Pardubická výstava odhaluje díla bohéma Longena, přítele Jaroslava Haška
V Domě U Jonáše, který je výstavním prostorem Gočárovy galerie v Pardubicích, ve středu začala výstava věnovaná kabaretiérovi a výtvarníkovi E. A. Longenovi. Návštěvníci uvidí do 26. října asi čtyřicítku jeho děl. ČTK to řekla kurátorka Eliška Jedličková, která Longena označila za posledního českého bohéma.
„Přátelil se s Jaroslavem Haškem, byli to dva velcí bohémové. Kočovali spolu po vlastech českých s divadlem. Hašek byl jeho múzou, byl prvním dramaturgem jeho knihy o Švejkovi," řekla Jedličková.
Stop v české kultuře zanechal Longen nezměrně, výstava sleduje tu výtvarnou. Lidé podle Jedličkové spíš znají jeho hereckou a dramaturgickou dráhu. Výstava začíná výjevy ze společenského života, na obraze Hráči z karet zpodobnil Vlastu Buriana. Jedna část výstavy se pak věnuje skupině Osma, u jejíž začátků Longen stál.
„Ve své volné tvorbě byl velmi expresivní, na rozdíl od krajinných a velkoměstských motivů, kde se často uchyloval k tradiční formě, aby to bylo pro kupce trošku atraktivnější," řekla Jedličková.
Longen by si zasloužil velkou výstavu, která by podchytila všechny obory jeho činnosti, malířskou tvorbu s divadelní, kabaretní a filmovou kariérou, řekla kurátorka. „Zároveň by to chtělo velký badatelský výzkum dochovaných obrazů. Velmi ráda bych se toho detektivního úkolu zhostila," řekla kurátorka.
Longen se narodil jako Emil Václav František Pittermann v roce 1885 v Pardubicích. V 15 letech chtěl utéct ke kočovnému divadlu. Byl však umístěn do ústavu choromyslných. V roce 1902 nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se potkal s budoucími umělci Osmy, v níž byli například Emil Filla, Otakar Kubín či Bohumil Kubišta. V Praze Pittermann přijal anarchistické názory a plánoval s pražskými intelektuály společnou výstavu, která by se stala manifestačním gestem jejich generace.
Od roku si 1909 si dal pseudonym Longen a rok později se oženil s Polyxenou Markovou. Herečka se cítila ve vztahu osamělá a v roce 1928 spáchala sebevraždu skokem z okna. Její portrét nazvaný Xenia je na výstavě k vidění. Největší slávy Longen dosáhl po roce 1920, kdy společně s manželkou založil kabaret Revoluční scéna, a také po angažmá v Divadle Vlasty Buriana.
„Longen ve své tvorbě záměrně rezignoval na moderní umělecké styly, i když ke kubismu inklinovali téměř všichni jeho současníci ze skupiny Osma. Svá díla často tvořil, aby jimi vyrovnal dluhy u přátel či v oblíbených podnicích. I z toho důvodu je část dokladů o Longenově výtvarné činnosti nenávratně ztracena," řekla Jedličková.
https://www.gocarovagalerie.cz/cs
Emil Artur Longen, 1930, fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-28/2011, sign. 28 F 30.
