Premiéra Cyrana z Bergeracu v Městském divadle v Mostě
Divadlo uzavře sezónu velkým příběhem – Cyrano z Bergeracu
Poslední premiérou letošní sezony bude jedno z nejslavnějších dramat světového divadla – Cyrano z Bergeracu, které osloví všechny milovníky silných emocí, poezie a velkých příběhů. V režii Filipa Nuckollse právě vrcholí generální zkoušky nové inscenace, která přenese na mostecké jeviště nejen legendárního hrdinu s velkým srdcem, ale i téma odvahy být sám sebou.
Premiéra vypukne 28. listopadu 2025 v 19:30 hodin na Velké scéně.
V hlavních rolích se představí Jan Beneš (Cyrano) a Eliška Matzkeová (Roxana).
Slovo dramaturga Martina Macháčka
Rostandova hra Cyrano z Bergeracu je fascinující poctou dějinám, lidem i dobovému poznání 17. století. Formálně i obsahově se autor rozhodl vejít do konfrontace s postupy tehdy sílících proudů realismu nebo naturalismu a až s radikální nostalgií vrátil, či spíše zastavil čas.
Dobu, kterou romantizovaly mnohé Dumasovy romány, si sám Rostand vysnil s pedantickým důrazem na detail tak, aby přehlušil veškerou modernitu. Nás v jeho příběhu, ale nejvíce zajímalo, co se stane, když odhlédneme od největšího symbolu Cyrana z Bergeracu – jeho nosu a mezi řádky přečteme spíše temnější odstíny osobnosti a stinné stránky chování této ikonické, heroizované postavy. Naše inscenace prozkoumává napětí mezi vnitřní prázdnou a vnější maskou člověka, který strašlivě bolestivě bojuje s vnímáním sebe sama. Když mezi Cyranova okázalá gesta vstoupí hluboký cit, obraná maska se hroutí. Velký raubíř a básník se přes zjevné osobní kvality a neobyčejnou schopnost nahlížet obraz světa uvrhá do ještě ostřejší sebedestruktivní spirály. O problémech se sebepřijetím navíc mluvíme v době, která na vizuální sebeprezentaci a „dokonalý vzhled“ klade extrémní nároky a je jednoduché do takových trendů nezapadnout. Připadat si nepatřičně. Na sklonku dějin jsme se zasnili nad krásou jinakosti a nezměrného talentu – i potížemi, které s nimi někdy přicházejí.
Rozhovor s režisérem Filipem Nuckollsem
„Cyrano bude mostecký. Bude náš – jako každý Cyrano. Ale rozhodně nechci, aby byl těžkopádný nebo zatěžkaný.“
Cyrano z Bergeracu patřil k jeho vysněným režijním titulům.
„Už od dětství mě bavil šerm, rád jsem se na něj díval, a Cyrano je s ním úzce spojený. Navíc je to pro mě sen o době baroka – o určité estetice, stylu i rytířských ideálech.“
Téma hry podle něj oslovuje každého:
„Každý z nás má něco, s čím není spokojený – ať už jsou to odstáté uši, velký nos, nebo jiná maličkost, která nás zbytečně trápí. Cyrano dokáže obrovské věci, ale právě jeho nos ho omezuje. To je pro mě silné téma – lidská nejistota, která nás někdy brzdí.“
Bez nalepeného nosu, zato s velkým srdcem
Mostecký Cyrano nebude mít tradiční umělý nos.
„Viděl jsem spoustu verzí Cyrana a mluvil jsem s mnoha herci, kteří tuto roli hráli – a všichni říkali, že jim ten nalepený nos překážel. Je to pro herce nepohodlné a omezuje to výraz,“ vysvětluje režisér.
Tvůrčí tým se proto rozhodl jít symboličtější cestou. „Náš Cyrano má velký nos především ve svém vnímání. Je to jeho osobní nejistota, ne fyzická překážka. Diváci ho zahlédnou ve stínech nebo náznacích, ale půjde hlavně o metaforu,“ dodává Filip Nuckolls.
Tým za inscenací
Inscenace vzniká v překladu Jindřicha Pokorného s úpravami dramaturga Martina Macháčka, režiséra Filipa Nuckollse a představitele hlavní role Jana Beneše.
