02.02.2017 11:18

Newyorská Metropolitní opera uvede nové nastudování Rusalky

V newyorské Metropolitní opeře se dnes uskuteční premiéra nového nastudování opery Rusalka Antonína Dvořáka. Jeho režisérkou je Američanka Mary Zimmermanová, která o pohádkovém příběhu říká, že nese psychologické, temné varování. "Pravá láska by neměla vyžadovat, abyste ztratili sami sebe a svůj hlas," uvedla v rozhovoru pro list The New York Times.

Rusalku v Metropolitní opeře uvedou teprve potřetí v historii. Newyorská scéna nabídla posluchačům Dvořákovu operu poprvé v roce 1993, a poté v roce 2014, kdy roli Rusalky ztvárnila americká pěvkyně Renée Flemingová pod vedením rakouského režiséra Otto Schenka. V novém nastudování Rusalky se v titulní roli představí světoznámá lotyšská sopranistka Kristine Opolaisová.

Režisérka nového nastudování se původně chystala inscenovat jinou operu - Lovce Perel od George Bizeta, ale protože toto dílo se v Metropolitní opeře objevilo v roce 2015, navrhl jí generální manažer Peter Gelb, zda nechce nastudovat Rusalku. "Viděla jsem ji živě zpívat Renée Flemingovou, a navíc jsem s ní pracovala na Armidě v době, kdy ji v Metropolitní zpívala, takže jsem tu operu trochu znala a měla jsem pocit, že je pro mě tím pravým. Jediné, co je na tom krušné, je to, že je v češtině. To je děsivé zvlášť pro divadelního režiséra. Víte, že říkají to a to, ale neznáte přesná slova," uvedla Zimmermanová.
Další problematickou část podle ní představovalo vyjádření prostoru a času. "Když jsem ji začala studovat, uvědomila jsem si, že se celá opera odehrává v noci, každá její scéna. je to uprostřed noci, nevíte, která je to hodina. Čas jakoby přestal plynout a je těžké dát divákům pocit, že se věci někam posouvají. Proto jsme chtěli ten příběh trochu uvést do chodu, zdůraznit pocit proměny a toho, že se věci skutečně dějí, že se zápletka někam posouvá," dodala.

Na rozdíl od některých verzí v Evropě, kde se opera dočkala značných režijních zásahů, režisérka nového newyorského nastudování se raději kloní k původnímu příběhu. "Rusalka je stále vodní nymfa, její otec je vodník. Zůstávají těmito pohádkovými tvory, kteří ovšem mají opravdové a vážné problémy. Nehodlám děj přenášet do Paříže a dělat z Rusalky prostitutku nebo něco podobného," řekla Zimmermanová.

Divadelní režisérka Mary Zimmermanová (56) zatím slavila největší úspěch s lyrickou a vtipnou adaptací Ovidiových Proměn, která se odehrávaly v rybníčku o velikosti pódia a za kterou v roce 2002 získala cenu Tony. Nejen proto se zařadila mezi režiséry, které do Metropolitní opery přivedl Peter Gelb, když se v roce 2006 stal jejím generálním manažerem. Mezi opery, které Zimmermanová také nastudovala, patří Lucie z Lammermooru Gaetana Donizettiho (2007), La sonnambula Vincenza Belliniho (2009) a Armida Gioacchina Rossiniho (2010).

http://www.metopera.org/

Autor článku: ČTK: dk, kpc

Newyorská Metropolitní opera uvede nové nastudování Rusalky

Zahraniční divadlo

13.01.2026

Jakub Hrůša oceněn titulem Umělec roku podle International Classical Music Awards

Mezinárodní porota International Classical Music Awards (ICMA), složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných mezinárodních kulturních institucí, udělila českému dirigentovi Jakubu Hrůšovi prestižní titul Umělec roku.

13.01.2026

Inscenace „Osm krátkých kompozic ze života Ukrajinců pro západní publikum“ míří na prestižní festival v Kanadě

Mezinárodně oceňovaná inscenace Osm krátkých kompozic ze života Ukrajinců pro západní publikum v režii Jany Svobodové byla vybrána do programu PuSh International Performing Arts Festival 2026 ve Vancouveru – jednoho z nejvýznamnějších kurátorských festivalů současného scénického umění v Severní Americe. Česká republika se tak zařazuje mezi 17 zemí, jejichž tvorba bude na festivalu představena.

08.01.2026

Slovensko na Pražskom Quadriennale 2027 predstaví víťazný projekt Black Pixel od Ateliéru Scénografie

Odborná porota výberového konania na slovenskú expozíciu pre Pražské Quadriennale 2027 vybrala ako víťazný projekt Black Pixel z dielne Ateliéru Scénografie. Autorský tím presvedčil porotu svojím konceptom, ktorý originálnym spôsobom reflektuje tému PQ 2027 – Absencie a ticho ako priestory možností – a predstavuje odvážnu víziu scénografie ako procesu komunitnej premeny.