Ředitelé pražských divadel: současné podmínky transformaci brání

Praha 11. března (ČTK) - Za současných podmínek nelze uskutečnit transformaci pražských divadel z příspěvkové organizace na jinou právní formu, jak jim to k 1. lednu příštího roku navrhuje pražský magistrát jako jejich zřizovatel. Na dnešní tiskové konferenci v Praze to uvedli ředitelé šesti pražských scén, kteří při jednání s magistrátem nenašli shodu v uzlových bodech tohoto procesu. 

"Nemohla být přijata usnesení, která nutně musí předcházet vyhlášení záměru druhé etapy transformace. Ze strany zřizovatele jsme vystaveni tlaku, který nás nutí jednat v rozporu s naším svědomím," uvádí se ve stanovisku ředitelů Divadla Na zábradlí, Divadla pod Palmovkou, Divadla v Dlouhé, Městských divadel pražských, Studia Ypsilon a Švandova divadla. 

Za problém divadelní šéfové označili neochotu radního Milana Richtera, aby se hlavní město stalo spoluzakladatelem nových obecně prospěšných společností. "Jedině tak lze totiž realizovat záměr kulturní politiky města podporovat část pražské divadelní sítě jako síť divadel veřejné kulturní služby," uvedli ředitelé. Odporuje to platným dokumentům včetně deklarace města o podpoře profesionálního divadla z roku 2001, dodali. Radní Richter se naopak domnívá, že transformace narovná podmínky pro všechny scény. "Není únosné, když město letos dává prostřednictvím grantů na kulturu 208 milionů korun a osm městských divadel dostává 266 milionů korun," sdělil ČTK. Richter. Magistrát prý s řediteli dále jedná. Hlavním zdrojem jejich příjmů by se podle něj měly stát víceleté granty a vlastní zisky. Díky změnám bude mít město na granty asi 480 milionů korun, které rozdělí odborná komise, divadla získají víc nezávislosti a tvůrčí svobodu, uvedl Richter. 

Právě v nastavení grantového systému však spatřují ředitelé další brzdu transformace, neboť podle nich nedostatečně odlišuje kulturní instituce veřejné služby od soukromých podnikatelských subjektů. "To by nás nutilo vstoupit do tržního prostředí bez ohledu na naše základní poslání - tedy rozšiřování možností divadla a poznání vůbec, plnění osvětových funkcí, podpory nové tvorby a práce se sociálně slabšími skupinami, seniory a mládeží," vysvětlují. Podle nich není možné, aby transformovaná divadla vykonávala veřejnou kulturní službu a současně byla konkurenceschopná v rámci trhu s živým uměním. 

"Nevidíme žádný rozumný důvod naše divadla živelně privatizovat," zdůrazňuje stanovisko. Jeho signatáři nevědí, proč by se jejich scény měly stát samostatnými podnikatelskými subjekty, proč by měli rozpouštět dlouhodobě budované soubory, měnit jejich koncepční směřování, spojená s jedinečností jednotlivých tradičních značek, a snižovat stav zaměstnanců. 

Richter ale odmítá, že by transformace vedla k poklesu úrovně scén. "Činoherní klub, Archa a Semafor ji mají za sebou a na tvorbě se to nijak nepodepsalo. Jsou příjemci víceletých grantů a sály mají plné," uvedl. Právě Archa se však v prvním. čtvrtletí vinou průtahů grantových řízení ocitla bez financí a ve stavu nouze. 

bor rot