Reuters: Finské divadlo představilo operu pro neslyšící

Helsinky 12. července (ČTK/Reuters) - Na malém finském ostrově se rodí nový druh umění, který má přiblížit operu neslyšícím. "Je to jako objednat si neznámé jídlo. Nevíte jak bude chutnat, ale prostě ho vyzkoušíte," říká jeden ze zpěváků Juho Saarinen. Aby co nejlépe vyjádřil obsah a tón hudby, svá představení umocňuje mimikou a ke zpěvu přidává znakovou řeč. Napsala to agentura Reuters. 

Producentka Marita Barberová si netradičním pojetím opery nebyla zpočátku příliš jista. Věděla, že tomuto druhu umění pro neslyšící bude chvíli trvat, než si získá své příznivce. "Myslela jsem, že to bude buď úspěch, nebo úplné fiasko. Pak jsem si ale všimla, že diváci tu hudbu skutečně vnímají. Překvapilo mne, že v minulosti nikdo nic takového ještě nezkusil," uvedla po představení v Helsinkách. 

Divadelní hry pro neslyšící jsou již ve světě poměrně známé. Do znakového jazyka bývá často překládán i operní zpěv, ovšem mimo pódium. Deset let staré divadlo Totti z Alandského souostroví se nyní postaralo o první živé operní vystoupení ve znakové řeči. 

Po představení The Hunt of King Charles (Lov krále Karla) od německo-finského skladatele Fredrika Paciuse byla zpěvačka Kolbrun Volkudottirová vyčerpána. Své snahy ale nelitovala. "Když jdete to divadla, určité sdělení v sobě mívá samotné představení. V našem případě je ale nejdůležitější předvést, že operu si mohou užít i neslyšící." 

Vystoupení jsou tedy spíše znaková než zvuková. Klíčové jsou vypovídající mimika a řeč těla. Pro diváky, kteří úplně neporozumí zpívanému libretu, jsou k dispozici také titulky. Režisérka Marianne Arová chce, aby každý z umělců našel na jevišti svůj vlastní styl. 

Kanadská herečka Dawn Jani Birleyová tvrdí, že to je ideální možnost, jak odhalit lidem hloubku znakové řeči. "Ve znakové řeči nejsou žádné limity nebo překážky. Je to krásný, trojrozměrný jazyk," říká. 

Někteří z dalších účinkujících neměli dosud s divadlem žádné zkušenosti. "Bála jsem se, že to bude jen imitace běžné opery, ale strašně jsem se mýlila," poznamenala ředitelka Finské asociace neslyšících Kaisa Alanneová. "Je to nový druh umění." Přestože neslyší, cítila prý vibrace zvuku a dokázala vnímat i rytmus. 

Saarinen předpovídá opeře pro neslyšící pestrou budoucnost. "Chceme naše představení ještě vylepšit, pak by se tohle umění mohlo rozšířit i jinam," věří. Diváci s ním souhlasí. "Vznikl nový druh zpěvu," říká Ojala-Signellová, dcera neslyšících rodičů. "Někdy je tomu zpěvu těžké porozumět, vyžaduje to koncentraci, ale diváci si postupně zvyknou," říká Barberová. 

Nyní skupina jedná s ukrajinským divadlem pro neslyšící Radukou o produkci Shakespearovy Zimní pohádky. Zájemci se ozývají také z Itálie. "My jsme s tím ale začali jako první," usmívá se hrdě Barberová. 

lko kš