České divadlo Národní divadlo připraví pro příští divadelní sezonu 21 premiér, na repertoáru nabídne dalších 66 inscenací Národní divadlo připraví pro příští divadelní sezonu 21 premiér, na repertoáru nabídne dalších 66 inscenací
Společně budeme pokračovat v oslavách Roku české hudby 2024. V jeho rámci uvedou soubory Opery Národního divadla a Státní opery Tajemství, Prodanou nevěstu a Libuši Bedřicha Smetany, Rusalku a Čerta a Káču Antonína Dvořáka, Její pastorkyni a Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka a také premiéru opery Šárka Zdeňka Fibicha. Roku české hudby 2024 bude věnován i cyklus pořadů pro děti a jejich rodiče Opera nás baví či cyklus koncertů z písňové a komorní tvorby v podání našich sólistů ve Stavovském divadle.
Dramaturgický plán Činohry Národního divadla by mohl mít motto „Hledání lásky a naděje v rozvrácené zemi“, naplňovat jej budou například – dramatizace slavného románu o různých podobách lásky Paní Bovaryová v režii Tomáše Loužného, adaptace antické trilogie Oresteia Roberta Ickeho v režii Mariána Amslera, site specific projekt Don Quijote. Pustá země režijního dua SKUTR ve Státní opeře, autorská inscenace Dmitrije Krymova Tři mušketýři a já.
Balet Národního divadla nabídne světovou premiéru původního baletu Slunečník, Měsíčník a Větrník v choreografii Viktora Konvalinky, světovou premiéru originálního zpracování baletu Šeherezáda Rimského-Korsakova v choreografii Maura Bigonzettiho, Sarkasmy – triptych složený ze současných děl: baletu Sarcasmen Hanse van Manena a dvou světových premiér původních choreografií Andreje Kajdanovského a Eyala Dadona – a Manon, ikonický celovečerní baletní příběh sira Kennetha MacMillana.
Laterna magika přispěje dvěma premiérami s renomovanými zahraničními režiséry. Darcy Grant, ceněný v oblasti fyzického a akrobatického divadla, připraví multižánrový projekt In Our Hands. Performer a režisér Thomas „Thom“ Monckton z Nového Zélandu pro Laternu magiku vytvoří komediální inscenaci Pluto.
Ohlédnutí za rokem 2023 v ND
Národní divadlo v roce 2023 odehrálo 917 vlastních představení (z toho: 116 Balet, 376 činohra, 285 Opera, 140 Laterna), prodalo 405 951 vstupenek. V hlavní činnosti dosáhlo výnosu 396 509 000 Kč. Průměrná návštěvnost byla 77,32%. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2023 byl 1296,5. Denní kapacita vstupenek v hrací dny 1909.
BALET NÁRODNÍHO DIVADLA 2024/25
„Středobodem naší umělecké vize je závazek poskytovat divákům rozmanitý repertoár, který zahrnuje klasická, neoklasická a současná díla. Věříme, že nabídka široké škály stylů přináší tanečníkům i publiku bohatý a naplňující zážitek. Snažíme se, aby repertoár byl vyvážený a přitom dynamický, od ikonických klasických baletů po špičkovou současnou tvorbu. Ukazujeme všestrannost a talent umělců Baletu Národního divadla,“ říká umělecký ředitel Baletu ND Filip Barankiewicz k nové sezoně.
Balet Národního divadla uvede v sezoně 2024/25 tři celovečerní premiérové tituly a jeden složený večer ze tří choreografií. Představí tak šest choreografických děl, z čehož čtyři ve světové premiéře. Plánuje pokračovat ve svých doprovodných aktivitách, pod značkou nd+ budou k dispozici baletní dílny, autogramiády i dramaturgické úvody, naváže se na úspěch první řady DANCE ON. Sezona 2024/25 bude i dál ve znamení výjimečných turné.
