02.02.2017 11:18

Newyorská Metropolitní opera uvede nové nastudování Rusalky

V newyorské Metropolitní opeře se dnes uskuteční premiéra nového nastudování opery Rusalka Antonína Dvořáka. Jeho režisérkou je Američanka Mary Zimmermanová, která o pohádkovém příběhu říká, že nese psychologické, temné varování. "Pravá láska by neměla vyžadovat, abyste ztratili sami sebe a svůj hlas," uvedla v rozhovoru pro list The New York Times.

Rusalku v Metropolitní opeře uvedou teprve potřetí v historii. Newyorská scéna nabídla posluchačům Dvořákovu operu poprvé v roce 1993, a poté v roce 2014, kdy roli Rusalky ztvárnila americká pěvkyně Renée Flemingová pod vedením rakouského režiséra Otto Schenka. V novém nastudování Rusalky se v titulní roli představí světoznámá lotyšská sopranistka Kristine Opolaisová.

Režisérka nového nastudování se původně chystala inscenovat jinou operu - Lovce Perel od George Bizeta, ale protože toto dílo se v Metropolitní opeře objevilo v roce 2015, navrhl jí generální manažer Peter Gelb, zda nechce nastudovat Rusalku. "Viděla jsem ji živě zpívat Renée Flemingovou, a navíc jsem s ní pracovala na Armidě v době, kdy ji v Metropolitní zpívala, takže jsem tu operu trochu znala a měla jsem pocit, že je pro mě tím pravým. Jediné, co je na tom krušné, je to, že je v češtině. To je děsivé zvlášť pro divadelního režiséra. Víte, že říkají to a to, ale neznáte přesná slova," uvedla Zimmermanová.
Další problematickou část podle ní představovalo vyjádření prostoru a času. "Když jsem ji začala studovat, uvědomila jsem si, že se celá opera odehrává v noci, každá její scéna. je to uprostřed noci, nevíte, která je to hodina. Čas jakoby přestal plynout a je těžké dát divákům pocit, že se věci někam posouvají. Proto jsme chtěli ten příběh trochu uvést do chodu, zdůraznit pocit proměny a toho, že se věci skutečně dějí, že se zápletka někam posouvá," dodala.

Na rozdíl od některých verzí v Evropě, kde se opera dočkala značných režijních zásahů, režisérka nového newyorského nastudování se raději kloní k původnímu příběhu. "Rusalka je stále vodní nymfa, její otec je vodník. Zůstávají těmito pohádkovými tvory, kteří ovšem mají opravdové a vážné problémy. Nehodlám děj přenášet do Paříže a dělat z Rusalky prostitutku nebo něco podobného," řekla Zimmermanová.

Divadelní režisérka Mary Zimmermanová (56) zatím slavila největší úspěch s lyrickou a vtipnou adaptací Ovidiových Proměn, která se odehrávaly v rybníčku o velikosti pódia a za kterou v roce 2002 získala cenu Tony. Nejen proto se zařadila mezi režiséry, které do Metropolitní opery přivedl Peter Gelb, když se v roce 2006 stal jejím generálním manažerem. Mezi opery, které Zimmermanová také nastudovala, patří Lucie z Lammermooru Gaetana Donizettiho (2007), La sonnambula Vincenza Belliniho (2009) a Armida Gioacchina Rossiniho (2010).

http://www.metopera.org/

Autor článku: ČTK: dk, kpc

Newyorská Metropolitní opera uvede nové nastudování Rusalky

Zahraniční divadlo

24.02.2026

Maďarský soubor Royal Ballet Fehérvár uvede v Praze taneční představení Kameny. Inscenace vzdává hold obětem holocaustu

Branický Dům tanečního umění přivítá v pátek 27. února 2026 od 18 hodin mimořádné hostování maďarského souboru Royal Ballet Fehérvár. Večerní představení současného tanečního divadla s názvem Kameny je věnováno památce obětí holocaustu.

20.02.2026

Smetana bez not, ale s tancem: česká klasika Pražského komorního baletu v Budapešti

Představte si Vltavu – ne jako řeku, ale jako pohyb lidského těla. Přesně to čeká budapešťské publikum už v pátek. Pražský komorní balet přiveze 20. února do maďarské metropole inscenaci Fragment 24, v níž choreograf Petr Zuska dělá něco zdánlivě nemožného: bere Smetanovu Mou vlast, hudbu, která je pro mnoho Čechů takřka posvátná, a převádí ji do současného tanečního jazyka.

29.01.2026

Black and White Baletu Národního divadla Brno v Poznani, polský triptych v Brně

Balet Národního divadla Brno vyrazí v březnu k sousedům. 11. března se soubor představí ve Velkém divadle Stanisława Moniuszkého v Poznani s baletem Black and White – moderní verzí klasického Labutího jezera v choreografii Mária Radačovského. Jeho současné zpracování ikonického díla Petra Iljiče Čajkovského přináší svěží pohled na známý příběh a spojuje tradiční baletní formu s moderními tanečními prvky.