Picasso na letní scéně

PICASSO
Autor: Jeffrey HATCHER
Letní scéna divadla Ungelt
24. června 2007

Po zhlédnutí této brilantní inscenace je mi naprosto jasné, proč byli její hlavní představitelé nominováni na ceny Thálie a proč ji i Vilma Cibulková za roli německé, Hitlerově třetí Říši sloužící, znalkyně umění nakonec obdržela.

Strhující podívaná! Nádherná komorní scéna dokonale navozuje iluzi, že divák je součástí děje, jakýmsi tajným pozorovatelem toho, co se přímo před jeho zraky odehrává na jevišti. Scéna samotná je zvládnutá do nejmenšího detailu. Umožňuje hercům dostatečný pohyb a využití prostoru a není pochyb o tom, že připomíná celu předběžného zadržení. I když poněkud uměleckou.

Milan Kňažko v roli, gestapem uvězněného, stárnoucího Pabla Picassa doslova exceluje. Je úžasné pozorovat, jak postupně nenásilně přejímá vedoucí úlohu při svém vlastním výslechu. Jak díky svému charisma je to právě on, kdo se z nejdříve vyplašeného muže stane pánem situace a dělá si se svou protihráčkou v podstatě co chce. Vnutí ji svou vůli a své názory, které během několika málo minut opět stejně důvěryhodně popře. Nejen ona tak neví, čemu že má vlastně věřit.

Měl jsem to štěstí, že jsem seděl relativně blízko a tak jsem mohl pozorovat perfektní a dokonalou mimiku obou herců. Jak dávali svým studeným výrazem najevo tvrdost a neústupnost aby je vzápětí proměnili ve výraz nadšení a zápalu pro věc, ve výraz touhy i opovržení.

Než abych dlouze a složitě popisoval herecký výkon Vilmy Cibulkové, popíšu Vám jeden krásný zážitek z tohoto představení. Ač postava Vilmy Cibulkové – mladá kunsthistorička slečna Fischerová, ze začátku v divácích vzbuzuje odpor (je to přece jenom Němka) viděl jsem při odchodu z hlediště paní, která měla slzy v očích a říkala, že jí bylo „Vilmičky“ na konci moc líto. Je třeba k herectví Vilmy Cibulkové ještě něco dodávat?

Díky dokonalému prostorovému ozvučení jsou oba herci dobře slyšet a výsledný dojem z představení tak je více než stoprocentní.

Budete-li mít to štěstí a podaří se Vám sehnat lístky, rozhodně na Picassa zajděte. Pokud to stihnete ještě teď v létě, zkuste jít rovnou na pokladnu letní scény. Ne vždy bývá úplně beznadějně vyprodáno. Jinak hurá do fronty u Ungeltu. Ale stojí to za to!

„Život je krátký, umění trvalé.“

Pavel Klejna
REcenzeCZ
pavel@klejna.eu