Jako první uvedeme 3. října 2024 ve Stavovském divadle světovou premiéru v choreografii českého tvůrce Viktora Konvalinky, jde o původní balet s názvem Slunečník, Měsíčník a Větrník – Příběh tří princezen. V týmu s libretistou Štěpánem Benyovszkým a hudebním skladatelem Ivanem Acherem zpracují pohádku na motivy Boženy Němcové. Titul je určený nejen dětskému divákovi, inscenace bude multimediální, výrazově současná – plná poezie i humoru, nezbytných kouzel i poučení, které může vnést smysl i do dospělých snů.
Také další dílo se honosí označením světová premiéra, neboť jde o originální zpracování baletu Rimského-Korsakova Šeherezáda v choreografii Maura Bigonzettiho. Ke spolupráci je přizván i další italský tvůrce Carlo Cerri. Autoři slibují balet neobyčejných vizuálních kvalit, s orientálním nádechem a krásným – tradičním příběhem. Světová premiéra se odehraje 28. listopadu 2024 v Národním divadle.
MacMillanova adaptace slavného románu Abbého Prévosta o Manon Lescaut ztělesňuje autorův vynikající vhled do lidské psychologie a mistrovství narativní choreografie. Balet Manon se v sezoně 2024/25 stane šperkem na repertoáru Baletu ND, jde o dílo světového renomé a se slavnou inscenační tradicí, která stojí na umění sira Kennetha MacMillana vyjádřit prostřednictvím vášnivých duetů naléhavou niternou touhu osudové lásky. Česká premiéra bude uvedena 20. února 2025 ve Státní opeře.
Současný tanec je znamením pokroku, posouvá žánr, přináší experiment. Nabízí svébytný a aktuální pohled na tělo v kontextu moderní doby, často klade otázky existenciální povahy. Taková bude i inscenace, která 24. dubna 2025 v Národním divadle představí díla tří tvůrců: Hanse van Manena (choreografie Sarcasmen), Andreje Kajdanovského a Eyala Dadona (nová tvorba, světové premiéry).
ČINOHRA NÁRODNÍHO DIVADLA 2024/25
Pro 142. sezonu Národního divadla připravila Činohra Národního divadla pod vedením režijního dua SKUTR už třetí dramaturgický plán. I tentokrát bylo jeho cílem především, aby reflektoval současnou dobu a zároveň byl umělecky a divácky vzrušující, tematicky a žánrově pestrý. Přesto je letošní dramaturgický plán v mnohém jiný – a odvážnější!
Umělečtí šéfové Činohry, Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, shrnují dosavadní vývoj své dramaturgie: „Zatímco naše první sezona se zabývala vztahovými hrami a příběhy, v sezoně druhé jsme se přece jenom posunuli k aktuálnějším tématům, která více reflektovala pohyby v současné společnosti, ono to s válkou za zády asi ani jinak nejde. Náš aktuální dramaturgický plán by se mohl jmenovat Hledání lásky a naděje v rozvrácené zemi. Předpokládejme, že válečný konflikt, který zachvátil Evropu, časem skončí a překlopí se do naléhavých otázek ‚Co bude dál?‘ Tedy – co dělat, za jakou cenu žít dál, jak řešit téma viny a odpuštění?“
Vize rozvrácené a znovu konsolidované krajiny se vlastně objevuje ve všech připravovaných titulech. Autorská inscenace Petra Erbese a Borise Jedináka Privatizace se bude zabývat zásadním okamžikem českých dějin, který položil základy současnému rozložení socioekonomických a politických sil ve veřejné sféře a také ovlivnil stovky tisíc životů nás všech. Ostatně oba tvůrci se v rámci domovského Divadla Na zábradlí či autorského kolektivu 8lidí zabývají také aktivní rolí diváků, strukturami hry či projekty přesahujícími běžný rámec divadla.
Britský dramatik Robert Icke zase ve své Orestei dokázal odvážně a přesvědčivě na půdorysu více než dva tisíce let staré hry vystavět nové neúprosné drama o neurotickém světě na pokraji zkázy, které nám prostřednictvím inscenace režiséra Mariána Amslera klade otázky, kde leží hranice dobra a zla a kdy může být spravedlnosti učiněno zadost.
