07.02.2020 10:42

Představujeme nové divadelní publikace

Divadlo, můj osud: Setkávání s Bořivojem Srbou. Rozhlasové rozhovory Olgy Jeřábkové s předním českým teatrologem
Margita Havlíčková

Kniha s názvem Divadlo, můj osud. Setkávání s Bořivojem Srbou sestává z deseti rozhovorů s předním českým teatrologem, historikem, dramaturgem a pedagogem Bořivojem Srbou (1931-2014). Tyto rozhovory odvysílal v roce 2000 Český rozhlas Brno pod názvem Divadlo, můj osud. Bořivoj Srba působil v 50. letech jako dramaturg Divadla bratří Mrštíků, v 60. letech měl jako hlavní dramaturg činohry Státního divadla zásadní podíl na vytvoření linie politického divadla inspirovaného B. Brechtem a byl rovněž jedním ze zakladatelů Divadla Husa na provázku. Cílem publikovaných rozhovorů je nejen připomenout Srbovy vzpomínky na vlastní tvůrčí období v brněnských divadlech, ale také jeho uvažování o divadle, kterému se po celý život věnoval ve svých historických a teoretických publikacích (především období české meziválečné divadelní avantgardy a divadlo v období 2. světové války) a o němž přednášel na akademické půdě (FF MU, DiFa JAMU). Vydané rozhovory jsou doplněny vzpomínkovými texty vybraných přátel a Srbových studentů (Miloš Štědroň, Andrea Jochmanová, Veronika Valentová), které pomáhají dotvářet představu o významu osobnosti tohoto teatrologa. Bořivoj Srba se počátkem 90. let výrazně zasloužil o obnovení samostatného pracoviště pro výuku oboru divadelní vědy na Filozofické fakultě MU – Ústavu divadelní a filmové vědy, jejž poté v letech 1993-2000 vedl.

Nakladatel:  Masarykova univerzita Brno 2019
ISBN: 978-80-210-9260-0
Rok vydání: 2019 (1. vydání)


Hrana hry aneb Hry na hru
Karel Haloun

Karel Haloun (1951) je výtvarník, grafický designér, publicista, editor, kurátor, nehrající člen kapel Jasná páka a Hudba Praha a docent UMPRUM. Tato kniha ho představuje jako „undergroundového“ autora sedmi pozoruhodných dramatických her a hříček: (Stříbrný) medvěd, (Skoro) dobrá píseň, Konec hry (s nadějí), Syflárna, Vicemistři, Na výletě a Zakousli pejska. Projevuje se v nich jako ironický glosátor reality se smyslem pro groteskní vidění, absurditu, hravost a barvitý jazyk vysokého i nízkého stylu. Knihu uzavírá Halounova bibliografie a tři studie: Karel Král v textu O špagetě, která hledá svůj konec nahlíží na autora spolugeneračním pohledem, Libor Vodička se ve studii A proč by se nedaly hrát? zabývá nejenom hratelností těchto textů, ale fenoménem hry v Halounových textech vůbec a Michal Čunderle provádí jazykovou analýzu Halounových řečí.

Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze
ISBN: 9788088151128
Rok vydání: 2020


Myslet z druhého místa: k otázce performativní filosofie
Alice Koubová

Co je to performativní filosofie a jakými tématy se zabývá? Jak souvisí filosofické myšlení s divadelní tvorbou? Filosofka Alice Koubová na tyto otázky odpovídá prostřednictvím různých filosofických přístupů – fenomenologie expresivity, filosofie hry, poststrukturalismu, estetiky performativity, performativní filosofie, které nabízejí pokaždé jiný důvod, proč bychom měli divadlo a performanci chápat jako klíčový fenomén umožňující „myslet člověka a svět“. Tyto přístupy ukazují člověka jako bytost, která si uvědomuje svou viditelnost pro druhé (diváky), která je schopna hry a tvořivého odstupu od sebe, vytváří svou identitu skrze citace a napodobování, tvoří smysl v rámci tělesné interakce s druhými a přitom dbá na autorství své vlastní existence. Performativní filosofie však není charakteristická pouze zaměřením na určitá témata, ale i specifickým stylem myšlení. Autorka tento styl nazývá myšlením z druhého místa a detailně popisuje jeho význam jak pro filosofii, tak pro umění a umělecký výzkum.

Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze
ISBN: 978-80-7331-511-5
Rok vydání: 2019


Ivo Žídek
Helena Albertová

V pořadí 11. svazek edice Osobnosti české scénografie je věnována osobnosti scénografa Ivo Žídka. Česko-anglická monografie mapuje Žídkovu činnost od počátečních prací v Ústí nad Labem a Činoherním klubu přes období spolupráce s režisérem Janem Grossmanem s stěžejních inscenacích Divadla Na zábradlí až po jeho nedávnou činnost v Divadle Viola. Ivo Žídek Ivo Žídek se narodil v roce 1948, studoval scénografii na pražské DAMU u profesora Františka Tröstera, poté na UMPRUM v ateliéru architektury Josefa Svobody. V letech 1979 – 1984 působil ve Státním divadle Z. Nejedlého v Ústí nad Labem, Činoherním klubu. Zde prožil jeho významnou éru, kdy se toto malé divadlo dostalo do centra zájmu pro svoji odvážnou dramaturgii, režii a pozoruhodný soubor mladých talentovaných herců. Navázal úzkou spolupráci s režisérem Ivanem Rajmontem a kostýmní výtvarnicí Irenou Greifovou (inscenace Goldoniáda, Dobové tance, Obrazy z dějin, Zojčin byt, Heda Gablerová a další). V karlínském Hudebním divadle našel dalšího trvalého režijního partnera Petra Novotného (Cikáni jdou do nebe, Někdo to rád horké, My Fair Lady ad.). Ivan Rajmont ho přivedl koncem 80. let do Divadla Na zábradlí v Praze (Tatarská pouť, Caligula), v období let 1989 – 1993 zde spolupracoval s režisérem Janem Grossmanem na stěžejních inscenacích této éry (Don Juan, Largo desolato, Pokoušení). V letech 1990 – 1994 byl stálým scénografem v Národním divadle v Praze, zde pracoval především v týmu s I. Rajmontem a M. Krobotem. V roce 1989 se setkal s režisérkou Lídou Engelovou; převážně spolupracovali na francouzských komediích, dodnes spolu tvoří komorní inscenace v pražském Divadle Viola.

Nakladatel: Institut umění - Divadelní ústav
Rok vydání: 2019
https://prospero.divadlo.cz/scenografie-architektura/ivo-zidek/


Račte vstoupit do divadla
Jitka Ludvová a kol. 

Katalog k výstavě. Výstava Račte vstoupit do divadla vychází z polozapomenutého fenoménu divadelních cedulí, ukazuje jejich obsahový i formální vývoj a všechny funkce, které cedule a divadelní plakát plnily a plní: ve své době sloužily jako pozvánka na představení a často i jako umělecký artefakt, v současnosti jsou jedinečným pramenem teatrologického bádání, umožňujícím přesnou rekonstrukci repertoáru divadel. Výstava je však koncipována šířeji – jako obraz divadelního života v českých zemích od 17. století, kdy vznikaly první periochy řádových scén (předchůdci pozdějších cedulí), do poloviny 20. století, s přesahy až do současnosti. Cedule k jednotlivým představením jsou proto doprovázeny dalšími atraktivními exponáty, ilustrujícími divadelní tvorbu – scénickými a kostýmními návrhy, fotografiemi, vzácnými rukopisy a tisky, realizovanými kostýmy, modely scén, rekvizitami, obrazy a bustami. Důraz je kladen na ty instituce, jejichž historie je podrobně zmapována právě díky divadelním cedulím (Stavovské, Prozatímní, Národní a vinohradské divadlo v Praze, brněnské Národní divadlo, kočovné společnosti…). Poprvé vystaveny budou i nově nalezené předměty ze 17. a 18. století.

Nakladatel: Institut umění - Divadelní ústav
Rok vydání: 2019
https://prospero.divadlo.cz/sborniky-katalogy/racte-vstoupit-do-divadla/

Autor článku: IDU

Představujeme nové divadelní publikace

Zprávy

12.06.2025

Slavnostní večer v pražském Vzletu připomene 60 let Klubu mladých diváků

Slavnostní večer v pražském kulturním centru Vzlet dnes připomene 60 let od založení Klubu mladých diváků (KMD) fungujícího pod patronací Divadla v Dlouhé. Po celou divadelní sezonu 2024/2025 připomínala toto výročí řada událostí pro studenty, pedagogy i divadelní partnery. KMD v současnosti sdružuje přes 17.000 mladých diváků ze 467 členských skupin a propojuje školní skupiny ve věku 13 až 21 let s profesionální divadelní scénou.

11.06.2025

Pod Janáčkovým divadlem v Brně nakonec vznikne edukační centrum

V prostorách bývalé restaurace Bohéma, která se nachází v Janáčkově divadle, vznikne edukační centrum Národního divadla Brno. To budou moci využívat i další kulturní příspěvkové organizace zřízené městem. Rozhodli o tom dnes radní. 

10.06.2025

Nezávislá divadla bilancovala rok plný práce a výzev. Asociace nastavila priority do dalšího období

Asociace nezávislých divadel ČR (AND ČR) představila na své Valné hromadě 5. června 2025 v Divadle X10 výroční zprávu za uplynulý rok. Vedle zástupců členských organizací přijali pozvání také představitelé veřejné správy – vedle ministra kultury Martina Baxy to byli David Kašpar (MK ČR), Jiří Sulženko (MHMP), Květa Vinklátová (Liberecký kraj), Milan Němeček a Zuzana Zahradníčková (MK ČR) – i odborná veřejnost.