Národní divadlo je na stejné návštěvnosti jako před covidem, chybí ale peníze od turistů

Do Národního divadla už chodí stejný počet návštěvníků jako před pandemií nemoci covid-19. Jiná je ale struktura diváků, ubylo těch zahraničních, hlavně neevropských, a přibylo tuzemských zájemců o umění první české scény. Změna se projevuje na tržbách, protože divadlo nasazuje kvůli menšímu zájmu méně operních titulů, na něž jsou vstupenky nejdražší. To, že se lidé do divadla vrátili, se odráží i na plánech hrát v příštím roce už téměř stejný počet představení jako před pandemií. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel Národního divadla Jan Burian, který v čele první české scény stojí právě deset let.

Pandemie covidu-19 přinesla podle Buriana hluboký zásah do společenských a kulturních návyků celé společnosti. „Obecně je v kultuře v Evropě stále patrný pokles návštěvnosti, i když někde se návštěvnost vrátila do předcovidových čísel. To je příklad Národního divadla a jsme na to pyšní," uvedl Burian. Dodal ale, že je rozdíl ve struktuře návštěvníků. Do Národního divadla podle něj každý rok přijde v součtu deset procent všech návštěvníků tuzemských divadel.

„Před covidem jsme měli ve Státní opeře, která ale ještě předtím byla přes dva roky v rekonstrukci, zhruba 70 procent návštěvníků ze zahraničí. Dnes je to o desítky procent méně, ale podařilo se nám přivést o desítky procent více diváků českých," uvedl s tím, že divadlo připravuje pro české návštěvníky nejrůznější pobídkové, slevové a doprovodné programy. Čeští diváci nezaplatí za vstupenky takové ceny, za jaké si lístky do opery kupovaly zájezdy z neevropských zemí, kde tisícové částky na operní představení byly třeba součástí balíčku cesty po střední Evropě.

Návštěvnická změna s sebou nese i propad na tržbách, kdy divadlo počítalo v uplynulé sezoně s tržbami o 70 až 100 milionů korun vyššími. Opery často s mezinárodním obsazením ale nelze produkovat levněji, cesta úspor je jedině nasazovat jich méně. V inscenaci je třeba na 80 muzikantů, stočlenný sbor a společně s hostujícími sólisty, pracovníky zákulisí a nákladnou výrobou kostýmů a dekorací nová inscenace přijde i na milion korun.

I přes pokles tržeb je ND podle Buriana v pocovidové době na soběstačnosti přes 26 procent, na příští rok plánuje kolem 30 procent. „Což je dvakrát více, než je u srovnatelného evropského divadla, a násobně více, než u jiných úspěšných operních domů v Česku," tvrdí Burian. Zvyšuje se podle něj průměrná divácká obsazenost jednotlivých představení, protože se hraje o něco méně. „Tím jsme efektivnější. Ale postupně počet představení v měsíci zvyšujeme. Na další rok plánujeme už skoro tolik představení jako před covidem," řekl ředitel.

Covid-19 a jeho dopad na kulturu neměl podle Buriana vliv na zájem zahraničních umělců o kontakty s ND, je znát ale na snaze zahraničních projektů garantovat finanční zabezpečení. „V době covidu, když se přestalo hrát, divadla neplatila honoráře a řada umělců, kteří jsou v Evropě na volné noze, přišla o všechny úspory. Dnes je proto daleko obtížnější uzavírání smluv, všichni umělci se jistí, kdyby se taková situace opakovala, aby nepřišli o honoráře. S tím nic neprovedeme ani v současné době šetření," řekl Burian.

ND je jedna z 30 příspěvkových organizací ministerstva kultury, je tedy dotované státem. Inscenovat nákladné, výpravné a náročné tituly, které si komerční scény bez dotací nemohou dovolit, je podle Buriana jeho povinností. Příspěvek od státu doplňují partneři a sponzoři, kteří se od ND ani v době covidu-19 neodvrátili, naopak přibyli. Procentuálně tvoří tento podíl na rozpočtu ND podle Buriana nejvíc ze všech kulturních příspěvkových organizací, jsou to asi tři až čtyři procenta, tedy desítky milionů korun. Letos státní dotace pro ND činila 950 milionů korun, což ale podle generálního ředitele nestačí ani na pokrytí personálních nákladů, které jsou 1,1 miliardy korun. Celkový letošní rozpočet ND je 1,458 miliardy korun.