Podobná témata lze nalézt i v site specific titulu Don Quijote. Pustá země pro Státní operu – v reakci na první světovou válku vytvořil Thomas S. Eliot jednu z nejvlivnějších básnických skladeb 20. století a umístil ji do krajiny spletené z historického vědomí lidstva. V otevřené opuštěné krajině po rozpadu státu se ocitá i Don Quijote, bludný rytíř Miguela de Cervantese y Saavedry, který v sobě nese rytířské hodnoty, a především nepřestal věřit v sílu lásky... Stejně jako on chce i režijní duo SKUTR hledat ideje, které jsou po rozvratu společnosti zásadní.
Mezi ty může patřit například návrat k čistému a nezkalenému dětství v autorské inscenaci Tři mušketýři a já výrazné persony současného světového divadla, Dmitrije Krymova, který kvůli nekompromisnímu postoji vůči putinovskému Rusku svoji vlast navždy opustil. Jeho inscenace bude nesporně jedním z vrcholů sezony.
Anebo je řešení ještě jednodušší – uvědomění si potřeby lásky. Její téma ve všech podobách, tedy i v té zhoubné, projektující se do touhy po všem novém, lepším a větším, touhy po vášni, blaženosti a opojení, nabízí román Gustava Flauberta Paní Bovaryová v dramatizaci a režii mladého, a přesto už několika cenami ověnčeného dramatika a režiséra Tomáše Loužného.
A o jiné vyjádření lásky se pokusí inscenace lyrické hry o samotě 100 songů v režii Štěpána Gajdoše. Jeho doménou jsou především autorské inscenace, zabývá se zkoumáním nových médií, pevné texty si téměř nevybírá. Přesto ho hra Rolanda Schimmelpfenniga naprosto uhranula. Když jsme se tento titul, inspirovaný teroristickým útokem v Madridu před dvaceti lety, rozhodli zařadit na repertoár, netušili jsme, že se kvůli prosincové tragédii na pražské filozofické fakultě stane bolestně aktuální. Přesto má v sobě silnou naději a výzvu nevzdávat se. Jak říká jeho autor, s trochou štěstí lze přece zastavit čas…
Pevnou součástí dramaturgického plánu je i nově připravovaný koprodukční projekt ND Young s pracovním názvem Sorry I Am Complicated. Inscenaci připraví tvůrčí tým mladých amatérů pod vedením režiséra Janka Lesáka a dramaturgyně Natálie Strýčkové Preslové. Divadlo, které se zabývá generací Alfa a vychází z jejích impulsů, v němž jsou mladí lidé ústředními aktéry a spolutvůrci, je sondou do současného světa a zároveň nejnovějším trendem předních evropských scén.
I tato premiéra je jednou z cest, kterými Činohra ND rozvíjí své nadstandardní a mimorepertoárové aktivity. Mezi ty patří také připravované LP Bakchantky se scénickou hudbou ze stejnojmenné inscenace. Tu složil Jakub Kudláč pro hudební skupinu Bert & Friends a získal za ni nominaci na Cenu divadelní kritiky 2024 za nejlepší hudbu. Bakchantky získaly zároveň nominaci na Inscenaci roku.
Činohra ND bude také pokračovat v pravidelných cyklech panelových diskusí a debat ND Talks. V rámci těchto diskusních bloků bychom se v příští sezoně chtěli více odklonit od samotného divadla a zaměřit se na aktuální společenská témata, která neoslovují pouze „naši bublinu“. I to je totiž smyslem a posláním Národního divadla.
