Režisérka Alice Nellis připravuje operu Philipa Glasse
V areálu psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích se od 17. června uskuteční šest repríz komorní opery skladatele Philipa Glasse Les enfants terribles (Příšerné děti). V produkci Národního divadla inscenaci připravuje Alice Nellis jako součást přehlídky scénografie a divadelního prostoru Pražské quadriennale (PQ). Projekt podpořil program Culture Evropské unie.
Libreto vychází z románu Jeana Cocteaua a nabízí řadu interpretačních rovin. "Právě bývalá vývařovna v Bohnicích nám umožní tyto polohy rozvíjet," řekla na dnešní tiskové konferenci režisérka, známá především jako filmařka, která netradiční prostor nalezla. Základním tématem tohoto díla je podle ní láska přesahující hranice. Z jejího pohledu disponuje opera na rozdíl od činohry nebo filmu jedním mimořádným předpokladem emocí - hudbou.
"V činohře máte k dispozici text, režisér musí emoce i motivace postav teprve vytvořit. V opeře však máme díky hudební složce toto všechno jasně dané," vysvětlila Nellis. Prostředí léčebny je podle ní dobrým východiskem pro vypravěče, který diváky příběhem provází. Líbí se jí klenutý strop vývařovny, ochozy i autentická patina. Jediným fyzickým zásahem budou bílé závěsy, které v různých situacích vytvoří menší prostory, případně v základní variantě velký nemocniční pokoj. K dalšímu modelování prostoru poslouží světelný design a projekce.
Tvorba amerického skladatele Philipa Glasse patří k tomu nejzajímavějšímu z klasické tvorby konce 20. století. Komorní opera Les enfants terribles (Příšerné děti) představuje ideální dílo pro uvedení v alternativním prostoru. Zachycuje hlavní postavy žijící ve světě svých představ, jimiž se izolují od reality. Cocteaův román se stal také předlohou pro stejnojmenný film Jeana-Pierra Melvilla z roku 1950. K inscenaci byl přizván dirigent Petr Kofroň, jehož doménou je právě interpretace soudobé hudby. Hlavní role vytvoří Alžběta Poláčková, Jiří Hájek, kontratenorista Jan Mikušek a Ljubomir Popović.
Inscenací Les enfants terribles navazuje Národní divadlo na úspěch Glassovy opery La Belle et la Bête (Kráska a zvíře), kterou v sezoně 2003/2004 připravili Petr a Matěj Formanovi, rovněž v hudebním nastudování Petra Kofroně. Toto dílo je zkomponováno pro tři klavíry, na které hrají Radka Hanáková, Petra Milarová a Petr Ožana.
Umělecká ředitelka PQ Sodja Lotkerová si zapojení opery české první scény do PQ velmi cení. "Uvedení tohoto díla výtečně zapadá do koncepce projektu Intersekce, v jehož rámci představujeme divadlo v mnoha různých formách a vesměs mimo obvyklé kamenné prostory. Velký zájem o inscenaci potvrzuje, že současnému publiku nechybí odvaha experimentovat," uvedla.
