14.06.2024 12:18

Poslední premiérou Národního divadla moravskoslezského v této sezóně budou Hornické vdovy

Poslední premiérou 105. sezóny Národního divadla moravskoslezského je adaptace knižního bestselleru Kamily Hladké Hornické vdovy. Václav Klemens osudy vdov zdramatizoval pro jeviště komorního Divadla „12“, vybral hudbu (regionální hornické popěvky, ale i ty, které zlidověly a které se tu běžně zpívaly) a inscenaci režíruje. 

Divák se seznámí s osudy pěti z osmi vdov z knížky. O muže první z nich přišly už při velkém neštěstí na Dole Dukla v roce 1961. Václav Klemens děj soustředil kolem nejmladší Táni – nedávno ovdovělé a těhotné manželky, která přichází na šachtu pro manželův zapalovač, protože ten jako jediný mezi vrácenými věcmi nebyl. „Když Táňa zůstane na chvíli v řetízkových šatnách sama, vstupují do děje ostatní čtyři vdovy jako chór. Vdovy z chóru postupně odhalují své osudy v konfrontaci s čerstvým a dosud nezpracovaným vdovským údělem té nejmladší. Naše inscenace propojuje všech pět osudů v jeden logický chronologický celek, není to lineární vyprávění každé jedné z nich jako v knize,“ přibližuje Václav Klemens. Vdovy si tu vzájemně vyprávějí, jak se s manžely seznámily, jak jejich rodiny žily, jak ztrátu nesly, i to, jak se dokázaly vrátit do života. Jako by dodávaly té nejmladší sílu jít dál…

V inscenaci hrají poměrně výraznou úlohu kostýmy Marty Roszkopfové a také hudba. Režisér vybral hornické popěvky a písně a divák je uslyší v podání všech aktérek na jevišti. „I ty písničky k životu horníků na Ostravsku a Karvinsku patřily a patří, jsou jeho součástí,“ doplnil Václav Klemens. „Diváky čekají silné životní příběhy, které jsou ale plné naděje. Odkazem hornických vdov totiž není smutek, ale odvaha a síla. Zároveň si skrze jejich vyprávění můžeme uvědomit přínos žen v odvětví, kde dominují muži, a také hluboký osobní a sociální dopad ztráty manžela,“ doplnil dramaturg Norbert Závodský.

Kamilu Hladkou inspirovala k napsání knihy reportáž o hornictví v Českém rozhlase a jak rychle zjistila, téma hornických vdov ještě nikdo knižně nezpracoval. „Vždycky se mluvilo jen o těžbě a prostředí bylo primárně spojováno s muži, ale každý horník má přece manželku, partnerku, matku, sestru, milenku, dceru, navíc je to profese, kde se pořád umírá, což mě dovedlo ke vdovám,“ říká spisovatelka. „Mnohem víc než tragická událost mě ale zajímalo, jak hornické rodiny v dané době žily, smrt partnera pak byla přirozenou součástí našich rozhovorů,“ pokračuje. Původně měla Kamila Hladká v plánu knížku vydat a zadat ji někomu, kdo ji napíše, ale ujala se toho nakonec sama. S oslovením žen jí pomohl Spolek svatá Barbora, který se stará o hornické sirotky. Setkání s první vdovou ji pak přesvědčilo o tom, že chce a musí knížku napsat sama. „Hodně jsem přemýšlela nad formou a dospěla jsem k „uměleckému dokumentu“. Zpovídané jsem si nahrávala, s jejich zpověďmi jsem pracovala tak, aby výsledek byl maximálně autentický. Zároveň si hodně hraji i se strukturou textu, který se blíží variantě povídky, ale vždy je podstatné, aby fungoval i celek, nejen samostatné příběhy,“ řekla autorka knižní předlohy.

Scénu a kostýmy navrhla Marta Roszkopfová, hudební aranžmá Tomáš Rossi.

Hrají Viktória Pejková (nejmladší vdova Táňa), Marie Logojdová (Květa), Alena Sasínová-Polarczyk (Olga), Lenka Kucharská Sedláčková (Marta), Sabina Muchová (Marcela) a Petr Houska (Lumír).

V Divadle „12“ se česká premiéra odehraje 18. června 2024.

„Mohlo by se zdát, že havířské ženy všem těm dramatickým a někdy i drastickým událostem a proměnám hornictví uhlí v 19. a 20. století jen pasivně přihlížely. Opak byl pravdou,“ napsal český historik a hudební publicista Martin Jemelka v předmluvě knižní předlohy. „Bez bufetářek, kuchařek, úřednic, zdravotních sester, lékařek a zaměstnankyň ve výdeji pracovních oděvů a pracovních známek by se hornictví neobešlo. Ještě větší zástup hornických žen čekal v domácnostech na návrat dětí ze škol a hornických učilišť a na manželův příchod ze šichty. Nehonorovaná domácí práce a s ní spojená starost o rodinu byly údělem většiny hornických žen. Brzké vdovství přineslo nezaslouženou odměnu za mnohaletou dřinu nejedné z nich. Vychovat z často početného zástupu potomků zodpovědné bytosti, zachovat si lidskou důstojnost v překotných časech industrializace a dramatických dějin 20. století a nezpronevěřit se vlastnímu svědomí, to vše byly starosti a obavy, jež nesly na svých bedrech hornické ženy a havířské mámy.“

Kamila Hladká je absolventka doktorského studia v oboru česká literatura na Univerzitě Palackého v Olomouci, literární dokumentaristka, knižní editorka, milovnice života a autorka knih Hornické vdovy (2019; nominace na cenu Magnesia Litera), Sestry (2021) a Lidi od kolotoče (2023).

NDM

Autor článku: Šárka Swiderová; foto: Martin Kusyn

Poslední premiérou Národního divadla moravskoslezského v této sezóně budou Hornické vdovy

Inscenace

13.06.2025

MÁ VLTAVA – baletní představení předních evropských sólistů v režii bratří Bubeníčků přesně za měsíc roztančí zámecký areál ve Veltrusech

Mimořádné open-air představení MÁ VLTAVA, které propojuje klasickou hudbu Bedřicha Smetany a současný tanec, přiváží do zámeckého areálu ve Veltrusech světově uznávaný choreograf a tanečník Jiří Bubeníček. Představení vzniklo ve spolupráci s předními sólisty významných evropských baletních scén.

13.06.2025

Händelova opera Julius Caesar v Egyptě v autentické podobě pouze pětkrát v Ostravě

Operní opus Georga Friedricha Händela (1686–1759) o Caesarově tažení do Egypta a jeho vztahu s královnou Kleopatrou ovládne ostravské Divadlo Antonína Dvořáka na konci sezóny. Premiéra opery Julius Caesar v Egyptě bude 19. června a po pouhých pěti představeních v Ostravě jsou v plánu ještě tři na festivalu ve Znojmě.

13.06.2025

Divadlo Husa na provázku se v příští sezoně zaměří na téma strachu

Dramatický debut oceňovaného prozaika Petra Šestáka, adaptace strhujícího historického románu nositele Nobelovy ceny I. B. Singera, komorní ponor do vnitřního světa a prožívání zvířat i objektové divadlo pro děti z dílny seniorského Studia 60+. Sezona 2025/26 v brněnském Divadle Husa na provázku ponese heslo Neboj, neboj! a nabídne řadu možností pohlédnout do tváře osobním i kolektivním strachům dneška.