V listopadu 2024 proběhne další ročník mezinárodního festivalu Pražské křižovatky. Festival, jehož centrem bude jako vždy Nová scéna, zahájí nejnovější inscenace uskupení Rimini Protokoll This Is Not an Embassy (Made in Taiwan) v režii Stefana Kaegiho, na které se Pražské křižovatky podílí jako koproducent. V roce 1945 se Tchaj-wan stal zakládajícím členem OSN a plnoprávným členem Rady bezpečnosti jako „Čínská republika“. V roce 1971 však byly obnoveny vztahy mezi USA a pevninskou Čínou a „Čínská republika“ musela OSN opustit. Od té doby se Tchaj-wan snaží o diplomatické uznání. Inscenace je pokusem o simulaci zřízení nemožného velvyslanectví. Dále bude uvedena nejnovější inscenace režiséra Milo Raua Medea’s children. Východiskem je skutečný případ matky, která se v naprostém zoufalství po rozchodu rozhodne zabít své děti a vzít si život, ale přežije, kombinovaný s klasickou řeckou tragédií. Děti, které byly v klasických tragédiích odsouzeny k mlčení, se tentokrát konečně dostanou ke slovu. Poslední inscenací hlavního programu je Extra Life. Francouzsko-rakouská choreografka Gisèle Vienne a slavná francouzská herečka Adèle Haenel spojily své síly v představení o bratrovi a sestře, kteří se poprvé setkávají po dvaceti letech od rodinné tragédie.
Činohra chce pokračovat také na udržování dobrých vztahů a spolupráci s Činohrou Slovenského národního divadla, 28. dubna 2024 bude tedy ve Stavovském divadle hostovat další úspěšná inscenace Michala Vajdičky podle povídek Boženy Slančíkové Timravy Děti. Diváci se tak znovu setkají s Emílií Vášáryovou, Emilem Horváthem nebo Dianou Mórovou.
LATERNA MAGIKA 2024/2025
Pro 142. sezonu Národního divadla připravuje Laterna magika dvě premiéry. „Obě premiéry po více než 20 letech navážou na zahraniční spolupráci s renomovanými režiséry, kteří mají ve svém oboru zcela jedinečné přístupy a vize, jež souzní a reflektují principy Laterny magiky,“ uvádí umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry.
Režisérem první inscenace In Our Hands je Darcy Grant, umělec ceněný v oblasti fyzického a akrobatického divadla. Patří k předním světovým tvůrcům a jeho tvorba definuje současné cirkusové umění. Je zakládající člen jednoho z nejlepších australských souborů Circa a momentálně působí jako umělecký ředitel v Gravity & Other Myths. In Our Hands je multižánrový projekt, který navazuje na repertoár Laterny magiky a zároveň je příslibem progresivního a inovativního přínosu.
Thomas „Thom“ Monckton je mezinárodně uznávaný a cenami ověnčený performer a režisér z Nového Zélandu, který vyniká v žánru nonverbálního a komediálního divadla. Pro Laternu magiku vytvoří inscenaci Pluto, která přinese odlehčenější a humornější pohled do filmového studia, založeného skupinou podivínů. Ti odvážně a s nadšením vstupují do konkurenčního světa filmového průmyslu, jemuž vůbec nerozumí. Ztvárněním komediálního příběhu nabídne Laterna magika žánr, se kterým doposud nepracovala.
OPERA NÁRODNÍHO DIVADLA A STÁTNÍ OPERA 2024/2025
Opera Národního divadla a Státní opera vstupují do sezony 2024/25 s ambiciózním plánem. Představí osm nových inscenací, uvedou 320 představení a 39 různých operních titulů.
„Dramaturgie pro nadcházející sezonu zahrnuje novou inscenaci opery Platée Jeana-Philippa Rameaua, která zazní v Praze v novodobé historii poprvé, a českou premiéru pozoruhodné opery Lear Ariberta Reimanna. V rámci oslav Roku české hudby uvedeme novou adaptaci Šárky Zdeňka Fibicha, která se vrátí na naši první scénu po 45 letech. Světoznámí režiséři v Praze nastudují Fausta Charlese Gounoda a Její pastorkyni Leoše Janáčka. Dále připravujeme inscenaci opery Médea Luigiho Cherubiniho, považovanou za jedno z klíčových děl pomozartovského období. Italskou tvorbu zastoupí nová zpracování Otella Guiseppe Verdiho a Manon Lescaut Giacoma Pucciniho. Deset nejoblíbenějších
mistrovských děl těchto dvou skladatelů bude součástí rozsáhlého festivalu italské opery. Vítejte v divadelní sezoně 2024/25 a v Praze, městě opery,” shrnul umělecký ředitel Opery Národního divadla
a Státní opery Per Boye Hansen.
