Ostře sledované vlaky míří do Libně. Slavný tragikomický příběh lásky a hrdinství v nelehké době ožívá v Divadle pod Palmovkou
Je rok 1945 a na malém vesnickém nádraží se mladý výpravčí Miloš Hrma hlásí do služby. Stojí na prahu své profesní kariéry i dospělosti a odněkud z dálky míří do nenápadné železniční stanice ostře sledovaný vlak. Bez patosu a velkých gest vyprávěný příběh malých lidských osudů na pozadí velkých, válečných dějin bude mít v režii Jakuba Krofty premiéru v pátek 17. října. S dílem i osobností velikána české literatury Bohumila Hrabala se režisér oceňovaný diváky i odbornou veřejností doma i v zahraničí setkával už od dětství. „Můj táta vyrostl v lesích okolo Kerska. Hrabal byl v jeho vyprávěních vždy přítomný. Jako dítě jsem nejdřív viděl všechny filmy natočené podle jeho děl a vlastně až po zhlédnutí filmů jsem sahal po knížkách. Ze začátku mi chvilku trvalo, než jsem se na jeho styl psaní naladil, začal vnímat tu formu, ale propracoval jsem se k tomu. A zamiloval jsem si laskavost, s kterou vyprávěl o světě. Bez prvoplánové kritiky. I o nejobyčejnějších věcech vyprávěl s láskou. Nic nepřikrášloval, neromantizoval, nebyl sentimentální, ovšem měl brilantní schopnosti pozorovatele. V tom byl unikátní a myslím, že v tom spočívá jeho síla, originalita a poetika,“ říká Jakub Krofta, který se po působení na řadě významných českých i zahraničních scén v druhé dekádě nového milénia natrvalo usadil v Polsku.
Příběh Ostře sledovaných vlaků podle něj v dnešní době opět nabývá na aktuálnosti. „Především v realitě války za rohem. Ve Varšavě si lidi myslí, že už válka začala, nepředstavuje už pro ně jen nějaké abstraktní nebezpečí. Moje žena si už připravila evakuační zavazadlo, s pasem, rádiem na baterky, lahví na vodu, malou hotovostí. Varšava je samozřejmě v tomto trochu extrémní, což je dané její tragickou historickou zkušeností, u nás to vnímáme jinak. Ale nebudeme si nalhávat, že to není blízko,“ vysvětluje Krofta s tím, že i další ústřední témata Ostře sledovaných vlaků – iniciace, dospívání, hrdinství v nelehké době – jsou nadčasová. „Proto se také dělají historická témata, abychom měli možnost vidět sami sebe na pozadí historie, posoudit, kam se svět posunul, kde byl tenkrát, kde je dnes, a z toho si eventuálně vzít nějakou inspiraci. Ostře sledované vlaky jsou dílo, které v těch nejdůležitějších aspektech perfektně mluví o dnešku stejně jako v době jeho vzniku. Navíc dramatizace Václava Nývlta je skvělá, nepřetržitý tok Hrabalova vyprávění výborně převedla do divadelního jazyka,“ míní Krofta.
Od doby, ve které se příběh Miloše Hrmy odehrává, se podle něj proměnila povaha maskulinity. Inspirativní byl pro něj v tomto ohledu charakter výpravčího Hubičky, v Hrabalově novele ztělesnění vzoru mužství. „Chtěli bychom akcentovat jeho charakteristiky, které by mohly obstát i dnes. Zajímavé je to hledání, co to přesně je, co dnes znamená být opravdový chlap. Co to bylo kdysi, si dovedeme představit z filmů, z literatury to víme a víme, že se to vyčerpalo. Všichni jsou z toho akorát vyčerpaní a nešťastní, jak ženy, tak i muži. Je docela zábavné budovat chlapa znovu od začátku. Což ale neznamená, že Hubičku přeneseme o osmdesát let do budoucnosti,“ vysvětluje Krofta.
