Počet divadel vzrostl v ČR i SR, Češi do divadla chodí častěji
Vzájemný vliv české a slovenské kultury není dvě desítky let po rozdělení Československa tak výrazný jako v době společného soužití. Jednotlivé umělecké obory procházely podobnými změnami v obou zemích - vznikala soukromá divadla i galerie, mnohé z původně státních památek měnily vlastníky. Divadelní produkce v obou nástupnických zemích statisticky narostla přibližně stejně - dle různých ukazatelů dvakrát až třikrát. Češi ale do divadla chodí častěji.
V České republice bylo podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 2010 celkem 151 stálých divadelních scén, v roce 1993 jich bylo 53. V ČR se v roce 2010 odehrálo 26.883 představení (oproti 14.215 v roce 1993), která vidělo 5,8 milionu diváků (v roce 1993 to bylo 4,3 milionu). Statisticky dnes více než polovina Čechů jde aspoň jednou ročně do divadla. Divadla měla v repertoáru 2701 titulů a uvedla na scénu 685 premiér. Čísla se za poslední roky jen mírně zvyšují.
Na Slovensku je v provozu pět desítek divadel, z toho většinu tvoří soukromé instituce. Počet stálých scén v divadlech se od roku 1993 více než zdvojnásobil na loňských 68. Loni odehrály ve vlasti i cizině bezmála 7700 představení, což proti prvnímu roku existence samostatného Slovenska představuje nárůst o 60 procent. Celkový počet návštěvníků se za toto období výrazněji nezvýšil; v roce 1993 divadla přilákala 1,34 milionu lidí, loni počet návštěvníků představení druhý rok po sobě klesl a činil 1,54 milionu. Oproti Čechům tedy Slováci chodí do divadla méně - ročně ani ne každý třetí.
Stát spravuje v zemi pod Tatrami čtyři divadla včetně Slovenského národního divadla a Státní opery. Dvě desítky divadel provozuje samospráva. Na provoz národního divadla, které od roku 2007 sídlí v nové budově, stát loni poskytl 16,27 milionu eur (přes 400 milionů korun), což je výrazně více než v 90. letech.
Český stát dnes zřizuje jediné divadlo - Národní, které se od počátku letošního roku sloučilo se Státní operou Praha. Čtyři desítky divadel, tedy méně než třetinu všech, zřizují kraje, města a obce. Ze státního rozpočtu bylo české divadlo v roce 2010 podpořeno sumou 716 milionů, kraje daly sto milionů a města 1,8 miliardy korun. Disproporce mezi financováním divadel státem a obcemi je aktuálně předmětem kritiky regionálních divadelníků. Nelíbí se jim, že stát financuje pouze Národní divadlo a na regionální scény, které hrají pro 85 procent diváků, dává řádově jen desítky milionů. Nejvyšší cena vstupného v divadlech zřizovaných státem, kraji a obcemi činila v roce 2010 v činohře 990 korun, v opeře 2000 korun a v baletu 800 korun; za představení tanečního a pohybového divadla se platilo maximálně 450 korun, za muzikál 700 korun. Průměrná cena vstupenky na těchto scénách byla 192 koruny, její průměrná hodnota byla 1020 Kč; podíl veřejných rozpočtů na vstupence je průměrně 712 korun.
Údaje o soukromých divadlech nejsou dle NIPOSu vyčerpávající, za roky 2009 a 2010 jejich počet i produkce narostla - zčásti vlivem transformovaných divadel. V komparaci s jinými průzkumy je možné předpokládat, že v České republice víceméně pravidelně pracuje více než 150 takových uskupení.
