18.12.2025 13:26

Nové číslo Divadelní revue zkoumá opakování a jedinečnost v umění

V prosinci vyšlo druhé letošní číslo Divadelní revue s názvem Opakování a jedinečnost v umění. Soustředí se na fenomén paměti uměleckého díla, recepci umění z hlediska jedinečnosti nebo třeba na to, proč se v debatách o umělecké kritice opakují stále tytéž kontroverze a co to o umělecké kritice říká.

Druhé letošní číslo Divadelní revue se soustředí na téma opakování a jedinečnosti v umění. Ukazuje, že opakování není pouhé vracení se k témuž, ale způsob, jak věcem přisuzujeme význam, váhu a hodnotu. Teprve opakovaný pohled často umožňuje skutečně porozumět – odlišit podstatné od banálního, rozpoznat kýč i výjimečnost. Opakování zároveň funguje jako nástroj paměti: zachraňuje minulost před zapomněním a dává jí nový smysl v přítomnosti. Texty čísla sledují, jak se tento princip projevuje v divadle, kritice i psaní samotném, a to napříč různými historickými obdobími i uměleckými formami.

Úvodní studie Pavla Drábka se zaměřuje na divadelní adaptaci a klade zdánlivě paradoxní otázku, jak může teorie pracovat s něčím tak jedinečným a neopakovatelným, jako je divadelní zážitek. Studie Otty Drexlera připomíná téměř zapomenutou osobnost avantgardního umělce Emanuela Famíry a ukazuje, jak komplikované, rozporuplné postavy někdy z dějin mizí právě proto, že se nevejdou do jednoduchých výkladů. Téma opakování je v čísle dále rozvíjeno na konkrétních inscenačních případech. Klára Černá analyzuje současnou pražskou inscenaci románu Mýcení. Rozčilení Thomase Bernharda a sleduje, jak dnešní divadlo spíše vytváří asociace než vyprávění příběhu. Markéta Polochová se věnuje opakovaným návratům k hrám Henrika Ibsena v tvorbě režiséra Jana Nebeského a ukazuje, že dlouhodobá práce s jedním autorem může vytvářet soudržný a svébytný režijní svět.

Výraznou část čísla tvoří také recenzované statě v rubrice Materialia. Čtenáři se mohou dočíst o ochotnickém divadle pražské šlechty na počátku 19. století (Martin Hanoušek) či o nově objevených malbách z hlediště někdejšího Městského divadla v Prešpurku, dnešní Bratislavě (Jana Luková). Jak Otokar Fischer četl dílo Arthura Schnitzlera, jeho oblíbené motivy loutky, iluze, déjà vu či osudu, prostředkuje ve svém textu Michal Topor. O návratech Jaroslava Kvapila k Shakespearovi a o adaptaci Snu noci svatojánské pro rozhlas píší Petra Ježková a Pavel Drábek. Text Věry Velemanové obrací pozornost k výtvarníkovi Liboru Fárovi, jehož typografická a scénografická tvorba výrazně ovlivnila podobu českého divadla 20. století. Závěrem rubrika přináší výsledek dotazníkového šetření o profesních podmínkách umělecké kritiky a publicistiky v ČR od Daniely Machové.

Součástí čísla je také rozhovor Otty Drexlera s filozofem Vojtěchem Kolmanem, jenž srozumitelně přibližuje otázky dialektiky, jazyka, omylu a humoru.

Do rubriky Fokus přispěli Michael Sodomka esejem věnovaným libereckému kulturnímu fenoménu, Vojtěch Voska textem zaměřeným na dlouhodobou strategii práce se publikem v Divadle Na zábradlí a Otto Kauppinen článkem zacíleným na průběh a debatní uzly letošního ročníku konference Perspektivy teatrologie. Rubrika Desiderata přináší umělecký esej Michala Denciho, který se vrací k samotné podstatě divadla jako opakování, jež dává smysl lidské zkušenosti – a možná je i způsobem, jak se vyrovnávat s konečností a pamětí.

Vedle odborných studií nabízí Divadelní revue tradičně také knižní recenze, přehled nových publikací, zprávy z česko-slovenského divadelního prostředí a vzpomínku na významnou osobnost české teatrologie Vilemínu Pecharovou.

Divadelní revue je odborný recenzovaný teatrologický časopis otevřený mezioborovým přístupům a pohledům spřízněných humanitních oborů. Dvakrát ročně jej vydává Národní institut pro kulturu (NIK), redakčně jej připravuje a odbornou úroveň garantuje Kabinet pro studium českého divadla. Šéfredaktorkou je Petra Ježková, editorkou nejnovějšího čísla Josefína Formanová. Grafické zpracování Kristýna Žáčková.

V tuto chvíli si můžete číslo přečíst online. Tištěná verze bude dostupná k zakoupení na našem e-knihkupectví Prospero na začátku roku 2026.

Autor článku: NIK

Nové číslo Divadelní revue zkoumá opakování a jedinečnost v umění

Zprávy

11.03.2026

Studenti protestovali proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury

Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury dnes na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před dnešním jednáním poslanců o závěrečném třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří vystoupili se svými projevy.

09.03.2026

Studenti uměleckých oborů svolali demonstraci za navýšení rozpočtu na kulturu

Studenti uměleckých oborů a zástupci kultury budou ve středu 11. března demonstrovat za navýšení rozpočtu ministerstva kultury. Shromáždí se na pražském Malostranském náměstí před jednáním poslanců o závěrečném třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok. Akci Stojíme za kulturou! svolali studenti uměleckých vysokých škol. Žádají, aby státní rozpočet nepopíral programové priority vlády Andreje Babiše (ANO) a aby neohrozil stabilitu kulturního sektoru.

05.03.2026

Pozvánka na přednášku Jakuba Škorpila o Pražském komorním divadle v letech 2002-2012

Pražské komorní divadlo vedené v době působení v Divadle Komedie Dušanem D. Pařízkem a Davidem Jařabem požívá dodnes legendárního statusu a to nejen díky své činnosti umělecké, ale i politické. Jaká byla dramaturgie tohoto divadla, na co se zaměřoval jeho repertoár a jaké režijní a inscenační styly zde převažovaly? Co všechno stálo za onou legendární pověstí? Co jsou mýty a co se doopravdy stalo? Jakub Škorpil: PROGRESIVNÍ STŘEDOEVROPSKÝ PROSTOR – Pražské komorní divadlo – 2002-2012 / 12. 3. 2026 | 18.00 h | Městská divadla pražská, Malá scéna divadla ABC.