Výtvarné pojetí inscenace Krofta svěřil jednomu z předních českých scénografů, Janu Štěpánkovi. „Z oslovení ke spolupráci jsem měl upřímnou radost. Už jsme spolu s Jakubem Kroftou pracovali několikrát, pracuje se mi s ním dobře. Krom toho mě zajímalo to téma, byl jsem zvědavý. Přečetl jsem si díky tomu vlastně poprvé v životě původní Hrabalovu novelu. Ostře sledované vlaky mě však lákaly především v kontextu tohoto divadla a hrabalovského prostředí, v němž se nachází,“ nechal se slyšet Štěpánek.
V někdejším Divadle S. K. Neumanna (v roce 1990 přejmenovaném na Divadlo pod Palmovkou) Hrabal v letech 1959 – 1961 pracoval jako kulisák, jako statista se uplatnil v inscenacích Tři mušketýři a Jiříkovo vidění. „Byl to pro něj podle jeho vlastních vzpomínek tak silný zážitek, že se prý vždy před představením procházel Libní v divadelních kostýmech. Prostředí libeňské scény mu učarovalo natolik, že jí věnoval tři pozoruhodné povídky – Pražské jesličky, Ve stínu Damoklových mečů a Taky divadlo – a část románu Vita nuova. V ulici Na Hrázi (č. p. 24), tedy v těsné blízkosti divadla, víc než dvacet let žil a prožil tam literárně nejplodnější část svého života, v níž spatřily světlo světa i Ostře sledované vlaky“, podotýká dramaturg nejnovější inscenace Divadla pod Palmovkou, Ladislav Stýblo.
Ve vizuální interpretaci Hrabalova příběhu Janu Štěpánkovi pomohlo pozapomenout na slavný film Jiřího Menzela a soustředit se spíš na atmosféru doby, ve které se příběh odehrává. „Nechtěli jsme být výrazně realističtí, spíš vyjadřujeme vzpomínku na tu dobu. Oprostili jsme se od výrazných barevností, scéna je stylizovaná. Významným inspiračním zdrojem pro mě byly dobové obrázky a grafiky z nádražáckého prostředí. I kostýmy jsou zjednodušené, vycházíme z jejich dobové podoby, ale i v tomto případě jsme se oprostili od realistických detailů,“ upřesňuje Štěpánek.
V inscenaci Divadla pod Palmovkou se představí řada herců a hereček z jeho ansámblu: Teodor Dlugoš (Miloš Hrma), Petr Reif (Hubička), Kateřina Hrdinová (Máša), Hana Seidlová (Přednostová), Jakub Albrecht (Rada Zednicek), Jaroslav Blažek (Doktor, Čtenář novin), Barbora Kubátová (Viktorie, paní Svatá, Pokojská), Lucie Michálková (Sestřenka) nebo Tomáš Vardan (Krejčí, Leutnant, Pobočník). V roli Přednosty diváci uvidí hostujícího Igora Bareše, jako Zdenička alternují hostující Katarína Mišejková s Barborou Vágnerovou.
Teodora Dlugoše, představitele hlavní role, diváci znají především z nejnovějších inscenací Divadla pod Palmovkou, Projektu Manhattan a Noci zlomených nehtů, vidět ho mohou ale také třeba v roli Jakoubka Idese v Žítkovských bohyních. „Hrma je ostýchavý, stydlivý člověk, kterého stresuje přítomnost žen. S touto polohou jsem se musel při zkoušení vypořádat. I přesto, že je z části introvert, rád vypráví příběhy a anekdoty, třeba o své rodině, a v těchto momentech je rád středem pozornosti. V tom je mi blízký. Ztvárnit Hrmu je pro mě jedinečná příležitost, za kterou jsem opravdu vděčný,“ uvedl Dlugoš.
V předvečer premiéry inscenace Ostře sledovaných vlaků vzdá Divadlo pod Palmovkou hold také filmové verzi Hrabalova příběhu. Restaurovanou verzi oscarového snímku uvede obnovené kino Svépomoc v komorním Studiu PALM OFF.