Neomluvené divadlo připravuje Sebevraha

Slavná hra dramatika a scénáristy Nikolaje Erdmana má premiéru 7. června 2010 od 19:30 v karlínském alternativním prostoru Underground. Pražská vystoupení jsou v plánu na 7., 9. a 11. června, v Hradci Králové na Festivalu evropských regionů pak 23. 6.

Sebevrah je považován za jednu z nejlepších her z období Sovětského svazu a Nikolaj Erdman se díky této hře i své prvotině Mandát stal oficiální spojnicí gogolovského a moderního absurdního dramatu. Pochopení pro jeho tvorbu však již nenašel Stalin, který mladého autora poslal na Sibiř. Po svém návratu se již Erdman věnoval výhradně nepolitickým tématům a dnes je již bohužel v ČR znám především jako autor Mrazíka či muzikálu Volga, Volga.

Neomluvené divadlo ve své 9. sezóně uvádí své doposud největší a nejnáročnější představení v karlínském alternativním prostoru Underground. Chladné a temné prostředí industriálního sklepa ožije touto hrou poprvé 7. června. Občanské sdružení Neomluvené divadlo tak navazuje v dramaturgii na úspěšné představení Revizor, který se dočkal uvedení v libeňské Hale C.

Neomluvené divadlo dlouhou dobu čekalo s realizací tak náročného představení – až nyní nastala vhodná situace, kterou poskytlo zázemí nedávno otevřeného vlastního prostoru Underground i rozšíření souboru (na Sebevrahovi se během představení podílí celkem 16 lidí).

Významnou součástí je i hudební složka – rytmus udávají bicí (Robert Vyskočil) a ve vybraných scénách i harmonika Mária Biháriho, který je známý svou spoluprácí se Zuzanou Navarovou a skupinou Koa

O autorovi

Nikolaj Erdman pocházel z rodiny pobaltských Němců. Jeho bratr, scénograf Boris Erdman (1899 - 1960), ho uvedl do moskevských literárních a divadelních kruhů. Erdman byl částečně ovlivněn bizarně satirickou poezií Vladimíra Majakovského, jenž porušoval veškeré literární konvence. Jako básník se Erdman sám zařazoval mezi imažinisty, hnutí vedené Sergejem Jeseninem. Napsal také řadu vtipných parodií, které byly hrány v moskevských divadlech.

V roce 1924 nabídl Erdman Mejercholdovi svou první větší hru, Mandát (Мандат). Mladý dramatik chytře využil motiv rozvráceného manželství, aby vytvořil dílo přetékající tragickou absurditou. Erdmanova další hra, kterou napsal pro Mejercholda – Sebevrah (Самоубийца, 1928), byla obecně hodnocena jako jedna z nejlepších her, napsaných v sovětském období, kritikou byla označena za „velkolepou směs směšného a vznešeného“. Toto Erdmanovo vrcholné dílo mělo složitou historii. Mejercholdovy pokusy dílo inscenovat byly sovětskými úřady mařeny. Ani Vachtangovovo divadlo nedokázalo splnit požadavky cenzury. Nakonec Konstantin Sergejevič Stanislavskij poslal Stalinovi dopis, v němž Erdmana srovnával s Gogolem a poukázal na Gorkého nadšení ze hry. Povolení k inscenaci bylo uděleno, hra ale byla znovu zakázána Kaganovičovou stranickou komisí v předvečer premiéry.

Když byla jeho kariéra dramatika zastavena, obrátil Erdman svou pozornost k filmu. Napsal scénáře k několika němým filmům, např. k filmu Dům na Trubné (Дом на Трубной, 1928). Prvním zvukovým filmem, k němuž psal scénář, byla muzikálová komedie Celý svět se směje (rusky Весёлые ребята, [1], 1933). Poté, co Stanislavského herec Kačalov neuváženě recitoval Erdmanovy satirické bajky o Stalinovi na noční oslavě v Kremlu, byl Erdmanův osud zpečetěn. Byl zatčen přímo během natáčení jmenovaného filmu v Gagře (1933) a poslán do vyhnanství v Jenisejsku. O rok později byl převezen do Tomsku, kde pracoval v místním divadle. Až roku 1936 mu bylo povoleno usadit se v tehdejším Kalininu a později v Rjazani.

