Národní divadlo připomene nedožité devadesátiny Josefa Svobody
Scénografa a architekta Josefa Svobodu představují prostřednictvím jeho prací na scénách Národního divadla a v Laterně magice výstavy, otevřené k jeho nedožitým devadesátinám na Nové scéně v Praze a v historické budově Národního divadla. Připravil je Institut umění-Divadelní ústav v Praze spolu s Národním divadlem.
Výstava s názvem Josef Svoboda na scénách Národního divadla poskytne pohled na vývoj takzvaného "svobodovského slohu", kterým se tvůrce vyznačoval právě na české první scéně. Fotografie zachytí jen nepatrný zlomek jeho díla, především na slavné inscenace z druhé poloviny 50. let, přes vrcholná díla 60. a 70. let až po závěrečnou scénografii ke Goethovu Faustovi z roku 1997. Výstava bude přístupna před představením a během přestávek až do konce divadelní sezony.
Další výstava pod názvem Josef Svoboda a Laterna magika připomene fenomén tohoto československého vynálezu, který zabodoval v roce 1958 na světové výstavě Expo v Bruselu. Právě tam totiž režisér Alfréd Radok a architekt a scénograf Josef Svoboda představili polyekranovou instalaci s názvem Pražské hudební jaro. Princip Laterny magiky, ve kterém dochází k propojení živého herce na scéně, projekce a diaprojekce, Svoboda rozvíjel až do konce života ve svém divadle. Tyto postupy využíval a kombinoval i ve svých dalších divadelních scénografiích.
Na podestě Nové scény Národního divadla se bude 21. května během celého dne promítat dokumentární film z produkce České televize nazvaný Josef Svoboda na Pražském quadriennale 1995. Rozhovor s tímto umělcem zachycený v tomto snímku se totiž uskutečnil při příležitosti souborné výstavy k jeho 75. narozeninám právě v rámci této přehlídky světové scénografie a jevištního výtvarnictví. Procházka expozicí začíná u prvních návrhů pro Laternu magiku ze 40. let, pokračuje přes Jedenácté přikázání, na kterém Svoboda spolupracoval s režisérem Radokem a končí u návrhů pro Laternu magiku připravených ve spolupráci s režisérem Václavem Kašlíkem. Další části rozhovoru jsou věnovány inscenacím Velké opery 5. května s Alfrédem Radokem a Oidipu vladařovi s režisérem Miroslavem Macháčkem. Poslední pasáž se dotýká wagnerovských scénografií v zahraničí, zejména s důrazem na použité technologie.
Uskuteční se i přednáška o Svobodově práci v Národním divadle v letech 1946 až 2002 a 22. května vpodvečer pro předem ohlášené zájemce komentovaná prohlídka spojená s ukázkou principu Laterny magiky.
Zdroj: Jiří Borovička hj
