni sešli ke společné práci znovu po třech desetiletích od proslulých wagnerovských inscenací v Bayreuthu.

František Václavík sd