Podíl kultury na výdajích státu nebude ani letos jedno procento
Podíl ministerstva kultury na výdajích státního rozpočtu nebude ani v letošním roce jedno procento. Tuto hodnotu si přitom jako cíl kladlo už několik ministrů kultury. V roce 2008 o tom mluvil jako o plánu také tehdejší premiér Mirek Topolánek, tenkrát tento podíl činil přibližně 0,8 procenta. Od té doby však už pouze klesal, loni to bylo 0,69 procenta, letos 0,62 procenta. Vyplývá to ze zákonů o státním rozpočtu na jednotlivá léta.
Letos počítá ministerstvo kultury s výdaji ve výši 7,3 miliardy korun, z toho budou výdaje na církve a náboženské společnosti činit 1,4 miliardy. Pokud se odečte církevní částka a zbudou pouze výdaje na kulturu, podíl výdajů ministerstvo kultury na státním rozpočtu klesne na 0,5 procenta.
Výdaje na kulturu sleduje dlouhodobě organizace ProCulture. "Vycházíme ze závazku, který přijala česká vláda v Kulturní politice schválené v roce 2001, paradoxně po přijetí tohoto závazku začal podíl výdajů MK ve státním rozpočtu klesat," uvedla ředitelka ProCulture Marta Smolíková.
Ministr kultury Jiří Besser (za TOP 09) již dříve řekl, že výrazné navyšování finančních prostředků v rozpočtu na kulturu není v současné době možné. Jeho snahou ale prý je, aby se existující prostředky účelněji použily. Šetřit chtěl především na výdajích na činnost samotného úřadu a u příspěvkových organizací.
V roce 2010 se ve státním rozpočtu počítalo s výdaji na chod úřadu ministerstva kultury s částkou zhruba 260 milionů, v letošním rozpočtu to je 236 milionů. Příspěvkové organizace přišly letos ve srovnání s loňskem o 15 procent peněz. Částka určená těmto organizacím klesla o 700 milionů korun. Naopak, jak ministr sliboval, příspěvek na takzvanou živou kulturu, se nezmenšil. Do živého umění letos směřuje 485 milionů korun, což je stejně jako loni (s odečtením 400 milionů loni určených v této kapitole na podporu filmového průmyslu, nyní je tato jednotka vedena v jiné kapitole).
Ministerstvo a příspěvkové organizace šetří mimo jiné propouštěním zaměstnanců, rušením úvazků na dobu určitou a snižováním platů. Některé příspěvkové organizace typu Národní galerie nebo Národní divadlo rovněž zúžily své aktivity, snížily počty výstav či divadelních premiér a podobně.