NÁRODNÍ DIVADLO A STAVOVSKÉ DIVADLO
V rámci Roku české hudby 2024 uvedeme Šárku, nejznámější operu Zdeňka Fibicha. Toto dílo, původně vytvořené pro Národní divadlo, je oslavou českého národního étosu a české národní identity. V návaznosti na úspěšnou spolupráci v divadle Aalto Theater Essen při této příležitosti hudební ředitel Opery Národního divadla Robert Jindra pozval do Prahy německého režiséra Kay Linku.
V lednu 2025 se ve Stavovském divadle uskuteční premiéra nové inscenace Médey Luigiho Cherubiniho. Jako jedno z nejvýznamnějších děl pomozartovského období se tato opera stala pevnou součástí světového repertoáru. Nejvíce ji proslavila legendární diva Maria Callas, pro niž byla Médea jednou z ikonických rolí. V naší nové adaptaci tuto postavu ztvární sopranistka Světlana Aksenova, které pravidelně hostuje na předních evropských operních scénách. Hudebního nastudování se ujme Robert Jindra, který bude spolupracovat s renomovaným německým režisérem Rolandem Schwabem, jehož inscenace nedávno získaly uznání na Bayreuthském festivalu a v Německé opeře Berlín.
Naši diváci se dále mohou těšit na pokračování oblíbených písňových recitálů. Na programu šesti komorních koncertů ve Stavovském divadle, naplánovaných na celou sezonu, bude pestrý repertoár, který odráží jak probíhající Rok české hudby, tak naše hlavní inscenace. Na 15. února 2025 připravuje Robert Jindra jedinečný koncert, na němž zazní dva písňové cykly: monumentální Píseň o zemi Gustava Mahlera a strhující Kouzelné noci Bohuslava Martinů, obě skladby inspirované čínskou poezií. Ke spolupráci přizval, mimo jiné, přední operní pěvkyně Kateřinu Kněžíkovou a Štěpánku Pučálkovou.
V březnu 2025 představíme v Národním divadle oceňovanou adaptaci opery Faust Charlese Gounoda v režii věhlasného německého tvůrce Jana Philippa Glogera. Hudebního nastudování se ujme francouzský dirigent Sébastien Rouland. Titulní postavu ztvární mexický tenor Alejandro del Angel, který loni zazářil jako Turiddu v novém nastudování opery Sedlák kavalír. Dvě vynikající české umělkyně, Zuzana Marková a Jana Sibera, jedna z nejlepších pěvkyň našeho souboru, budou alternovat v roli Markétky.
Po nedávné úchvatné inscenaci Káti Kabanové, kterou brzy uvede i Semperova opera v Drážďanech, se v květnu 2025 katalánský režisér Calixto Bieito vrátí do Národního divadla, kde vytvoří novou adaptaci opery Její pastorkyňa Leoše Janáčka. Orchestr Národního divadla bude řídit česko-norský dirigent Stefan Veselka, uznávaný a zkušený interpret Janáčkovy hudby, který bude v Praze debutovat. Titulní roli zazpívá významná členka našeho operního souboru Alžběta Poláčková.
STÁTNÍ OPERA
Nadcházející sezonu ve Státní opeře zahájíme novým nastudováním mistrovského díla Giuseppe Verdiho Otello podle slavné tragédie Williama Shakespeara. Titulní role se ujme ukrajinský tenor Denys Pivnickij, který v Praze pravidelně vystupuje a který naposledy exceloval jako Sergej v opeře Dmitrije Šostakoviče Lady Macbeth Mcenského újezdu. Desdemonu ztvární moldavská sopranistka Olga Busuioc, která vystoupila na festivalu v Glyndebourne, v Nizozemské národní opeře, Teatro Real v Madridě a na dalších scénách, a která v pražské Státní opeře okouzlila diváky jako Cio-Cio-San v Madama Butterfly. Part Jaga zazpívá vynikající italský barytonista Claudio Sgura, který zazářil v Praze a sklidil uznání po celém světě jako Scarpia v opeře Tosca. Nedávno se v této roli představil po boku Jonase Kaufmanna, Roberta Alagni a Anji Harteros v Bavorské státní opeře v Mnichově.
