Před 130 lety byla otevřena slavná Metropolitní opera v New Yorku
Slavnou Metropolitní operu v New Yorku otevřela před 130 lety, 22. října 1883, opera Charlese Gounoda Faust a Markétka. Od té doby se scéna, známá po celém světě pod zkratkou MET, vypracovala mezi nejuznávanější operní domy světa. Pro pěvce není možná vyšší mety, než vystupovat v MET. Opera si totiž stále zachovává vysokou úroveň produkcí, což zajišťují špičkoví sólisté a dirigenti z celého světa, prosazují se zde ale cíleně také domácí, američtí umělci.
Popudem k vybudování nového operního stánku v New Yorku byl nedostatek místa v malém divadle na rohu 14. ulice a Irving Place, kde se zpěvohra do té doby hrála. Od nápadu k dílu neuběhlo mnoho vody - bohatí obchodníci rozhodli v dubnu 1880 a v říjnu 1883 už zněla z budovy na Broadwayi a 39. ulici Gounodova hudba. Opery se zde uvádějí, až na výjimky, v jazyce originálu, čemuž se musely v minulosti přizpůsobit všechny hvězdy, včetně Lilli Lehmanové nebo Enrika Carusa.
Hvězdný profil MET určovali v minulosti takoví velikáni jako Arturo Toscanini a Gustav Mahler, George Szell nebo český exulant Rafael Kubelík. Metropolitní opera zažila řadu premiér významných skladeb operního repertoáru. Pro Ameriku objevila mimo jiné Richarda Wagnera, poprvé v USA vyslechla Musorgského Borise Godunova nebo Pucciniho operu Turandot. V prosinci 2006 zahájila MET sérii přímých satelitních přenosů do různých kin do mnoha zemí, včetně ČR.
Nesmazatelnou stopu zanechali v Metropolitní opeře i pěvci českého původu. Slavná Ema Destinnová prosadila v Americe Bedřicha Smetanu, Karel Burian byl mnohdy oceňován více než jeho současník Caruso. Jarmila Novotná zase zpívala ve 40. letech při prvním pravidelném sobotním rozhlasovém vysílání z MET. Tři roky zde hostovala také Ludmila Dvořáková, zpívala zde Eva Urbanová či Eva Randová. V roce 2003 v MET debutovala mezzosopranistka Magdalena Kožená a o rok později dirigent Jiří Bělohlávek.
