České divadlo Nejnovější provázkovská inscenace Ticho na Zemi zavede diváky na jedno současné evropské letiště Nejnovější provázkovská inscenace Ticho na Zemi zavede diváky na jedno současné evropské letiště
Co spojuje špičkového vědce a muslimskou uklízečku? Pilota a známou herečku? Bohatou vdovu a údržbáře? Nejnovější provázkovská inscenace Ticho na Zemi v režii Doda Gombára zavede diváky na jedno současné evropské letiště, na němž se v tichu anonymního čekání překvapivě protne sedm konkrétních lidských osudů. Ticho na Zemi v Divadle Husa na provázku poprvé zavládne už v pátek 31. května 2019.
Zdánlivě všední den na letišti kdesi v Evropě. Pasažéři mlčky čekají na odlet. A taky na životní změnu, na lásku či na zázrak. Spolu a zároveň sami. Z ticha anonymního čekání se vynořují dávno zasuté vzpomínky i zásadní životní otázky, jimž naráz nelze uniknout. Před očima diváků se začínají rozvíjet příběhy, které jako by volaly po společném vyústění… Jaké bude?
Umíme být sami se svými myšlenkami? A umíme být spolu? Kolik toho vlastně potřebujeme vědět o člověku, abychom mohli říci, že jej známe? Tyto a další otázky klade nevšední autorská inscenace Ticho na Zemi, jejíž premiéra načasovaná na poslední květnový den uzavře letošní sezonu na Zelném trhu. Tvůrci přitom lákají na koncentrovaný a potenciálně uhrančivý divadelní zážitek s aktuálním společenským přesahem.
Divadlo Husa na provázku tentokrát vsadilo nejen na renomovaného režiséra slovenského původu Doda Gombára, který se na Provázek vrací po sedmnácti letech, ale především na jednu z vysoce aktuálních podob ticha: „Odborníci z řad psychologů i sociologů stále hlasitěji mluví o mizení takzvané společenské soudržnosti, varují před tím, že evropská společnost přestává držet pohromadě a že se rozpadá do stále menších a uzavřenějších skupin, které spolu nechtějí či dokonce už ani nemohou mluvit. Právě ticho tohoto rozpadání nás zajímá. Ptáme se, zda a za jakých podmínek jsme schopní a ochotní ho prolomit – a zda možná není tím, čemu říkáme ´ticho před bouří´,“ nastiňuje jedno z témat inscenace dramaturg Martin Sládeček.
„Od začátku jsme věděli, že chceme s herci hledat chvíle, v nichž se nic neříká, protože říct cokoli je už pozdě, anebo brzy. Chvíle, v nichž člověk hledá řeč. Stanuli jsme přitom před nelehkým úkolem - jak promlouvat k současnosti inscenací, v níž se povětšinu času mlčí, aniž by se z toho stala pantomima? Za těch několik týdnů zkoušení jsme přitom od této obecné úvahy došli k jasnému jevištnímu tvaru s konkrétním dějištěm, příběhem a postavami,” líčí proces zkoušení této netradiční inscenace režisér Dodo Gombár.
Autorem moderně působící minimalistické scénografie vycházející z šedivé horizontály letištní chodby je Marek Hollý, ryze současné kostýmy vytvořila Hana Knotková. Na zvukové složce inscenace spolupracoval známý skladatel David Rotter, na té pohybové pak slovenský choreograf Ján Ševčík.
