České divadlo První dubnová sobota bude v Divadle J. K. Tyla patřit premiéře komedie Pravda od Floriana Zellera První dubnová sobota bude v Divadle J. K. Tyla patřit premiéře komedie Pravda od Floriana Zellera
První dubnová sobota bude v Divadle J. K. Tyla patřit premiéře komedie Pravda z pera jednoho z nejhranějších divadelních autorů současné Evropy Floriana Zellera, držitele Oskara za nejlepší adaptovaný scénář. Odlehčená komedie o nevěře, ve které je umění lhát dovedeno k dokonalosti, nabízí prostor pro skvělé herecké výkony a vděčné komediální situace. Ty maximálně zúročí ostřílení herci Apolena Veldová, Jana Ondrušková, Michal Štěrba a Jaroslav Matějka, a to pod vedením zkušeného česko-německého režiséra Thomase Zielinského, jenž naposledy spolupracoval s činoherním souborem DJKT na komedii Brouk v hlavě.
Pravda měla světovou premiéru v roce 2011 v Paříži a spolu s hrami Otec a Matka patří k nejúspěšnějším a nejčastěji inscenovaným autorovým textům. U nás se komedie objevila poprvé v roce 2017 v Chebu a od té doby ji s úspěchem uvedlo již několik českých divadel, například Divadlo Na Fidlovačce, Divadlo v Celetné a další. Hra se dočkala i rozhlasového zpracování s hvězdným obsazením – Trojan, Černá, Dvořáková, Čermák. Filmoví diváci se mohli se Zellerovou tvorbou seznámit díky adaptaci jeho hry Otec, oceněné mimo jiné dvěma prestižními Oskary – Florian Zeller jej získal společně s Christopherem Hamptonem za nejlepší adaptovaný scénář a Anthony Hopkins za nejlepšího herce v hlavní roli.
Režisér Thomas Zielinski se s tímto talentovaným francouzským dramatikem nesetkává poprvé, v roce 2019 uvedl v Praze jeho hru Lež, volně navazující na tuto situační komedii. „Pravda je hra o vztazích, o tom, že někdy se vyplácí být ve vztahu upřímný a někdy taky ne. Když někoho skutečně milujete, může být lež milosrdná, a naopak pravda může hodně bolet. Problém je akorát ten, že můžete zjistit, že milujete jen povrchně, a jediné, co opravdu nechcete, je prohrát,“ prozrazuje režisér.
Hlavním hrdinou Zellerovy Pravdy je nevěrný Michel v podání Michala Štěrby, jenž to, že lže na všechny strany, považuje za projev ohleduplnosti – přece nebude ubližovat těm, na kterých mu doopravdy záleží. „Michel je přesvědčený, že má vše pevně v rukou,“ doplňuje Zielinski, „diváci však pomalu zjišťují, že to tak úplně být nemusí. Navíc autor ve hře používá podobné věty, a nejen jeho postavy ale i diváci mají potíž rozlišit, co je zdání a co skutečnost.“ „Pravdu tvoří sedm Michelových dialogů s ostatními třemi postavami, více než dvě osoby se v ní nikdy navzájem nesetkají,“ komentuje hru dramaturgyně Klára Špičková. „Věříme, že i když je komedie Pravda komornějším titulem, nadchne pikantní hra o nejistotě v milostných vztazích svou aktuálností. Její kouzlo spočívá v tom, že rozesmátým divákům nastaví nemilosrdné zrcadlo sebereflexe. A pokud ne, nemusí mít strach. Ve vztazích natož v manželství není nikdy všem dnům konec. Inscenace Pravda každopádně diváky připraví na okamžik prozření.“
Režisér přizval ke spolupráci stejný inscenační tým jako v případě Brouka v hlavě – scénografa Pavla Svobodu, kostýmní výtvarnici Janu Smetanovou a skladatele Ivana Achera. Svobodova scéna však diváky tentokrát nezavede do hotelového pokoje či kanceláře, ve kterém by se příběh mohl odehrávat, ale představí abstraktní prostor. Ten podle režisérových slov nabízí divákům další interpretační roviny. Herci obléknou kostýmy vycházející ze současné módy. „Kostýmy se budou během hry dobarvovat do červena,“ vysvětluje Jana Smetanová, „chtěli jsme totiž, aby se v nich nějakým způsobem zrcadlila lež. Čím více se budou postavy zaplétat do lží, tím více červených doplňků či jednotlivých kusů oděvů budou na sobě mít.“
