První premiérou Klicperova divadla v sezóně bude autorská adaptace sci-fi komedie Woodyho Allena Spáč

První premiérou Klicperova divadla v sezóně 2019/2020 bude autorská adaptace filmové sci-fi komedie Woodyho Allena Spáč. Snímek z roku 1973, ve kterém si hlavní role zahráli Woody Allen a Diane Keaton, je právem považován za jeden z vrcholů svého žánru. Příběh obyčejného muže, který se bez vlastního přičinění probudí z narkózy o 200 let později, než měl původně v plánu, připravil režisér Adam Skala. Tento nadějný umělec, spolu s dramaturgem Klicperova divadla Martinem Satoranským, vytvořil úplně první dramatizaci tohoto filmové scénáře a Klicperovo divadlo tak bude mít tu čest uvést tuto hru ve světové premiéře.

Miles Monroe je obyčejný chlapík. Nedávno se rozvedl, manželka ho oškubala takřka o všechen majetek a jeho jediným zdrojem příjmů je obchod se zdravou výživou „Šťastná mrkvička“. Jednoho krásného dne se podrobí banální operaci žaludečních vředů, která ovšem nedopadne tak, jak asi sám čekal. O 200 let později jej skupina vědců probouzí z kryogenního spánku. Miles se dozvídá, že svět už dávno není tím, čím býval. V čele státu stojí vševidoucí vůdce, policii potkáte na každém kroku, a když vybočujete z řady, přeprogramují vám mozek. Miles by se nejradši opět uložil ke spánku, namísto toho se z dříve bezvýznamného občana stane nejhledanější muž na světě.

Režisér a scénárista Woody Allen využil tento bláznivý svět budoucnosti, ve kterém se po lesích prohánějí podivná zvířata s tělem kraba a hlavou sociální pracovnice, aby zkritizoval takřka všechny ideologie a politické postoje, které se začátkem 70. let kritizovat daly. V této road-movie po krajinách zítřejších si stihne udělat legraci z hnutí hippies, komunismu, kapitalismu, katolické církve, judaismu i naivní víry v technologický pokrok. V nové adaptaci Klicperova divadla se režisér Adam Skala a dramaturg Martin Satoranský snažili podobně, jako jejich slavnější kolega o 50 let dříve, pojmenovat ožehavé problémy dnešního světa a v duchu filmové předlohy si z nich spolu s diváky vystřelit. A i když může tento přístup zavánět nihilismem a rezignací nad budoucností lidstva, naději nakonec tvůrci vidí v lidech samotných a v citech, které mezi sebou chovají. A právě jedinec, který se občas stává hrdinou proti své vůli, je něco, co svět přítomnosti a budoucnosti spojuje.

„Já měl vždycky rád sci-fi. Takže když jsem si měl vybrat „něco“ od Woodyho Allena, tak se Spáč nabízel jako první. Na tom materiálu mě baví, že nese celkem dost témat. Samozřejmě nemůžeme hrát o realitě roku 1973. Tak jsme si našli to, co nás štve na naší současnosti. A to je hlavně vyhrocená politická praxe. Vyrábění řešení pod tlakem ideologií, nebo ještě hůře volebních preferencí, většinou vede k novým problémům. A vždycky pak přijde někdo, kdo nesouhlasí, a jakmile má možnost a prostředky, udělá pravý opak. Někdy je prostě třeba překonat názorovou propast a v klidu se na něčem dohodnout,“ říká režisér Adam Skala o důvodech, proč inscenoval zrovna tuto látku.

V divadelní adaptaci tvůrci vzdávají po vzoru filmu hold i němé grotesce a komikům, jako byli Charlie Chaplin nebo Buster Keaton. Právě jeho gagy byli částečně i inspirací k scénickému řešení. „Jeho filmové gagy jsou v podstatě 2D, podobně jako staré počítačové hry. Navíc už filmová předloha je technicky taková naivní, až nablblá. Je to samozřejmě tím, že tvůrci tehdy neměli rozpočet na pořádné efekty. My jsme se z toho rozhodli udělat přednost. Proto je naše inscenace vlastně taková jednoduchá stavebnice. A od toho se odvíjí i styl. Vlastně se mi líbí jistá paralela v moderních technologiích. Dnes už existuje hyperrealistická grafika, kdy pomalu nerozeznáte, jestli obraz, který vidíte, je skutečný, nebo vytvořen v počítači. V tomhle ohledu je naše inscenace taková osmibitová: Věci jsou pojmenovány jasně a přehledně a my se díky tomu dostáváme k podstatě sdělení,“ dodává dramaturg Martin Satoranský.

„Ten příběh se sice odehrává ve světě, kde vládne zvláštní diktatura a v příběhu se hodně řeší politika, já si ale myslím, že je ta hra je především o lásce,“ říká Anna Peřinová, představitelka hlavní hrdinky Luny. Jejího partnera, nehrdinského hrdinu Milese Monroa, hraje Kryštof Bartoš: „Pro mě to byl poměrně nelehký úkol, protože jak zahrajete Woodyho Allena? To prostě nejde. Jediná možnost je se o to vůbec nesnažit. Já jsem si k Milesovi našel svůj vlastní přístup a jsem zvědavý, co na toto pojetí diváci řeknou.“

V rolích vědců, kteří zmraženého Milese objeví a po 200 letech probudí, se objeví herci Filip Richtermoc a Jan Vápeník. Hedonistického kamaráda Luny s altruistickými sklony skvělým způsobem ztvárňuje Lubor Novotný. Lákadlem pro diváky může být i to, že se v inscenaci představí nové posily Klicperova divadla: herečka Michala Gatialová a herci Michal Lurie, Vojtěch Říha a William Valerián. Svůj talent a um předvedou v rolích všech možných typů robotů a výstředních obyvatel světa budoucnosti.

Inscenační tým dále tvoří scénografka Tereza Gsöllhoferová, kostýmní výtvarnice Eva Justichová. Původní hudbu složil Jan Šikl. Pohybové spolupráce se ujal Martin Pacek.

Premiéra se uskuteční v sobotu 19. října ve Studiu Beseda.

https://www.klicperovodivadlo.cz/