České divadlo Počestné paní plzeňské aneb Mistr ostrého meče – historická komedie na míru plzeňské činohře Počestné paní plzeňské aneb Mistr ostrého meče – historická komedie na míru plzeňské činohře
Novou scénu Divadla J. K. Tyla v Plzni ovládnou klevetivé, hašteřivé, závistivé, ale ze zásady Počestné paní plzeňské, stane se tak v nové verzi legendární historické komedie Počestné paní Pardubické, kterou přímo pro místní soubor upravila dramaturgyně Klára Špičková. Inscenace v režii šéfky činohry DJKT Natálie Deákové má premiéru 28. října.
Píše se rok 1710 a pod poklidnou hladinou všedního života města Plzně to vře. Rodina kata Hussa (Jan Holík), je odsouzena k podřadnému postavení. Přestože kat ostatní převyšuje svou důstojností, bezúhonnou morálkou a pracovitostí, je neustále vystavován ponižování, pomluvám a intrikám. A je to především katova žena Rosina (Zuzana Ščerbová), která si díky své chytrosti dokáže poradit se závistí, hloupostí a malostí „počestných“ měšťanů. Dramaturgyně a autorka textu Klára Špičková adaptovala na plzeňské poměry a přímo pro zdejší herecký soubor hru Karla Krpaty Mistr ostrého meče, která se také stala předlohou známého snímku Martina Friče Počestné paní Pardubické z roku 1944. Při psaní textu vycházela ze skutečných historických postav města. Zatímco hlavním hrdinou filmu je pardubický kat Jiří Zelinger, v Počestných paních plzeňských je jím kat Jan Huss, první z dynastie Hussů, která na plzeňských popravištích a v mučírně působila více než sto let. „Kat neměl nikde jednoduchý život. Vždy musel žít za městskými hradbami nebo u nich. V hospodě vždy seděl sám na třínohé židli a pil z hrnku bez ucha, v kostele seděl na zvláštní lavici a cejch jeho mistrovství dopadal i na celou popravčí rodinu. Na druhou stranu byli popravčí často díky podrobné znalosti anatomie lidského těla dobrými léčiteli,“ uvádí Klára Špičková, dramaturgyně, která má s vlastní dramatickou tvorbou bohaté zkušenosti. V Plzni se s úspěchem setkala například její historická hra na motivy Dumasova románu Královna Margot, a že si s plzeňským souborem i publikem rozumí, dokázala také ve své úpravě Tylova Flamendra.
„Snažili jsme se vytvořit inscenaci, která má být jak historickou veselohrou, tak moralitou,“ říká režisérka Natália Deáková a dodává: „Chtěli jsme poukázat třeba na to, jak lehce si na druhém najdeme chyby, když chceme zakrýt ty své. Jak málo stačí, aby pomluva začala žít svým vlastním životem a stala se skutečně nebezpečnou. Jak lpíme na svých zdánlivých jistotách, které nám zaručují iluzi pohodlných životů, a co s nimi udělá hrozba jinakosti.“
Dobovou atmosféru podtrhnou bohaté historické kostýmy výtvarnice Jany Smetanové, scénu, která odkazuje k místním reáliím, vytvořil Pavel Svoboda. Autorem scénické hudby je Jakub Kudláč.
Titulní roli kata svěřila režisérka Janu Holíkovi, jeho ženu Rosinu ztvární Zuzana Ščerbová. V rolích klevetivých měšťanek vystoupí stálice souboru, jakými jsou Monika Švábová, Jana Kubátová, Štěpánka Křesťanová, Apolena Veldová, Andrea Mohylová, Klára Krejsová nebo Kamila Šmejkalová. V rolích počestných měšťanů se představí Jan Maléř, Ondřej Rychlý, Jaroslav Matějka, Michal Štěrba, Miloslav Krejsa, Zdeněk Mucha, Josef Nechutný, Petr Konáš nebo Petr Kotora, jako katův pomocník vystoupí hostující Libor Kacerovský.
