Plzeňské Divadlo Alfa odehraje v Jokohamě inscenaci Cirkus Trnka
Divadlo Alfa odehraje o tomto víkendu v japonské Jokohamě svoji inscenaci Cirkus Trnka. Kombinuje filmy Jiřího Trnky s původními loutkami vzpěrače Šimšuly, klauna Kikiho, žongléra Nosariniho a akrobata Vrtinožky. Loutky Trnka vytvořil pro Josefa Skupu v 30. letech 20. století. Inscenace také reflektuje osobní příběh dvou mistrů filmového loutkářství - Jiřího Trnky a Japonce Kihačira Kawamota, řekl ČTK ředitel plzeňského dětského divadla Jakub Hora.
Pět členů Alfy odjelo do Japonska 12. prosince na pozvání Divadla Yokohama Noh a Českého centra v Tokiu, na zkoušení v Japonsku mělo čtyři dny. Cirkus Trnka vytvořilo divadlo k výročí česko-japonské kulturní spolupráce. Příběh dvou loutkářských mistrů - Trnky a jeho žáka Kawamota - je podle Hory reálným příkladem dvou mužů, kteří spojili své tvůrčí síly, ačkoliv je dělilo 11.000 kilometrů.
Divadlo Yokohama Noh je předním japonským divadlem specifickým pro tradiční umělecká díla a orientuje se i na mezinárodních spolupráce. „I pro nás je to experiment. Hrát budeme v černých kostýmech, vstupovat na jeviště se musí po rituálním můstku a může se pouštět jen muzika, kterou schválí divadlo, tedy žádný pop a rock," řekl Hora. Alfa inscenaci možná předvede na festivalu Skupova Plzeň.
Divadlo se chystá do Japonska také příští rok, kdy vystoupí na největším loutkářském festivalu ve městě Iida v prefektuře Nagano, kde má Kawamoto muzeum. V jednání je měsíční asijské turné v létě, které zahrnuje cestu po všech japonských ostrovech a po Tchaj-wanu.
Alfa chystá v této sezoně pět premiér. Hlavním hrdinou bude Kašpárek, který se objeví ve třech z nich. Podle Hory je Kašpárkovi víc než 400 let. Vznikl pravděpodobně v Neapoli, kde mu říká Pulcinella; ve Francii pak Polichinelle, v Anglii Punch, ve Španělsku Don Cristóbal, v Řecku Karagosis a v Rusku Petruška. Český kašpárek se původně jmenoval Pimprle, jako Kašpárek se v českých loutkových hrách objevil až v druhé čtvrtině 19. století. Pojmenování vychází z komické postavy vídeňského lidového divadla, zvané Kaspar či Kasperl.
Nejslavnějším plzeňským byl takzvaný Revoluční Kašpárek. Na scéně Loutkového divadla Feriálních osad za něj mluvil Josef Skupa a loutku vodil Ludvík Novák. Název získal hlavně díky tomu, že už 23. září 1918 "pohřbil" na jevišti Rakousko-Uhersko a po celou dobu války "posiloval české duše", což je napsáno na pamětní desce, která mu byla odhalena 23. září 1928. Loutka byla později prohlášena národní kulturní památkou a je v plzeňském archivu a její kopie pak v Muzeu loutek.