Přestože mu nebylo dovoleno cestovat do Moskvy, Erdman ji ve třicátých letech několikrát ilegálně navštívil. Při jedné z návštěv přečetl Michailu Bulgakovovi první jednání ze své nové hry Hypnotizér (nikdy nebyla dokončena). Bulgakov byl tak nadšen jeho talentem, že žádal Stalina o svolení k Erdmanově návratu do hlavního města. Stalin žádost ignoroval. Paradoxně se film Volga - Volga (Волга - Волга), k němuž Erdman napsal scénář, stal Stalinovým oblíbeným dílem a Isaak Dunajevskij dostal za hudbu k němu Stalinovu cenu za rok 1941.

Po vypuknutí druhé světové války roku 1942 byl Erdman povolán do armády, ovšem jako všichni odsouzení nenastoupil ke zbrani, ale do týlových jednotek. Údajně díky zásahu Lavrentije Berji byl v Saratově z transportu vyveden, odeslán do Moskvy a přidělen do uměleckého klubu komisariátu vnitra, tedy NKVD. Zde se setkal s řadou významných umělců, působil zde např. významný režisér Sergej Jutkevič a hudební skladatel Dmitrij Šostakovič. Seznámil se zde i s budoucím režisérem Jurijem Ljubimovem.

Po válce Erdman získal zpět občanská práva, vrátil se k práci pro film a věnoval se psaní ideově nezávadných scénářů, libret k oficiálním koncertům, dokonce i k operetám. Jeho práce z této doby je považována za jakousi literární nádeničinu na společenskou objednávku. Údajně na Stalinovu objednávku vznikl film Smělí lidé (Смелые люди, 1951), za jehož scénář Erdman dostal Stalinovu cenu. Věnoval se i tvorbě pro děti, některé filmy podle jeho scénářů patří k uznávaným dílům: Dvanáct měsíčků (Двенадцать месяцев, 1956), Sněžná královna (Снежная королева, 1957) nebo Čelovečka narisoval ja (Челове́чка нарисова́л я, 1960). Jeho nejznámějším dílem z tohoto období je scénář ke kultovnímu filmu Mrazík (Морозко, 1964).

Erdman žil v ústraní až do roku 1964, kdy jej herec a režisér Jurij Ljubimov pozval ke spolupráci s čerstvě založeným Divadlem na Tagance. Pracovali spolu na několika inscenacích a snažili se obnovit mejercholdovské tradice. Erdman zamýšlel pro Ljubimova a jeho divadlo napsat novou hru, která se měla přiřadit k jeho slavným komediím z 20. let, ale k uskutečnění tohoto plánu již nedošlo.

O divadle

Neomluvené divadlo vzniklo v roce 2001. Vrcholem naší činnosti byla účast na významném arménském festivalu Highfest (ND jako první uvedlo českou premiéru hry Mé srdce je v horách od W. Saroyana) a v neposlední řadě i otevření stálé scény Underground, který se stal nepřehlédnutelným místem alternativní kultury na mapě Prahy.

Obsazení

Hrají: Václav Lacina (Semjon Semjonovič Podsekalnikov), Pavlína Rejchrtová (Marja L. Podsekalnikovová), Radka Bittenglová (Serafima), Alexandr Vejsada (Kalabuškin), Klára Šlengrová (Margarita), Václav Bartůšek (Aristarch), Martina Kučabová (Kleopatra Maximovna), Lukáš Bochníček (Pugačov), Alena Bílková / Jana Baletková (Raisa Filipovna), Tomáš Vyoral (Jegoruška), Jan Křovák (Viktor), Lukáš Simon (Otec Jelpidij)

Bicí: Robert Vyskočil

Harmonika: Mário Bihári

Režie: Tomáš Krejča

Autorská práva zajistila agentura Dilia.

Neomluvené divadlo, děkuje Nadaci život umělce za podporu projektu.

Neomluvené divadlo 2010

www.neomluvenedivadlo.cz

Rezervace vstupenek:

www.prostor-underground.cz

Prostor Underground

Křižíkova 45

Praha 8 – Karlín