Nesmrtelná krásná Helena rozezpívá Moravské divadlo
V pátek 18. dubna 2008 vstoupí na scénu Moravského divadla po téměř padesátileté přestávce slavná opereta Jacquese Offenbacha Krásná Helena, kterou v Olomouci připravil známý režisér a choreograf Gustav Skála. Premiéra začíná v 19.00 hodin.
Offenbachova Krásná Helena patří jednoznačně k nejúspěšnějším světovým operetám. Jacques Offenbach ji napsal v roce 1864 a nechal se inspirovat známým homérským mýtem o Paridovi a Heleně. Námět však zpracoval velmi volně – v rozpustilé, humorné, až ironické podobě. Osudy řeckých hrdinů tak současníkům připomínaly především skandály ze zákulisí panovnického dvora Napoleona III. Offenbach narážel na zálety samotného císaře, na lehkomyslnost jeho ženy, na politické pletky druhého císařství a intriky, které manipulují s lidskými osudy. Zároveň ale dokázal nabídnout neuvěřitelný gejzír hudebních nápadů.
Nesmrtelné Offenbachovo dílo nyní v Moravském divadle nastudoval hostující režisér a choreograf Gustav Skála, který se do Olomouce vrací po dvou letech, kdy zde úspěšně uvedl muzikál Hello, Dolly! Operetu Krásná Helena režíruje vůbec poprvé. „Doposud jsem měl možnost realizovat pouze Offenbachova Orfea v podsvětí, ale oba tituly mají mnohé společné: jsou to totiž luxusní komedie, v nichž Offenbach ve svých názorech na hudební divadlo daleko předběhl svou dobu. Byl totiž skvěle vybaven kompoziční technikou a dokázal vymyslet poutavou melodii, stejně jako zparodovat cizí styl,“ komentuje skladatelovu tvorbu režisér Gustav Skála. Podle jeho názoru se u nás – pod vlivem socialistického realismu – hrály „vykastrované“ verze Krásné Heleny, které se opíraly především o samotnou legendu. „Já bych rád zdůraznil onu satirickou nadstavbu, kterou do svého díla vložil Offenbach. Samotný příběh je ve své podstatě velmi prvoplánový, důležitý je Offenbachův styl a přístup: tedy nadsázka, humor a sarkasmus, se kterou k tématu přistupuje,“ dodává režisér.
Gustav Skála klade velké nároky také na samotné interprety, po kterých vyžaduje nejen zvládnutí pěvecké polohy, ale i tanečních výstupů a činoherní polohy herectví. „S hereckými výkony jsem velmi spokojen, myslím, že si divák přijde na své,“ chválí režisér představitele jednotlivých rolí. Jako Helena se divákům v alternaci představí Elena Gazdíková nebo Lea Vítková, Parise zase ztvární výborný Petr Martínek nebo hostující Michal Klamo, který působí mj. jako sólista Hudebního divadla v Karlíně. V dalších rolích se objeví Ondřej Doležal nebo Václav Málek jako král Menelaos, Jakub Kettner s Antonínem Valentou alternují roli krále Agamemnona, jehož ženu Klytajmnestru ztvární Olga Koubková nebo Zdeňka Mollíková. Dále se mohou diváci těšit na pěvecké a herecké mistrovství Barary Sabelly, Terezie Švarcové, Ladislava Petrů, Vladimíra Třebického, Jakuba Rouska, Jana Valuška a dalších členů souboru opery a operety Moravského divadla. V rolích společnic Laene a Parthenis zatančí členky souboru baletu Lucie Rojková a Renáta Mrózková. Dále v inscenaci účinkuje sbor, balet a orchestr Moravského divadla Olomouc. S hudebním nastudováním se museli tentokrát vyrovnat dirigent Miloslav Oswald a sbormistryně Lubomíra Hellová, která dodává: „Sbor má v Krásné Heleně na rozdíl od jiných operet mnohem větší roli, Offenbach měl ansámblové výstupy totiž ve velké oblibě. Mnoho hudebních čísel tak propujuje a kombinuje sóla se sborem, což je mezi diváky také velmi oblíbené.“
Offenbachova opereta se na scéně olomouckého divadla hrála doposud třikrát. První premiéra se uskutečnila 31.12.1921 v režii Viktora Severina a pod taktovkou dirigenta Bohdana Halíka, velmi slavné bylo premiérové uvedení v roce1932, které dirigoval Josef Bauše a režie se ujali vynikající divadelníci – Stanislav Langer a Oldřich Stibor. Naposledy byla Krásná Helena uvedena v roce1960 s dirigentem Karlem Moorem a v režii Rudolfa Lampy.
Zdroj: bergmannova@moravskedivadlo.cz
