02.06.2025 20:01

Národní divadlo zmodernizuje své energetické centrum

Národní divadlo zahájilo rozsáhlý projekt zaměřený na obnovu a modernizaci technologií určených k vytápění a chlazení divadla a na další snižování spotřeby energií. Do poloviny roku 2026 vymění většinu z energetických zařízení za modernější a úspornější a zahájí vlastní výrobu elektřiny. Investici ve výši 302 milionů korun (vč. DPH) by měla pokrýt z větší části dotace z Národního plánu obnovy a z menší části Ministerstva kultury ČR. Projekt předchází rekonstrukci Nové scény, se kterou je technologicky provázán.

Je to další projekt v areálu Národního divadla, kterým snižujeme spotřebu energií, šetříme náklady a pomáháme chránit životní prostředí. Tentokrát se soustředíme na snížení spotřeby primárních neobnovitelných zdrojů energie, tedy fosilních paliv. Dodavatel tohoto EPC (Energy Performance Contracting) projektu nám garantuje, že spotřeba těchto energií klesne o 30 %. Benefitem jsou samozřejmě i úspory v nákladech na provoz divadla, které byly vyčísleny na 32 milionů korun během prvních pěti let provozu,“ říká generální ředitel Národního divadla prof. Jan Burian.

Zásadní změnou v energetickém hospodářství Národního divadla bude zahájení výroby elektřiny pro vlastní potřebu. Využije k tomu dvě moderní plynové kogenerační jednotky, které budou vyrábět zároveň teplo i elektřinu. Tyto kogenerační jednotky nahradí část starých plynových kotlů a zároveň budou plnit funkci náhradních zdrojů elektřiny pro případ kolapsu rozvodné elektrické sítě, ke které divadlo (samozřejmě) zůstane připojeno.

Je to z pohledu technického řešení a realizace velmi ambiciózní projekt. Naše firma realizuje EPC projekty již více než 30 let a máme zkušenosti s podobnými projekty i ve stísněných podzemních prostorech, jak tomu je v Národním divadle. Jsem si jistý, že projekt v časovém harmonogramu zvládneme, a že naše práce nijak neomezí komfort návštěvníků Národního divadla,“ říká Jörg Lüdorf, předseda správní rady společnosti ENETIQA, která EPC projekt realizuje.

Kogenerační jednotka bude instalována v místě demontovaného existujícího náhradního zdroje na naftu z konce 70. let. Druhým zásadním krokem modernizace je výměna dvou chladicích strojů, využívajících pro klimatizaci vnitřních prostor budov Národního divadla vodu z Vltavy, za dvě tepelná čerpadla, určená jak ke chlazení, tak vytápění. Tepelné čerpadlo, instalované v rámci EPC projektu z roku 2007, zůstane v provozu. Nová čerpadla dokáží využít teplo z říční vody studenější než toto původní.

V naší energetické bilanci dojde po modernizaci k mírnému zvýšení spotřeby zemního plynu, ale zásadně se sníží náš odběr elektřiny z rozvodné sítě, vyráběné z velké části v uhelných elektrárnách. Vlastní elektřinou budeme napájet historickou budovu Národního divadla, Novou scénu i obě provozní budovy. Vlastní elektřinou budeme pohánět i tepelná čerpadla. Pokud vyrobíme více elektřiny, než spotřebujeme, plánujeme ji v rámci komunitní energetiky dodávat dalším našim scénám, případně dodávat do elektrické sítě,“ říká Ing. Václav Pelouch, ředitel technicko-provozní správy Národního divadla.

Emise CO2 může modernizace energocentra z pohledu snížení spotřeby primárních energetických zdrojů snížit až o 40 %. Faktické snížení se ale bude odvíjet od způsobu, jakým budou v čase jednotlivé technologie v závislosti na externích a interních podmínkách využívány. Interní podmínky vyplývají z provozu divadla, externí jsou venkovní teploty a ceny plynu a elektřiny. Vzhledem k tomu, že dvě kogenerační jednotky budou plnit zároveň funkci náhradního zdroje, není maximalizace výroby elektřiny za účelem sdílení nebo prodeje jejich primárním cílem. Průběžně bude proto v provozu jen jedna, se souběžným provozem obou se počítá pro časově omezená období, kdy spotřeba tepla a elektřiny vystoupí na maximum, nebo dojde ke krizové situaci, například výpadku dodávky elektřiny. Jedna kogenerační jednotka dokáže s rezervou pokrýt základní spotřebu elektřiny divadla, kdy okamžitý odebíraný příkon celoročně neklesá pod 0,5 MW, a obě najednou by dokázaly pokrýt maximální spotřebu, kdy příkon dosahuje 1,2 MW.

Modernizací energetických technologií Národního divadla dojde ke snížení maximálního tepelného výkonu (určeného k vytápění) z přibližně 10,5 MW na 8,5 MW, výkon chlazení se zvýší z 2,6 MW na 3 MW. „Tento nový výkonový mix více odpovídá měnícím se nárokům na vytápění a chlazení, vyplývajícím z klimatických změn a potřeb divadla. Snížený tepelný výkon je stále dostačující, aby i za nejnepříznivějších klimatických podmínek bylo možné udržet divadlo v běžném chodu a zajistit divákům tepelnou pohodu,“ říká Ing. Zbyšek Ryvola, vedoucí projektu ze společnosti ENETIQA.

 

Autor článku: převzato z: https://www.narodni-divadlo.cz/, foto: (c) Zdeněk Sokol

Národní divadlo zmodernizuje své energetické centrum

Zprávy

22.10.2025

Pozvánka na výstavu Karel Svolinský a Smetanovy opery

Výstava v Muzeu Bedřicha Smetany představuje scénografické dílo významného výtvarníka 20. století Karla Svolinského k operám Bedřicha Smetany. Ve výstavě je možné zhlédnout scénografické kresby, jež sloužily jako předlohy pro jevištní výtvarnou realizaci zmíněných titulů. Návrhy jsou doplněny dochovanými originálními kostýmy, modely scén a dobovými fotografiemi. Výpravy Karla Svolinského k operám Bedřicha Smetany patří k nejvýznamnějším výtvarným interpretacím děl tohoto hudebního velikána.

22.10.2025

Listopadová přednáška Teatrologické společnosti bude věnovaná divadelnímu plakátu

Jak se proměňoval divadelní plakát od první republiky po současnost? Přednáška Terezy Melenové představí publikaci V hlavní roli divadelní plakát, první ucelené zpracování historie českého výtvarného divadelního plakátu. Nabídne vizuálně bohatý pohled na jeho estetické proměny, specifický jazyk divadelní komunikace i tvorbu výrazných autorů v širším kulturním a historickém kontextu. 6. listopadu, 17:00 / Městská knihovna v Praze, Mariánské náměstí 1

21.10.2025

Ballet Prague Heritage: Nadační fond a Institut Pavla Šmoka zpřístupňuje unikátní archiv českého tance

Rok 2025 přináší Institutu Pavla Šmoka (IPŠ) nejen výročí, ale i nové začátky. Uplynulo padesát let od vzniku Pražského komorního baletu – souboru, který zásadně ovlivnil podobu moderního českého tance. Institut při této příležitosti představuje projekty, které propojují minulost s budoucností: digitalizaci unikátního archivu, sérii setkání s osobnostmi české kultury a putovní výstavu zachycující pět dekád tvorby souboru.