Poškozené sousoší z průčelí Národního muzea bylo sneseno k opravě
Praha 12. května (ČTK) - Rozměrné sousoší dvou okřídlených chlapeckých Géniů, nesoucích zlacenou svatováclavskou korunu, se po více než 115 letech ocitlo na pevné zemi. Z průčelí budovy Národního muzea v Praze (NM) je snesli kvůli havarijnímu stavu. Akademický sochař Petr Váňa jeho části už loni zabezpečil pletivem, neboť hrozilo odlomení některých částí.
Dílo sochaře Antonína Poppa, nacházející se nad návštěvnicky exponovaným prostorem hlavního vchodu do objektu, poškodila koroze, teplotní rozpínavost železných výztuh a kotev i ovzduším narušený pískovec. Sousoší o váze 2,5 tuny se bude na prvním nádvoří muzea zhruba rok opravovat.
Náročnou akci sponzorsky provedli pracovníci stavební firmy Skanska. Socha ve speciální závěsné kleci sjížděla dolů pomocí kladkostroje, středem věže z lešení. Náklady včetně opravy dosáhnou částky 1,1 milionu korun.
Podle informací z tiskové konference, která akci předcházela, se původně uvažovalo o jeřábu; jeho použití však znemožnila únosnost chodníků, neboť pod muzeem prochází metro. Generální ředitel NM Michal Lukeš upozornil na katastrofální stav celé budovy, která na zásadní opravu čeká už řadu let.
"Doufám, že okolnostmi vynucená akce upoutá pozornost kompetentních lidí, aby generální oprava, jejíž náklady jsou odhadnuty na 4,5 milionu korun, konečně mohla začít," řekl Lukeš ČTK. V polovině června na to při "muzejní noci" upozorní i poněkud drastická výstavka toho, co z pláště muzea během let odpadlo. Ekonomický náměstek Milan Plaček má totiž odborné posudky na další součásti sochařské výzdoby, jejichž stav je podobný.
"Kamenné prvky se při stavbě budovy koncem 19. století vsunovaly na železné trny a ty dávno zkorodovaly. Po opravě je usadíme na nerezové čepy," komentoval to Plaček.
Podle Lukeše projevilo Národní muzeum zájem o vedlejší budovu někdejšího Federálního shromáždění, odkud se má koncem příštího roku stěhovat Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). "Pokud bychom ji získali, počítá náš uživatelský projekt s tím, že bychom v v opravené budově vystavovali bohemika a v té nové sbírky, vztahující se ke světu," uvedl ředitel. Svá slova však označil za hudbu budoucnosti. Podstatné je, že v budově, o kterou má zájem, by po vnitřních úpravách kromě tisíců metrů výstavních ploch byla stovka pracoven, které by v historickém objektu uvolnily prostor sbírkám.
"Přípravné práce na rekonstrukci nelze uspěchat - zkráceny mohou být jen přidělením financí. Pak je možno začít se stěhováním sbírek do depozitářů v Horních Počernicích a v Terezíně. Ovlivní to i činnost dalších našich expozic například v Náprstkově muzeu či v Muzeu české hudby," dodal Lukeš.
"Národní muzeum vzniklo na místě někdejší Koňské brány, kdy po zrušení městských hrade darovalo město pozemek muzejní společnosti," připomněl náměstek pro sbírkotvornou a výstavní činnost Karel Ksandr. Architektonická soutěž byla obeslána dvěma desítkami návrhů. Zachovalo se jich sedm a ten vítězný od Josefa Schulze byl prý opravdu nejlepší.
Budova byla otevřena 16. května 1891 a během více než stovky let neprošla výraznější opravou. Vždy se tu jen zachraňovalo. Za války, kdy sem padla bomba, po roce 1968, kdy fasádu a přilehlé prostory zničila střelba vojáků, i po výstavbě metra, jejímž následkem bylo poškození nárožní věže. A tak po generálních opravách Národního divadla a Rudolfina je podle Ksandra zcela zákonitě na řadě Národní muzeum.
Jiří Borovička mal
