Poslední premiéra na nádraží – Oresteia v podzemí
O víkendu se uskuteční poslední premiéra divadelního cyklu Noci na nádraží, který přináší zajímavé inscenace v netradičních prostorech pražského Hlavního nádraží.
Tentokrát jde o řeckou tragédii Oresteia, kterou soubor s nezvyklým názvem - Depresivní děti touží po penězích - uvede jak v secesní části budovy, tak v podzemních prostorách moderní haly ze 70. let. Tu čeká v následujících letech rozsáhlá rekonstrukce.
„Původně jsme zamýšleli inscenovat Oresteiu pouze v běžně přístupných prostorách,“ říká jeden z režisérů a pořadatel Martin Falář, „ale při přípravě doprovodných akcí projektu jsme nalezli zajímavé chodby a místnosti, kam se cestující za běžných okolností nepodívá, přišlo nám líto zážitek z nich nezprostředkovat také divákům.“
Vstup do nepřístupných prostor umožnily České dráhy, které jsou zároveň partnerem projektu a díky jejich pochopení se mohl celý cyklus na nádraží, kde již částečně rekonstrukce probíhá, konat.
100 let Oresteie v Čechách – nádraží, bezdomovci, helikoptéra
Řecké drama Oresteia také slaví v Čechách své výročí, v listopadu je to 100 let, kdy byla poprvé v Čechách – a sice na jeviště Národního divadla – uvedena. Nyní ji tedy čeká prostředí neobvyklé – nádražní.
„Oresteia se čas od času dodnes uvádí, ale pro svou technickou náročnost i délku nebývá běžně na repertoáru. My jsme ji ovšem radikálně zkrátili, takže se diváci nemusí bát, že by na nádraží strávili 4 hodiny. O výročí víme, samozřejmě nás těší, že tahle vyšlo, zároveň musíme předeslat, že naše inscenace není úplně klasická. Zvolili jsme důslednou nádražní stylizaci, takže například Orestés přijíždí domů, aby pomstil smrt otce, vlakem a bohyně pomsty u nás vypadají jako místní bezdomovkyně. Dojde ovšem i na jiné dopravní prostředky, pro inscenaci sháníme létající vrtulník,“ pokračuje o chystaném představení Falář.
Noci uvedly markýze de Sada, Čechova, Schillera i módní show
Soubor Depresivní děti touží po penězích již v rozmanitých prostorách nádraží uvedl představení, jehož součástí byla jízda vlakem - Višňový Sade – podle textů A.P. Čechova a nechvalně proslulého markýze de Sade. Po této alternativní inscenaci, která se částečně odehrávala na hlavním nádraží a částečně na „utajeném nádraží na periferii Prahy“, kam byli diváci dovezeni, následoval klasický text německého romantika Friedricha Schillera Don Carlos a nakonec „černá mše“ - hra Kanibalové podle Georga Taboriho. Pozornost upoutala také performativní Noc Ing. Pernera, při které se na nádraží konala módní přehlídka – ve spolupráci s divadlem bezdomovců Ježek a Čížek.
„Někteří z našich pravidelných diváků se ani tak neobávají nějaké intelektuální náročnosti představení, jako spíš že je někam odvezeme vlakem a necháme bez možnosti dostat se zpátky napospas osudu, jako jsme to udělali ve Višňovém Sadu. Můžu je ale uklidnit, tentokrát budeme bloudit pouze po prostorách nádraží,“ uzavírá vyprávění o Nocích na nádraží Martin Falář.
Rezervace i bližší informace o projektu je možné získat na webové adrese: www.nocinanadrazi.eu, nebo v pokladně pražského divadla Komedie. Představení se konají od 11. do 14.listopadu, vždy od 19,30.
Zdroj: depresivni.deti@gmail.com
