Rekapitulační leporelo Osmyčky si posvítí na české dějiny
Úžasnej národ, tihle Češi. Škoda že nebyli u stvoření světa. Mohli poradit.
Pánbůh v kresleném vtipu Vladimíra Renčína
Kdo svůj národ miluje, nešetří ho.
Karel Havlíček Borovský
Buďme Češi, ale nemusí o tom nikdo vědět.
Nadporučík Lukáš v Haškově Švejkovi
Kdo by neznal pojem „osudové osmičky českých dějin“? 1108, 1158, 1278, 1348, 1378, 1458, 1618, 1648, 1848, 1918, 1938, 1948, 1968… zkrátka koncentrace podstatných dějinných událostí do letopočtů, které mají na konci číslici osm, je v dějinách zemí koruny české skutečně nebývalá. Sté výročí vzniku Československé republiky (a tudíž i sté výročí české demokratické státnosti), které v letošním roce slavíme, přímo vybízí k tomu, abychom si právě prostřednictvím „osmiček“ posvítili na české dějiny jako celek.
Osvědčený autorský tým libretistů Stanislava Slováka, Jana Šotkovského a Petra Štěpána s hudebním skladatelem Karlem Cónem – tato sestava už pro Městské divadlo Brno připravila autorské tituly Sněhurka a sedm trpaslíků, Baron Trenck, Mendel aneb Vzpoura hrášků nebo Brněnské kolo – se o to pokusí v rekapitulačním leporelu (nebo, jak zní autorský podtitul, „totální unféerii“) se záměrně dvojznačným názvem Osmyčky. Tato slovní hříčka se pokouší naznačit, že nepůjde jenom o samotné historické události, ke kterým v oněch „osmičkách“ došlo. Stejně tak se pokusíme dotknout „smyček“, které nám tu „po osmičkách“ zůstaly.
Průvodci historií malého národa budou v Osmyčkách dva stálí souputníci českého národního osudu, „blaničtí rytíři naruby“, pánové Čeněk Udavač a Marcel Zatýkal. S touto dvojicí mužů, kteří „nikdy za nic nemohli“ a „vždycky to mysleli dobře“ postupně putujeme českými dějinami už od příchodu Čechů na Říp (byť není historicky doložen, určitě se také odehrál v nějakém „osmičkovém“ roce) až po nejžhavější současnost.
Formát, pro který se tvůrčí tým rozhodl, bychom mohli nazvat „kabaretem s příběhem“ – zprvu volnější sled výstupů se čím dál více soustředí na osud současné investigativní novinářky Sabiny. Její pátrání postupně ukáže, že Čeněk s Marcelem jsou sice muži, kterých si doposud oficiální historie nepovšimla – ano, tvůrci Osmyček si kromě jiného budou střílet i z různých „iluminátů“ a „spikleneckých teorií“ – ale přesto stáli v pozadí většiny významných událostí v historii českého národa. A s výhrůžným „ona si ta budoucnost sama řekne, koho potřebuje a koho ne“ hodlají v tomto „stání v pozadí“ pokračovat. Neváhají navíc svou pravdu hájit nejen tváří v tvář samotnému T. G. Masarykovi, ale i před božím soudem… Ostatně na svou obhajobu mohou vždycky nabídnout příznačný refrén:
Kdo chce, ten vidí
Co je fakt, co jako by
Jsme jenom lidi
Tedy křehké nádoby
Co dál tu řešit
Pohrávat si se slovy
Jsme jenom Češi
Stejní Češi…jako vy
Za režijním pultem Osmyček usedne jeden z autorské čtveřice Stanislav Slovák, s nímž budou inscenační tým tvořit druhý z autorů Karel Cón (hudební nastudování a dirigent), Jaroslav Milfajt (scénografie), Andrea Kučerová (kostýmy), Martin Pacek (choreografie) a Miroslav Ondra spolu s třetím z autorů Janem Šotkovským (dramaturgie).
V ústřední dvojici postav se objeví Michal Isteník (Čeněk Udavač) a čtvrtý z autorů Petr Štěpán (Marcel Zatýkal). Jako představitelé velkého množství zbylých postav historických, symbolických i fiktivních pak vystoupí Radka Coufalová, Ladislav Kolář, Ondřej Halámek, Jiří Ressler, Jakub Uličník a Dušan Vitázek (ano, Osmyčky sehrajeme skutečně v osmi hercích). Coby „lid obojího pohlaví“ je doplní Robert Hamala, Michal Nevěčný, Martin Tlapák a Jaroslav Záděra. Světová premiéra inscenace proběhne na Činoherní scéně Městského divadla Brno ve dnech 15. a 16. září 2018.
