Premiéra inscenace Škola Hron startuje sezónu v Divadle Drak

Divadlo Drak otevře novou sezónu premiérou autorské inscenace Škola Hron, která vznikla pod dramaturgicko-režijním vedením domácích tvůrců Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka. Inscenace je určena dětem od 7 let, ale svou hravostí, fantazií a humorem dokáže oslovit široké divácké spektrum. Inspirací se autorům stala fascinující osobnost Jakuba Hrona Metánovského – učitele, vynálezce a snílka, jehož životním krédem bylo, že bádání je dobrodružství.

Premiéra inscenace proběhne v sobotu 11. října od 18.00 hodin na Hlavní scéně Divadla Drak.
Předpremiéra pro pedagogy je již tradičně naplánována na pátek 10. října od 17.00 hodin. Po jejím skončení se mohou zájemci zúčastnit diskuze s tvůrci a lektory Divadla Drak.

Poznání jako hra

Nová inscenace Draku je dadaistickým kabaretem, který diváky pozve na dobrodružnou výpravu do duše veskrze renesančního člověka – Jakuba Hrona Metánovského. Tento suplent a později i profesor hradeckého gymnázia, byl výstřední učitel, podivínský vynálezce a zapomenutý génius, jehož pedagogické nadšení a fantazie byly téměř bez hranic. Je o něm známo, že jeho životní příběh se stal předobrazem fiktivního osudu slavného Járy Cimrmana a Karel Čapek ho nazval „Donem Quijotem 19. století, jehož Dulcineou byla věda“
„Téma Jakuba Hrona Metánovského mně, a zejména Milanu Hajnovi, kdysi objevil legendární hradecký divadelník Honza Dvořák. A protože s Kubou Vašíčkem rádi vyprávíme příběhy o lidech, jejichž velikost spočívá ve vášni a oddanosti svojí věci bez ohledu na pravděpodobnost úspěchu, zkusil jsem to téma Kubovi nabídnout. Tak začalo naše dobrodružství s inscenací, která chce vyprávět o radosti z myšlení, vysvětlování a ze snahy porozumět světu kolem nás,“ uvedl k nové inscenaci její dramaturg Tomáš Jarkovský.

Inscenace Škola Hron není životopisným portrétem, ale svéráznou hodinou přírodopisu – hravým divadelním dobrodružstvím, které zve diváky do světa poznání. Je plná prapodivných nápadů, nečekaných vysvětlení, pozoruhodných vynálezů a radosti z přemýšlení. Dětského diváka osloví nejen svým humorem, ale i originálním způsobem, jakým přibližuje vědecké principy. Srozumitelně, hravě a s nadsázkou.
Na cestě za poznáním diváky provází pětice fyzikálních veličin: délka, neboli dluha, hámota, neboli hmotnost, teplota, mluno, tedy elektrický proud, a čas. S vydatnou pomocí těchto pěti postav, jejich představitelů a jejich hereckého i hudebního nadání, před námi Hron otevírá dveře do světa přírodovědy i křivolakých zákoutí své obrazivosti a svého nezaměnitelného způsobu uvažování o světě.
Jakub Hron Metánovský je inspirativní postavou i pro dnešní děti. Jeho příběh ukazuje, že i zdánlivě pošetilé nápady mohou mít svou hodnotu samy o sobě a jak je důležité neztrácet svou vášeň pro objevování a touhu porozumět světu. Inscenace dětem ukazuje, že přemýšlení může být dobrodružná hra, že otázky jsou stejně důležité jako odpovědi, a že svět je plný tajemství, která čekají na své objevitele.

Scénografie hostujícího Karla Czecha jemně a citlivě pracuje s estetikou, která byla Jakubu Hronu vlastní, i s jeho specifickým vnímáním světa. Ducha  inscenace výrazně podtrhuje i dotváří nezaměnitelná hudba skladatele Daniela Čámského, která je nedílnou součástí celkového divadelního zážitku.
V roli Jakuba Hrona se představí Milan Hajn, kterého na jevišti v rolích fyzikálních veličin doplňuje pětice herců –Johana Vavřínová, Dominik Linka, nová posila souboru Zbyněk Rohlík a hrající jevištní technici Jan Čipčala s Petrem Seinerem, jejichž všestrannost mohli již diváci ocenit v řadě starších inscenací Divadla Drak. Autorem scénáře je Tomáš Jarkovský ve spolupráci s Jakubem Vašíčkem, který inscenaci zároveň režíruje.
Na dramaturgii spolupracují Tomáš Jarkovský s Veronikou Vítkovou. Loutkové scény pomohl jako asistent režie realizovat Jan Popela.

Inscenaci tvůrci věnovali Janu Dvořákovi ml., jako poctu jednomu z nejskvělejších následovníků Jakuba Hrona Metánovského.

Kdo byl Jakub Hron „Metánovský“?

Učitel, matematik, přírodovědec, vynálezce, filozof, jazykovědec, básník.
(1840–1921, Metánov)
Studoval matematiku a fyziku na Karlově univerzitě v Praze a ve Vídni. Působil jako učitel a později profesor na gymnáziu v Hradci Králové, kde proslul svým svérázným stylem výuky – studenty nazýval bažáky, profesory zpytáky a přírodní zákony vysvětloval na neobvyklých příkladech. I když jeho výkladu řada bažáků nerozuměla, byl mezi nimi velmi oblíben – při žádném jiném předmětu se totiž tolik nenasmáli.
Mimo vzdělávání sebe i jiných zasvětil svůj život vlastním kuriózním vynálezům. Jeho krédem bylo: „Každý rok jednu novotu vymyslet.“ Tak vznikl například buňát nekotitelný, návrh bezkolejného vozohybu či slonový balón. Přestože většina vynálezů neměla praktické využití, zanechal stopu coby neúnavný hledač novot a originální myslitel. Zemřel 29. dubna 1921 v rodném Metánově, kde je dodnes připomínán památníkem a skromnou muzejní expozicí.