Pařížské obecenstvo vřele přijalo premiéru Prodané nevěsty

Paříž 12. října (zpravodaj ČTK) - Vřelého přijetí od francouzského publika se dostalo opeře Prodaná nevěsta od Bedřicha Smetany. Jedno z nejklasičtějších českých operních děl mělo v Paříži premiéru, a to znovu po 80 letech. Na prknech starobylé  budovy Pařížské národní opery inscenace ztratila ze svého jihočeského folkloru a byla přizpůsobena scenérii francouzského venkova někdy z přelomu 19. a 20. století. 

Přestože byla opera na rozdíl od let 1928 až 1932 odzpívána v češtině, obecenstvo v honosném paláci Garnier se zaujetím sledovalo děj, k čemuž mu dopomáhaly promítané titulky nad scénou. Diváci se i několikrát impulzivně roztleskali mezi jednotlivými scénami, kdy na chvíli utichla hudba. 

V závěrečném potlesku několikrát zaznělo i "bravo" a velmi burácivé ocenění přišlo s loučením představitelů hlavních rolí, tedy zejména pro německou pěvkyni Christiane Oelzeovou, která hrála Mařenku, Jeníka v podání českého pěvce Aleše Brisceina, Kecala Franze Hawlaty a Vaška Christopha Hombergera, obou rovněž z Německa. 

Sbor a orchestr pařížské Opery řídil český dirigent Jiří Bělohlávek. Režisér Gilbert Deflo inscenaci odlehčil vtipem. Například Kecala nechal hrát si s hlasem, infantilní Vašek vstoupil na scénu s nafukovacím balonem na šňůrce a téměř po celou inscenaci si cucal palec. Objevila se typicky francouzská pikniková scéna s vínem při dojednávání Mařenčiny svatby, později ale následoval kontrastní návrat k hospodskému prostředí s pivními půllitry patřícím naopak spíše českým reáliím. 

O dekoraci a kostýmy se postaral William Orlandi, který vtiskl scéně provensálský nádech a do obzoru vesničky ozářené v barvách zapadajícího slunce vsadil horskou dráhu a ruské kolo, aby pouťovou atmosféru příběhu ještě umocnil. Muži byli takřka všichni v černých oblecích a klobouky, ženy v prostých jednobarevných šatech a s vlasy uvázanými v šátcích. Jeník se jasně odlišoval žlutou bundou a modrými montérskými kalhotami. Movitý Kecal se předváděl v dobovém automobilu. 

Večer byl z určité části pro zvané hosty - nejrůznější osobnosti, politiky a novináře. Se zaujetím sledoval inscenaci například český spisovatel žijící trvale ve Francii Milan Kundera. 

Na internetových stránkách pařížské Opery se píše, že uvedení představení je událostí mimořádného významu i proto, že, jak se pořadatelé mylně domnívají, si Česká republika právě připomíná 15. výročí nezávislosti. Kulaté výročí vzniku Československa bylo kromě současnosti i při premiéře z roku 1928. Tehdy bylo teprve desáté. 

Remy Vlachos