V listopadu 2024 bude poprvé v novodobé historii uvedena v Praze velkolepá okouzlující barokní opera Platée francouzského skladatele Jeana-Philippa Rameaua. Je nám ctí a potěšením opět přivítat v Národním divadle význačného českého odborníka na historicky poučenou interpretaci staré hudby Václava Lukse, který toto skvostné dílo připraví spolu s režisérským tandemem Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského (SKUTR). Při této příležitosti spojí síly členové Orchestru Státní opery a soubor Collegium 1704.
Dramaturgický plán pro nadcházející sezonu zahrnuje dva festivaly italské opery. Na konci listopadu 2024 si připomeneme sté výročí smrti Giacoma Pucciniho čtyřmi večery, během nichž zazní jeho mistrovské kusy Bohéma, Madama Butterfly, Tosca a Turandot. V lednu a únoru 2025 opakovaně uvedeme ve Státní opeře šest nejslavnějších oper Giuseppe Verdiho: Rigoletto, Otello, Traviata, Macbeth, Aida a Nabucco. V rámci přehlídky tvorby tohoto hudebního génia budou mít diváci příležitost obdivovat mezinárodně uznávané umělce včetně vycházející švédské operní hvězdy Christiny Nilsson, která v Praze ztvární Aidu krátce před svým debutem v této roli v Metropolitní opeře v New Yorku.
V březnu 2025 uvedeme novou inscenaci opery Giacoma Pucciniho Manon Lescaut pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Andrije Jurkevyče a v režii renomované slovenské umělkyně Slávy Daubnerové, která s Národním divadlem pravidelně spolupracuje. Vynikající mladý bulharský tenor Milen Božkov, který nedávno získal mezinárodní uznání, se poprvé představí divákům v České republice. V náročném partu Des Grieuxe bude alternovat s naším dalším pravidelným slovenským hostem Peterem Bergerem. Manon ztvární moldavská sopranistka Ghiulnara Raileanu, která již prokázala svůj blízký vztah a vášeň pro Pucciniho jako Tosca. V titulní roli s ní bude alternovat přední členka našeho souboru Petra Alvarez Šimková.
Na únor 2025 připravuje Andrij Jurkevyč jedinečný koncert pro milovníky opery. Do Prahy přizval australskou sopranistku Jessicu Pratt, světoznámou umělkyni a specialistku na belcanto. Zazpívá srdceryvné scény z Belliniho a Donizettiho oper, které obsahuje její nové album. Jessica Pratt pravidelně vystupuje na nejprestižnějších scénách světa včetně newyorské Metropolitní opery, londýnské Covent Garden, Vídeňské státní opery a milánské La Scaly.
Po nastudování Le Grand Macabre Györgyho Ligetiho, které bude mít premiéru letos v červnu, uvedeme další významné hudební dílo 20. století, operu Lear Ariberta Reimanna. Režie byla svěřena vyhledávané české tvůrkyni Barboře Horákové Joly, která v současnosti působí ve Švýcarsku a která spolupracuje s tak významnými evropskými domy jako jsou Semperova opera v Drážďanech, Státní opera Berlín a Anglická národní opera. Hudebního nastudování se ujme německý dirigent Hermann Bäumer, který se do Prahy vrátí po svém nedávném úspěšném debutu s Lady Macbeth Mcenského újezdu ve Státní opeře. Reimann složil Leara na objednávku Bavorské státní opery v Mnichově, která dílo premiérovala v roce 1978. Nedávno se setkal s nadšeným přijetím na Salcburském festivalu a v Pařížské opeře, a zaujal tak místo na světové operní mapě. Titulní roli, kterou Reimann napsal pro slavného barytonistu Dietricha Fischera-Dieskaua, v naší inscenaci přednese renomovaný islandský basbarytonista Tómas Tómasson, který už Leara ztvárnil v Bavorské státní opeře, Komické opeře Berlín a Frankfurtské opeře.
