NODO 2024: Festival současné opery nabídne v pěti dnech sedm inscenací
Právě jsme zahájili předprodej vstupenek na Dny nové opery Ostrava. K dostání jsou jednotlivě a na všechna červnová představení doporučujeme zvýhodněnou permanentku. Program sedmého bienále představí sedm původních inscenací: pět ve světové premiéře, dvě představení v české. Poprvé v Ostravě zazní hudba Pascala Dusapina (Francie) nebo Amira Shpilmana (Izrael/Německo), poprvé uvidíme v Čechách operu Ann Cleare (Irsko). V performance Hořký konec Russolův účinkují intonarumori, hlukové nástroje futuristy Luigiho Russola.
K Roku české hudby přistupuje NODO z protisměru: festival dává příležitost těm, pro které tvořit v/pro ČR je klíčové, bez ohledu na národnost tvůrců. České skladatele letos zastoupí František Chaloupka a Haštal Hapka, na další opeře objednané festivalem NODO pracuje Newyorčan Ian Davis, do Ostravy se chystá inscenační tým z Vídně nebo Berlína.
„Identifikovat tvorbu umělce z hlediska národnosti není samozřejmostí a je otázkou, co vše lze pod pojem ,česká hudba’ zahrnout a co zdánlivě ,české’ přináleží též kultuře jiného národa,“ říká ve své úvaze k Roku české hudby Petr Kotík, umělecký ředitel Ostravského centra nové hudby, a připomíná např. Mozartovu operu Don Giovanni. Otázka podpory je proto pro náš festival zásadnější než údaj v rodném listu skladatele, protože bez praktického, materiálního a intelektuálního zázemí by řada děl neměla šanci vzniknout.
František Chaloupka (1981) napsal pro NODO své čtvrté operní dílo – jeho operní prvotina Eva & Lilith měla premiéru na prvním operním bienále v roce 2012. Aktuálně pracuje na opeře Zaprodanec, v níž se volně inspiruje osobností význačného českého pedagoga a myslitele Jana Ámose Komenského. Citujeme autora: „Na začátku celého nápadu byl vztah Komenského a jeho přítele a mecenáše, hraběte De Geera. Ludvík De Geer byl nizozemsko-švédský bankéř, který vlastnil prosperující zbrojařský průmysl a dodával zbraně do Švédska, Nizozemí i Čech. Je ironií osudu, že Komenského duchovní spisy a učebnice byly – zjednodušeně řečeno – sponzorovány švédským zbrojařským průmyslem. A i když Zaprodanec není opera o Komenském, toto byl výchozí inspirační moment celého díla.“ Chaloupkův Zaprodanec bude operou o organizaci, konkrétně pak o samořídícím a navigačním systému zvaném AMOS (Aircraft Maintenance Operational System). Vystupovat v ní budou sólisté, sbor, orchestr, součástí bude také live cinema. V sólových rolích se představí barytonista Felix Heuser, sopranistka Markéta Schaffartzik a (kontra)tenorista Valentino Blasina. Zpívá také Canticum Ostrava, který připraví sbormistr Jurij Galatenko, hraje mezinárodní orchestr Ostravská banda rozšířený o hráče ONO – Ostrava New Orchestra, diriguje Bruno Ferrandis. Režisérem a scénografem inscenace je Rocc. „Spolupráce s ním je fantastická. Respektuje, že vzniká nové dílo, a snaží se tomu co nejpřirozenější cestou pomoci,“ pochvaluje si Chaloupka. Opera Zaprodanec bude mít světovou premiéru 27. června od 18:30 v Divadle Antonína Dvořáka.
Amerického skladatele Iana Davise (1989) pojí s Ostravou několikaleté pouto. Od roku 2019 se třikrát účastnil Institutu Ostravských dnů jako rezident – jeho skladba Pale Blue World s velkým úspěchem zakončila loňské bienále, a právě tato opakovaná pozitivní zkušenost vedla k jeho oslovení pro práci na opeře. Davis také vyučuje hudební teorii a skladbu na Brooklynské hudební konzervatoři a rovněž učí v rámci programu Newyorské filharmonie Very Young Composers. Ve svých dílech se inspiruje folkovou hudbou, kánonickými postupy, kontrapunktem, náhodou, dětskými díly i low-fidelity hudbou. Pro festival NODO připravuje krátkou operní skladbu Ephemeral Pulse (Pomíjivý puls) pro komorní orchestr, zpěváky a elektroniku. Text je převzat z básně Emily Dickinson Věčnost se skládá z dnešních dní. Hudební materiál vznikl volně strukturovanou improvizací, která byla zaznamenána, instrumentována pro orchestr a rozestlána jako lůžko, na které se text položí. Obsah i proces reflektují koncept času; jeho plynutí, dělení a pomíjivost/trvalost spontánních rozhodnutí. Ambientní opera je určena orchestru (Ostravská banda), sboru (Canticum Ostrava), svou roli hraje elektronika. Dílo nastuduje Petr Kotík, scénická realizace bude výsledkem tandemu Jiří Nekvasil – David Bazika. (29. 6. Divadlo Jiřího Myrona, Ostrava)
Pražský skladatel Haštal Hapka (1997) právě dokončuje svou operní prvotinu Až tu všichni budou, s níž bude na NODO debutovat. „Můj vztah k opeře je dost zvláštní. Moje máma, když jsem byl malý, pracovala ve Státní opeře v Praze, tak jsem trávil spoustu večerů v její kanceláři a vždycky v určitou hodinu jsem seběhl dolů do lóže, abych nepřišel o oblíbenou část Traviaty, Lazebníka sevillského nebo Madam Butterfly. Pak se situace změnila a v posledních letech jsem na žádné opeře nebyl, na rozdíl od ostatní vážné hudby se tak u opery skoro vůbec neorientuji v soudobé tvorbě. I přesto jsem ale na tuhle příležitost bez většího přemýšlení okamžitě kývnul. Třeba abych zjistil, co to ta opera vůbec je,“ nechal se slyšet Hapka. A přichází s komornějším a pro operu méně tradičnějším obsazením: zpěváky (a herce) doplní smyčcové kvarteto a také soubor jazzových instrumentalistů z jazzové katedry HAMU. Dirigentem bude studující skladatel Patrik Kako. Děj opery se odehrává během nedělního rodinného oběda, jehož líná atmosféra je soustavně narušována ponurými zprávami z policejního vyšetřování jistého trestného činu. Ačkoliv identita pachatele není známá, detaily onoho vyšetřování prosakují do mysli všech členů rodiny a vzbuzují otázky, co pro koho znamená být v dnešní době hrdinou a kde leží prvopočátky takzvaných hrdinských činů. Režisérkou opery bude Vilma Bořkovec, rovněž absolventka HAMU a neúnavná popularizátorka opery a autorka řady site-specific projektů.