„Základní směr určoval dramaturg Martin Macháček, Honza Beneš pak do textu přinesl vlastní nápady a postřehy z pohledu herce. Chtěli jsme, aby jazyk zůstal poetický, ale zároveň srozumitelný a přirozený pro dnešního diváka,“ říká režisér.
Volba hlavního představitele byla podle něj jasná:
„Věděl jsem, že nechci žádného ‚alfasamce‘. Honza Beneš má v sobě noblesu aristokrata, ale zároveň i melancholii a romantický rozměr. To všechno Cyrano potřebuje.“
Kostýmy, hudba a šerm – baroko po mostecku
Výraznou výtvarnou složku inscenace vytvořila kostýmní výtvarnice Sylva Zimula Hanáková, známá ze spolupráce s režiséry Davidem Drábkem, Vladimírem Morávkem či z inscenací Národního divadla i švédské opery.
„Se Sylvou jsem spolupracoval na Marné lásky snaze pro Shakespearovské slavnosti.
Je to mimořádná výtvarnice, kterou je radost sledovat při práci – dokáže vytvořit celý svět představení, včetně kompletní kolekce kostýmů. Naše krejčovna pracovala hlavně na okružích, které tvoří základ většiny kostýmů,“ doplňuje Nuckolls.
Hudbu složil Ondřej Švandrlík. Zazní v ní i živé nástroje – housle a kontrabas, které dodávají inscenaci barokní nádech. „Výsledná hudba je trochu avantgardní, něco mezi barokem a Spaghetti westernem – ale funguje to velmi dobře,“ popisuje režisér.
Nechybí ani ikonické šermířské scény, na nichž se podílí Petr Dočkal, prezident Asociace historického šermu. „Petr připravil nejen šermířské souboje, ale i pohybovou složku celé inscenace. Naši kadeti jsou i ženy, takže bylo důležité propojit šerm s hereckým výrazem,“ dodává Filip Nuckolls.
Carpe diem – hlavní poselství Cyrana
Podle režiséra nese inscenace i silné poselství.
„Cyrano se dlouho stydí přiznat Roxaně, že ji miluje, a stále to odkládá. Pak přijde válka a on už to nikdy nestihne. To je pro mě silný moment – připomíná nám, že bychom si měli vážit přítomnosti a nebát se říkat věci, které říct chceme. Je to takové carpe diem – a výzva k tomu, aby lidé zůstali sami sebou,“ uzavírá Filip Nuckolls.
Edmond Rostand / CYRANO Z BERGERACU
Překlad: Jindřich Pokorný
Úprava: Martin Macháček, Filip Nuckolls, Jan Beneš
Režie: Filip Nuckolls
Dramaturgie: Martin Macháček
Scéna: Lukáš Kuchinka
Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková
Hudba: Ondřej Švandrlík
Šermy: Petr Dočkal
Odborná jazyková spolupráce: Alec Pin
Osoby a obsazení:
- Cyrano z Bergeracu - Jan BENEŠ
- Roxana - Eliška MATZKEOVÁ
- Kristián de Neuvillette - Lukáš KOFROŇ
- Hrabě de Guiche - Ján BURDA
- Ragueneau - Jiří KRAUS
- Baron Le Bret - Zita BENEŠOVÁ
- Baron Carbon de Castel - Jaloux - Kryštof GRYGAR
- Ligniére - Jakub DOSTÁL
- De Valvert - Vit HERZINA
- Montfleury / Baron de Peyrescous Colignac - Tomáš Henry ABRAHAM
- Baron Cuigy Castercas de Cahuzac - Tadeáš HOREHLEĎ
- Baron D´Antignac - Juzet - Karolína HERZINOVÁ
- Baron Lésbas d´Escarabiot - Eliška NAVRÁTILOVÁ
- Kapucín - Marcel ROŠETZKÝ
- Líza / sestra Marta - Kateřina HLUBÍKOVÁ
- Dueňa / sestra Klára - Petra KASALOVÁ
Živá kapela ve složení:
- kontrabas / Petr Tichý nebo David Liber
- housle / Anna Štěpánová nebo Klára Suchanková
Premiéra: 28. listopadu 2025 v 19:30 na Velké scéně.
Nejbližší reprízy: 2. prosince v 17:00 hodin / 8. a 17. prosince v 19:00 hodin.
