Příběh Carmen a Dona José před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově
V letní části sezóny 2012/13 připravil baletní soubor Jihočeského divadla nový premiérový titul pro Otáčivé hlediště v Českém Krumlově. Je jím příběh vášnivé a nezkrotné Carmen přetvořený do dramatické taneční podoby. Jeho premiéra se uskutečnila již 20. listopadu 2009 v DK Metropol v Českých Budějovicích. Shodou okolností to byla vůbec první inscenace, kterou se představil nově ustavený baletní soubor Jihočeského divadla v čele s uměleckým šéfem Attilou Egerházim.
Díky adaptaci pro Otáčivé hlediště v Českém Krumlově dochází po čtyřech letech ke „znovuzrození” tohoto nesmrtelného tanečního příběhu, který zde uvedeme ve čtyřech představeních od 18. do 21. července 2013.
„Výjimečný divadelní prostor krumlovského Otáčivého hlediště mi vnuknul konkrétní myšlenku a inspiraci, jak pomocí dlouhého ‚prologu‘ rozvinout dramaturgickou linii tohoto baletu do celovečerního představení. Tím se Carmen stane‚ zbrusu novou‘ také pro diváky, kteří ji již viděli na jevišti DK Metropol,“ říká umělecký šéf baletu JD Attila Egerházi.
„Prostor Otáčivého hlediště je pro mne přírodním divadelním prostředím, nikoli jen statickým místem. Má vlastní dynamiku, která je v souladu s naší uměleckou formou – tanečním uměním. Prostřednictvím tance a pohybu mohu vytvořit mimořádně dramatický večer, jehož základem je vynikající a všeobecně známý příběh Carmen a hudba Francouze Georgese Bizeta, v geniálním zpracování Rusa Rodiona Shchedrina,“ doplňuje Egerházi.
„Instrumentální parafráze a adaptace oblíbených oper či jejich nejznámějších částí jsou v dějinách hudby velmi frekventované,“ říká dramaturg opery F. Řihout.
„Rodion Shchedrin měl šťastnou ruku, když nesmrtelnou operu Georgese Bizeta přetvořil v roce 1967 na baletní partituru, původně pro svou choť, primabalerinu moskevského Velkého divadla, Maju Pliseckou. Ačkoliv podle vlastních slov Shchedrin pokládal Bizetovu Carmen za ‚jedno z nejdokonalejších děl hudební historie‘, jeho hudební svět se mu podařilo geniálně přetvořit novými výrazovými prostředky. Ve své partituře použil pro vokální složku smyčcový orchestr a pro složku rytmickou velký soubor bicích nástrojů včetně vibrafonu, marimby, zvonů a velkého bubnu. Bizetovu hudbu tak čekalo rozčlenění do krátkých úseků, které jsou opět libovolně spojovány do větších celků podle požadavků baletního libreta,“ dodává Řihout
Na začátku srpna se všichni milovníci tanečního umění mohou těšit na další baletní představení, tentokrát na námět tragédie Williama Shakespeara Romeo a Julie. Tento nejkrásnější milostný příběh osudové lásky mladých veronských milenců uvedeme v zámeckých zahradách v pouhých třech představeních od 2. do 4. srpna 2013.
