Nejočekávanější projekt Pražského jara k Roku české hudby Libuše bude uveden pod taktovkou Jakuba Hrůši

Stěžejním počinem, kterým Pražské jaro oslaví 200 let od narození Bedřicha Smetany, bude koncertní uvedení slavnostní opery Libuše. Nastudování velkolepé fresky o mytické kněžně, manželce Přemysla Oráče a věštkyni, která předpověděla slávu Prahy, se ujme dirigent Jakub Hrůša. Na dvou slavnostních večerech 28. a 30. května v Rudolfinu povede soubor špičkových sólistů v čele s Kateřinou Kněžíkovou a Adamem Plachetkou, Pražský filharmonický sbor a Českou filharmonii.

„Považuji si za čest, že se mohu ujmout kultovního díla českého operního divadla, slavné mytické opery Bedřicha Smetany Libuše. Jedná se o symbolické dílo české státotvorné kultury, naplněné skladatelovým největším umem z doby jeho zralého tvůrčího období,“ uvádí Hrůša svou spolupráci s festivalem, který jej pro tento rok jmenoval taktéž festivalovým Ambasadorem Roku české hudby.

Vztah Jakuba Hrůši k hudbě Bedřicha Smetany i Pražskému jaru je mimořádně silný. Na festivalu vystoupil dvanáctkrát a hned dvakrát jej Smetanovou Mou vlastí zahajoval. Poprvé to bylo na koncertě s Anoushkou Shankar v roce 2005, pak také v roce 2019 v čele Bamberských symfoniků, jejichž šéfdirigentem je dodnes. Je také designovaným hudebním ředitelem Královské opery Covent Garden v Londýně a pravidelně řídí nejprestižnější světové orchestry včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků. Dále se může pyšnit titulem hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie a také římského Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia, s nímž strhnul pražskojarní publikum jen pár dní před uvedením Libuše. S Jakubem Hrůšou se na letos festivalu můžeme potkat nejen na koncertech – na konferenci Malá země, velcí hudebníci k Roku české hudby, která proběhne 29. května v Obecním domě, je hlavním řečníkem. Další příležitostí k osobnímu setkání s dirigentem je také beseda s diváky před druhým provedením Libuše 30. května v 18.00 v Sukově síni Rudolfina.

Smetanova Libuše poprvé zazněla při slavnostním otevření Národního divadla a od té doby se uvádí při zvláštních příležitostech. Její uvedení na Pražském jaru bude mimořádnou událostí i pro samotné umělce. „Zhostit se tohoto klenotu české hudby s Českou filharmonií s jejím nádherným zvukem a skvělými technickými i lidskými kvalitami je splněním jednoho z mých repertoárových snů,“ svěřuje se Hrůša v očekávání tohoto festivalového koncertu. „Miluji a obdivuji tuto skladbu mnoho let, ba už desetiletí, a nikdy jsem neměl příležitost ji dirigovat. Na Pražském jaru budu mít tu krásnou možnost poprvé. Nesmírně se na tohoto vzácného Smetanu těším,“ vyznává se z obdivu ke Smetanově opusu v současnosti nejvyhledávanější český dirigent. „To dílo je naprosto fantastické. Bohužel jeho téma je tak výlučné, že je odsouzeno k tomu, aby znamenalo mnoho především pro nás, pro Čechy. Ale ta hudební kvalita a ambice je světová.“

Podobně vnímá tuto příležitost i představitelka titulní role Kateřina Kněžíková: „Přála bych Smetanovi, aby jeho hudba oblažovala svou krásou posluchače po celém světě. Je pro mě velkou ctí oslavit Smetanovo výročí právě rolí Libuše a těším se na to, až se jí stanu vedle těch úžasných pěvkyň, které Libuši už zpívaly. Jakub Hrůša je pro mě dirigent, ve kterém se pro mě spojuje dramatičnost a lyričnost. S nikým jiným bych si Libuši netroufla zpívat,“ dodává pěvkyně k projektu, který už před svým uvedením vyvolal na české kulturní scéně velká očekávání.

Adam Plachetka, představitel postavy Přemysla Oráče ze Stadic, ke svému angažmá na výjimečném projektu říká: „Smetanova hudba je mému srdci asi nejbližší z českých autorů a Libuše samozřejmě zastává výsostnou pozici naší národní opery. Rád se k roli Přemysla vracím a tím, že Libuše je sváteční opera a nehraje se tak často, jsem rád za každé provedení, které se povede zorganizovat. To, že se Libuše uvádí zřídka, je vlastně už Smetanovo přání, on ji psal jako slavnostní operu, která měla být uváděna pouze v důležité svátky.“

„Je to vlastně docela pěkná situace, že operní milostný pár budou tvořit dva umělci, kteří k sobě ve svém osobním životě také patří, a zároveň oba reprezentují to nejlepší, co u nás v operní oblasti máme. Jsem si jist, že to pro nás pro všechny, i pro publikum, bude nezapomenutelný zážitek,“ uzavírá pointou nad rámec běžné dramaturgie dirigent Jakub Hrůša.