Přehlídka ke Světovému dni pro děti a mládež 2006

Příští týden v pondělí 20. a úterý 21. března proběhne v Divadle v Celetné Přehlídka ke Světovému dni divadla pro děti a mládež, kterou na počest tohoto mezinárodního divadelního svátku pořádá Divadelní ústav/ASSITEJ spolu s hlavním městem Prahou.

Program na letošní rok najdete na https://www.divadlo.cz/assitej/clanek.asp?id=10220.

Ke Světovému dni pro děti a mládež se tradičně pojí speciální poselství. Tentokrát se ho ujal umělecký ředitel australského Zeal Theatre Stefo Nantsou, laureát Ceny čestných prezidentů ASSITEJ International za rok 2006.

Poselství ke Světovému dni divadla pro děti a mládež – 20. března 2006

Cílem tohoto stručného poselství je vzdát hold práci tisíců pracovníků, umělců a produkčních na celém světě, kteří svůj život věnují provozování divadla pro děti a mládež. Před Vámi všemi smekám. Rozhodli jsme se, že nebudeme hvězdy ani celebrity, volíme naše nadšení před kontem v bance a s nezdolnou silou odhodlání a bezmezného divadelnického elánu volíme naše diváky.

Za posledních 25 let jsem se podílel na stovkách divadelních inscenací pro děti a mládež a stovky jsem jich zhlédl. Většina z nich má podobné cíle a záměry – pomoci inspirovat, vzdělávat a bavit s vizí vytváření lepšího světa.

Význam divadla pro děti a mládež se nedá nijak kvantitativně změřit, nejsou zde žádné stupně či body pro exaktní výpočet. Jeho účinky jsou někdy neznámé a neviditelné, ale přesto víme, že mění lidské životy, probouzí je a v některých případech i zachraňuje. Technické zaměření lidí se stále prohlubuje: ústa jsou nahrazována klávesnicí a osobní kontakt nahrazují textové zprávy, e-maily a mobilní telefony. Živé divadlo jako mocná platforma, kde se lidské bytosti mohou scházet a sdílet své příběhy, emoce a svobody ve školách, společenských sálech a parcích, v divadlech kamenných, provizorních i pod širým nebem po celém světě je dnes tak důležité, jak ještě nikdy dříve.

Význam kulturního výrazu je dnes v bizarním boji proti dominantní populární kultuře odosobněných masových komerčních médií a celebrit přiživujících se na nich.

My, divadelníci, musíme nadále vyjadřovat náš postoj, vyprávět příběhy, které noviny netisknou a které se v televizi neobjeví, a když tyto příběhy vyprávíme, měly by obsahovat kouzlo, které žádný počítačový čip nikdy mít nebude. Naše divadlo musí oslavovat kulturní rozmanitost, musí prozkoumávat svět s jeho úžasnou složitostí a musí napomáhat zlepšování podmínek dětí na celém světě.

Doufám, že příštích 25 let budu dělat to samé, co dělám doposud, a to jen s tím rozdílem, že mnohem lépe. Pořád je toho ještě tolik, co je třeba se učit, a tolik lidí, se kterými je třeba se setkat a které je třeba bavit a společně tak pomáhat vytvářet lepší svět. Velký italský dramatik a herec Dario Fo mě nepřestává inspirovat svým výrokem, že bychom měli "nadále dělat to, co jsme si vytyčili, že budeme dělat od začátku: útočit – smíchem a rozumem, písní i mimikou – na každou formu útlaku a nespravedlnosti".

Ještě jednou před Vámi všemi smekám a přeji Vám mnoho úspěchů v roce 2006!

Stefo Nantsou

Zdroj: Assitej