Naši furianti potřetí ve Zlíně
V sobotu 16. října ožijí na velkém jevišti Městského divadla Zlín znovu Naši furianti. V historii zlínského divadla se komedie na repertoáru objevuje již potřetí. Není divu, je to hra oblíbená diváky i herci a málokdo si dnes umí představit, jaký rozruch způsobila při své premiéře v roce 1887. Stroupežnický si totiž „dovolil“ přivést na scénu věrnou podobu venkovských lidí a hlavně jejich nešvarů, plynoucích z prý typického národního rysu – furiantství.
Pro své nestárnoucí a stále živé téma láká ke zpracování i dnes. Děj je jednoduchý a poměrně známý: Ocitáme se v rázovité vesničce, ve které, těsně před každoroční slavností, vypuknou mezi obyvateli velké sváry - to vše kvůli volbě do uvolněné „funkce“ ponocného. Souboj kandidátů a hlavně jejich stoupenců je tvrdý, se všemi znaky nečisté kampaně. Dříve smířliví pantátové a vejboři si to mezi sebou zle rozhází. Hlavy jsou horké a postoje neústupné, takže na vše málem doplatí i čistá a věrná láska mladé dvojice. Aféra vyústí až v hrozbu vesnického terorismu – žhářství.
Dopadlo by to jistě tragicky, ale naštěstí vyplouvá na povrch škraloupek v podobě pytláctví jednoho z vesnických radních. Skandál je potřeba zažehnat a tak, díky chytrým hlavám, vše nakonec dopadne vesele. Jde tedy o komedii jadrnou, která je – jak avizoval autor - obrazem života.
S chutí, razancí a vtipem se režie ujal nový kmenový režisér divadla Pavel Šimák, jehož cílem je předvést na jevišti postavy nám blízké, živoucí, jejichž vypodobnění není sice nijak lichotivé, ale o to více pravdivé. Vždyť pýcha, nadutost a umíněnost je sice velmi k smíchu, ale následky může mít opravdu vážné.
V inscenaci hraje téměř celý herecký soubor, dokonce i ratolesti některých protagonistů.
Osobité výtvarné zpracování pochází z dílny brněnského scénografa Pavla Boráka, který je autorem scén např. ke Calandriádě, Terase nebo k Hráčům. Na jevišti bude živě hrát i malá dechová kutálka, produkující hudbu Jana Budaře, kterého diváci znají jako herce z filmového plátna.
