Národní divadlo uvedlo premiéru programu na mozartovské téma
Praha 9. března (ČTK) - Balet Národního divadla (ND) uvedl v premiéře program složený ze dvou choreografií zkomponovaných na hudbu Wolfganga Amadea Mozarta. Soubor se inscenováním těchto děl připojil k letošním oslavám 250. výročí narození slavného skladatele. Diváci viděli choreografii Petite Mort světově proslulého Jiřího Kyliána, šéfa Nizozemského tanečního divadla, a inscenaci Requiem šéfa baletu ND Petra Zusky. Druhá premiéra programu s názvem Mozart? Mozart! aneb Malá Mozartova smrt a velká nesmrtelnost bude v pátek, do konce sezony jej ND plánuje uvést ještě šestkrát.
Kyliánova choreografie měla premiéru v roce 1991 na Salcburském festivalu. Vznikla jako autorova přibližně padesátá choreografie, v době, kdy Kylián hledal nový způsob vyjádření. Mezi lety 1988 a 1991 vytvořil šest choreografií, pro které se dnes používá termín černobílé balety a jež se vymykaly předchozím jeho pracím. Zmizela z nich veškerá scénografie, barevnost, často i dramatická linka, které znali diváci předchozích Kyliánových choreografií, z nichž některé později uvedlo i Národní divadlo.
Francouzský výraz petite mort (malá smrt) se používá pro orgasmus. Přeneseně jej lze chápat jako symbol chvíle, kdy člověk dosáhl vrcholu a ví, že už může následovat pouze cesta dolů. V choreografii tedy není příběh ani dramatická linka, divák může hledat spíše symboliku. Hlavní roli podle Kyliána hrají agrese, sexualita, energie, klid či "kultivovaná nesmyslnost lidského konání". Kylián v inscenaci projevuje jednu ze svých výrazných schopností - umění hrát si s čímkoli, ať už je to kostým, tanečníkovo tělo, zvuk nebo rekvizita. V tomto případě jde o šest párů, šest kordů a šest krinolín.
Hudební složku tvoří pomalé party ze dvou Mozartových klavírních koncertů. Účinkují sólisté a členové souboru, v inscenaci svého přítele tančí i Zuska, pro kterého to je účinkování v osmé Kyliánově choreografii.
Druhá část večera patří inscenaci šéfa baletu ND. Zuska vytvořil choreografii Requiem na stejnojmennou Mozartovu skladbu. Části, které Mozart již nestačil dopsat, však nedoplňují známé tóny jeho žáka Franze Xavera Süssmayera, ale zkomponoval je současný švýcarský skladatel Richard Rentsch. "Je zajímavá myšlenka, že do díla umírajícího Mozarta vstupuje další hudební osobnost; v žádném případě ale nechce soupeřit s původní hudbou," řekl před premiérou Zuska. "Nemusí se vám to líbit, ale doufám, že pochopíte, že to měla být pocta Mozartovi," uvedl Rentsch.
Proti spojení dvou skladatelských rukopisů premiérové publikum vůbec neprotestovalo, naopak po skončení dlouho tleskalo, změnu hudby navíc přiblížila i mírná úprava scény. Zuskova choreografie byla proti předchozí více divadelní, scéně celou dobu vévodil skleněný klavír, který když byl přikrytý, připomínal i katafalk. Zdánlivě neinscenovatelné zpracoval jako symbolické přiblížení Mozartova života, díla i smrti.
Před dnešní premiérou začala v historické budově ND výstava fotografií z Kyliánových děl. Potrvá do června a uvidí ji všichni návštěvníci divadla.
Markéta Horešovská sih rot
