05.08.2025 10:55

Pozvánka na výstavu: Libor Fára 100

Libor Fára 100
19. 6. 2025 - 14. 9. 2025
LEICA GALLERY PRAGUE, Školská 28, Praha 1

Leitmotivem výstavy k 100. výročí narození Libora Fáry je prostředí jeho ateliéru na pražských Vinohradech, kde se výtvarník cítil nejlépe, kde si pouštěl jazz a tvořil a tvořil…

Ateliér v ulici Anny Letenské získal v roce 1954, s nástupem do Armádního uměleckého divadla. Zde se seznámil s některými důležitými kulturními osobnostmi své doby – kromě divadelníka E. F. Buriana, jenž divadlu šéfoval (a scéna se následující rok vrátila ke svému předválečnému názvu D 34), to byl tamní lektor a záhy i dramatik Josef Topol, dramaturg a režisér Jan Grossman či architekt a scénograf Vladimír Nývlt, od něhož Fára zmíněný ateliér získal. Tento prostor se stal jedním z důležitých bodů na pomyslné kulturní mapě hlavního města. Totiž: kromě toho, že zde Fára pracoval a po určitý čas i žil, přijímal tady množství návštěv, občas se tu konaly večírky (legendární je ten, kdy slavil padesátiny, jenž posléze inspiroval dramatika Josefa Topola k napsání hry Sbohem, Sokrate!). Bez nadsázky lze tvrdit, že ateliér žádného jiného českého výtvarníka druhé poloviny dvacátého století nenavštívilo tolik významných fotografů. Nemalý podíl na tom nesla jeho žena.

K jejich osudovému setkání došlo v roce 1949 v okruhu takzvaných spořilovských surrealistů (označovaných podle pražské čtvrti Spořilov, kde se dotyční tvůrci scházeli a v níž Fára i jeho příští partnerka také vyrůstali). Annette Šafránková tehdy byla studentkou dějin umění a estetiky na Karlově Univerzitě. V listopadu 1952 se stali manžely. Anně Fárové, jak se nyní jmenovala, posílal otec, žijící v USA, čísla proslulého obrazového časopisu Life. V něm Fárovi narazili na fotografie Henriho Cartiera-Bressona. Anna i pod tímto dojem zaměřila svůj profesní zájem na fotografii. V roce 1956 vycestovala do Paříže, kde se ostatně v roce 1928 narodila – její matka byla francouzská profesorka, otec československý diplomat, měla tudíž i patřičnou jazykovou výbavu. Navštívila mimo jiné právě Henriho Cartiera-Bressona, spoluzakladatele agentury Magnum Photos. Souhlasil s realizací své monografie v Československu. Ta roku 1958 skutečně vyšla jako první svazek edice Umělecká fotografie, která tehdy byla i v mezinárodním měřítku unikátem, graficky ji upravoval Libor Fára.

Přátelství s Cartierem-Bressonem umožnilo Anně Fárové napsat texty o některých dalších členech Magnum Photos a spolupracovat na jejich výstavách. V Praze byla průvodkyní kupříkladu Marca Ribouda, tehdejšího prezidenta Magnum Photos, Inge Morathové, Andrého Villerse, Hanse Namutha. Rovněž ti, stejně jako Cartier-Bresson, fotografovali ve Fárově ateliéru.

Vedle toho byl Libor Fára v tvůrčím kontaktu s plejádou českých fotografů. Jednak mu někteří reprodukovali obrazy a také fotili podklady pro jeho koláže: zprvu to byla Emila Medková, dále Miroslav Jodas, s nímž spolupracoval intenzivně více jak dvě dekády, a v poslední fázi života byl takovým spolupracovníkem Jan Malý. Jednak do ateliéru zavítali kupříkladu Miloň Novotný, Dagmar Hochová či Josef Koudelka (příští člen Magnum Photos), jehož divadelní fotografie Fára využíval v šedesátých letech pro obálky časopisu Divadlo, který graficky upravoval. A patří se dodat, že svědky některých z těch fotografických návštěv byly i dvě dcery, které se manželům Fárovým narodily – Isabela (* 1961) a Gabriela (* 1963).

Libor Fára s fotografií jako médiem soustavně pracoval: jak ve své volné tvorbě v podobě koláží (třeba cyklus Snídaně o půlnoci) či surrealistických objektů (Stojíme ve hře, mimo hru, Pocta Braccellimu, Situace bílého obdélníku a další), tak ji využíval při tvorbě obálek knižních titulů nebo filmových a divadelních plakátů. Dá se proto říct, že fotografií byl jeho ateliér prostoupen doslova i obrazně. Což s sebou neslo ještě jednu skutečnost, která vlastně umožnila uspořádat tuto ojedinělou výstavu. V éře analogové fotografie bývalo zvykem, že když jste za někým zašli a fotili jej, tak jste mu posléze dali zvětšeniny s ním pořízených záběrů. Ze setkání zůstal hmotný doklad, fyzické fotografie. Právě z nich je sestavena přítomná výstavní kolekce. Neboli: až na výjimky jde o originální zvětšeniny od dotyčných autorek a autorů, o takzvaně vintage printy. Proto zde jsou tak pestré formáty exponátů i vizuální povaha zvětšenin.

Ateliér, v němž byl Libor Fára tolikrát vyfocen, byl prostě jeho nejoblíbenějším místem, tady byl jeho svět. A v ateliéru také zemřel.


Libor Fára ve Virtuální studovně Divadelního ústavu

Heslo Libor Fára v České divadelní encyklopedii

 

Autor článku: převzato včetně fotografie z: https://www.lgp.cz/, Josef Chuchma, foto: Andre Villers

Pozvánka na výstavu: Libor Fára 100

Zprávy

13.10.2025

Dramox léčí divadlem – přístup zdarma pro všechny, kteří to potřebují

Dramox, který současně nabízí přes 500 divadelních představení ke sledování online, rozšiřuje svou iniciativu „Dramox léčí divadlem“ a nabízí bezplatný přístup k divadlu organizacím, které pečují o znevýhodněné sociální skupiny, nemocné a seniory. Cílem Dramoxu je dostat kulturu tam, kde zlepšuje náladu, ulevuje od stresu a pomáhá překonávat těžké chvíle. Divadlo díky Dramoxu pomáhá v nemocnicích, stacionářích, dětských domovech i nadacích. Dramox současně vyzývá další instituce, aby se přidaly.

13.10.2025

Heleně Albertové byla udělena Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla

Ve Stavovském divadle byly slavnostně uděleny Státní ceny za literaturu a za překladatelské dílo a Ceny Ministerstva kultury v dalších uměleckých oborech.. Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla byla udělena Heleně Albertové za dlouholeté a přínosné působení v Divadelním ústavu a za propagaci českého divadla v zahraničí prostřednictvím Pražského Quadriennale, největší mezinárodní výstavy a festivalu scénografie a divadelního prostoru.

13.10.2025

Taneční centrum Praha – konzervatoř vstupuje do nové etapy. Vedení přebírá Václav Janeček, manažerskou roli nově zastává Linda Svidró

Nový školní rok, nové vedení, nová energie. Taneční centrum Praha – konzervatoř, škola, která už více než tři desetiletí vychovává generace českých tanečníků, vstupuje do další etapy své existence. Od 1. září 2025 se ředitelem konzervatoře stal prof. Mgr. Václav Janeček, Ph.D., uznávaný pedagog a osobnost českého tanečního prostředí.